Média čelí krizi. V EU vznikají projekty, které chtějí negativní trend zvrátit

© Pixabay

Nezávislá média jsou nedílnou součástí demokraticky fungující společnosti. Jejich úkolem je poskytovat veřejnosti důvěryhodné informace, na základě kterých se pak může rozhodovat – ať už u volebních uren, tak i ve svých každodenních životech.

Přestože média sehrála v letošním roce nezastupitelnou roli, řada z nich čelí kvůli pandemii vážné ekonomické krizi. Celosvětové výdaje na reklamu podle dat marketingové společnosti WARC letos klesnou o 10,2 procentního bodu (zhruba 63,4 miliardy dolarů).

Právě reklama je pro média jedním z hlavních zdrojů příjmu. Na druhou stranu, řada médií zaznamenala v důsledku koronavirové krize rekordní počty čtenářů.

Evropská komise si nesnadnou situaci médií uvědomuje, a počítá proto s jejich podporou. V prosinci zveřejnila Akční plán pro média, jehož cílem je mimo jiné usnadnit přístup médií k evropským finančním prostředkům.

Jak bránit demokracii v digitální éře? Média hrají klíčovou roli, Komise je chce podpořit

Nový Akční plán pro demokracii z dílny Evropské komise odpovídá na otázku, jak by se měla Evropská unie vypořádat s výzvami, kterým v současnosti demokracie čelí. Ty jsou v dnešním digitalizovaném světě úzce spjaty s děním v online prostoru. Jak lze bránit demokracii v digitální éře?

„Média nejsou pouze hospodářským odvětvím, ale jsou pilířem naší demokracie. Proto je tento plán tak důležitý,“ uvedla místopředsedkyně Evropské komise pro hodnoty a transparentnost Věra Jourová, do jejíž agendy média spadají. Jourová zároveň již dříve podotkla, že podpora pro média neznamená, že by si EU měla za peníze z evropského rozpočtu „kupovat obsah“.

„Jedna věc je financovat média, aby se udržela na trhu, zejména regionální média. Ale druhá věc je jejich financování za účelem umístění propagandy či koupení obsahu i ve zpravodajství, a nejenom v názorech,“ uvedla během nedávné diskuse o budoucnosti médií v digitální éře Jourová s tím, že média ve složité ekonomické situaci jsou mnohem náchylnější k politizaci.

Média potřebují inovace

Peníze však k záchraně médií nestačí. Pandemie urychlila proces digitalizace, což představuje výzvu zejména pro tradiční tištěné plátky. Právě nové technologie a inovace přitom mohou médiím pomoci vyrovnat se s krizí i s výzvami spojenými s proměnou trhu.

I to je myšlenkou pilotního projektu Stars4Media, který se v průběhu letošního roku, pandemii navzdory, snažil propojovat a podporovat novináře a experty z celé Evropy. Uchazeči museli mít praxi v oboru trvající od dvou až do deseti let a mohli pocházet nejen z médií, ale také z dalších sektorů, které k informování lidí přispívají, jako jsou technologické či marketingové společnosti.

Ze 41 přihlášených projektů vybrala porota 21 úspěšných, na kterých se podílelo celkem 105 profesionálů pocházejících ze 17 zemí. Účastníci získali finanční i odbornou podporu od expertů a naučili se využívat nové digitální technologie.

Jedním z oceněných projektů jsou „Příběhy černého města“ přinášející reportáže o diskriminaci černochů a černošek žijících v Evropě. Mezi podpořenými je také dokument „Na útěku před minulostí“ pojednávající o lidech, kteří se rozhodli opustit domovskou Jižní Ameriku ovládanou autoritářskými režimy, aby nalezli útočiště v Evropě.

2,4 miliardy eur pro evropské kreativce

Obdobné projekty, jako je Stars4Media, by mohly pokračovat díky podpoře z evropského rozpočtu i v následujících letech. S podporou audiovizuálního sektoru počítá program Kreativní Evropa, jehož rozpočet pro následujících sedm let činí 2,4 miliardy eur. Jeho součástí bude i nadále program MEDIA zaměřený právě na mediální sektor.

Komise ve svém mediálním akčním plánu navíc navrhla novou iniciativu MEDIA Invest, jejímž cílem je mobilizovat do roku 2027 investice ve výši 400 milionů eur. EU chystá také nový projekt „NEWS“ zaměřený na zpravodajská média a jejich propojování se zdroji financí, včetně soukromých investorů.