Lídři se dohodli na podpoře růstu a zaměstnanosti v EU, pomoct mají i eurofondy

zdroj: FreeDigitalPhotos.net.

Lídři členských států a vlád a představitelé unijních institucí se na včerejším (30. ledna) zasedání Evropské rady v Bruselu dohodli na nutnosti podpory hospodářského růstu a zaměstnanosti na starém kontinentě. Přispět k tomu mají mimo jiné i dosud nevyčerpané prostředky, které mají členské státy k dispozici v evropských fondech.

Evropa neprochází zrovna lehkými časy a i přesto, že se národní vlády snaží provádět úsporné kroky a krotit své rozměrné rozpočty, je nutné, aby se zároveň soustředily i na podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti, modernizovaly ekonomiky a posilovaly konkurenceschopnost Evropy. Včera odpoledne se na tom na zasedání Evropské rady v Bruselu shodli zástupci členských států a vlád. 

„Neexistují žádná rychlá řešení. Naše opatření musejí být rozhodná, trvalá a komplexní. Musíme učinit více, abychom Evropu vyvedli z krize,“ píše se v prohlášení, které politici podepsali. Jediným státem, který se zatím k dohodě nepřipojil, je Švédsko, jež čeká na stanovisko domácího parlamentu. 

Podle očekávání se lídři věnovali třem tématům – podpoře hospodářského růstu a zaměstnanosti, zejména u mladých lidí, dotvoření vnitřního trhu a usnadnění života malým a středním podnikům (EurActiv 30.1.2012). 

Podpora čerstvým absolventům 

Evropu trápí vysoká nezaměstnanost, která v současné době dokonce překročila hranici 23 milionů nezaměstnaných. Politici se proto dohodli, že je potřeba provést reformy pracovních trhů. Plnění tzv. národních plánů zaměstnanosti, k jejichž vytvoření se zavázali, bude pravidelně monitorováno v rámci evropského semestru. 

Hlavní prioritou by měli být především mladí lidé, kteří sice úspěšně dokonči studium, ale dlouhodobě nemohou na trhu práce najít další uplatnění. Cílem členských států je tento začarovaný kruh prolomit a čerstvým absolventům zaručit, že do několika měsíců po ukončení školní docházky získají kvalitní zaměstnání, případně možnost pokračovat ve vzdělávání nebo se přihlásit na stáž. 

Pomoci by k tomu měla i intenzivnější mobilita studentů v rámci programu Leonardo da Vinci nebo podpora prostřednictvím evropských fondů.

Vnitřní trh a MSP

Politici se také shodli na tom, že klíčem k úspěchu je vnitřní trh EU, a je tedy potřeba udělat vše pro to, aby byly v co nejkratším horizontu odstraněny veškeré bariéry, které brání jeho dokončení. Prioritou bude v tomto ohledu zejména Akt o jednotném trhu, jednotný digitální trh a snižování regulační zátěže pro malé a střední podniky a mikropodniky. 

Členské státy se budou muset také zaměřit na energetickou efektivnost, zjednodušení účetnictví a zadávání veřejných zakázek. Budou se muset postarat i o to, aby co nejrychleji do svých právních řádů implementovaly evropskou legislativu upravující pravidla elektronického obchodu, řešení sporů on-line a o roamingu. V neposlední řadě se signatářské státy zavázaly k tomu, že nejpozději do června letošního roku vyřeší všechny sporné otázky ohledně patentového balíčku. 

V neposlední řadě se lídři EU domluvili i na podpoře malých a středních podniků (tj. společností s méně než 250 zaměstnanci a obratem nižším než 50 milionů eur), které dohromady tvoří 99 % všech evropských podniků a vytváří tři čtvrtiny veškerých pracovních míst. 

Pomohou evropské fondy? 

K opětovnému nastartování hospodářského růstu v Evropě a podpoře vyšší zaměstnanosti by podle předsedy Evropské komise Josého Manuela Barrosa měly výraznou měrou přispět i dosud nevyčerpané prostředky, které mají členské státy EU do konce programového období v roce 2013 stále k dispozici v evropských strukturálních fondech. 

„Peníze z rozpočtu EU musí být využity na podporu růstu,“ uvedl šéf Komise ve svém včerejším projevu. 

Podle Barrosa v současné době v evropských fondech leží „nevyužitích“ 82 miliard eur (60 miliard v Evropském fondu pro regionální rozvoj a 22 miliard v Evropském sociálním fondu), a členské státy by proto měly zahájit s Evropskou komisí jednání o jejich efektivnějším využití na projekty, jež podpoří růst a konkurenceschopnost v EU. V případě malého a středního podnikání by měly prostředky určené na unijní kohezní politiku podle šéfa Komise sloužit například jako „garance pro získání půjčky v bankách“.

„Strukturální a sociální fondy, v jejichž rámci ještě nebyly všechny prostředky vyčerpány, mohou být přenastaveny tak, aby poskytly zemím příležitost podpořit malé a střední podniky,“ nechala se slyšet německá kancléřka Angela Merkel. „Musí se to ale provést velmi rychle,“ dodala. 

Jak ale upozornila Rebecca Harms, zástupkyně Zelených v Evropské parlamentu, úspěch tohoto plánu bude záviset především na schopnosti členských zemí vyčlenit dostatečné množství prostředků na spolufinancování takových projektů. 

„Není to nic nového a je k tomu potřeba spolufinancování. Některé země ale nemusí mít dostatek potřebných prostředků,“ citoval její slova bruselský server EuropeanVoice. 

Podle informací tohoto média mezi země, které se řadí v čerpání evropských dotací k těm nejpomalejším (a mají tedy „z čeho brát“), patří Španělsko (k dispozici má údajně ještě 10,7 miliard eur), Itálie (8 miliard eur) a Česká republika (7 miliard eur).