Lepší přehled při nákupech na internetu a větší ochrana údajů. Zákazníkům to slibují nová evropská pravidla

[© Shutterstock/gpointstudio]

Více informací, snazší komunikace i posílená ochrana dat, slibují nové návrhy Komise pro spotřebitele. Dosavadní praktiky se mají rozšířit na další oblasti. Má to však svá pozitiva i negativa.

Při nákupech na internetu nemusí mít spotřebitelé vždy dostatek informací. Například o tom, kdo zprostředkovává prodej zboží, nebo při objednání bezplatných služeb online. Již dnes je možné vrátit výrobek zakoupený na internetu do 14 dní. Nově by se toto právo mělo vztahovat i na bezplatné digitální služby. Prodejci budou také důkladněji kontrolovat, zda vrácené zboží nebylo užíváno víc než je nutné pro běžné vyzkoušení. Má se rovněž posílit a sjednotit nejen individuální, ale i kolektivní vynutitelnost práv.

České spotřebitelské organizace návrhy Komise vítají.  Určité výhrady přesto mají. Také podle české europoslankyně Olgy Sehnalové (ČSSD, S&D) jdou návrhy správným směrem, ale pozoruje v nich některé nevýhody.

Některé návrhy „sice mají přispět ke snížení administrativní zátěže pro podnikatele, ale v praxi mohou znamenat překážku jak pro spotřebitele, tak v konečném důsledku i pro rozvoj obchodování na internetu,“ vysvětlila Sehnalová serveru EURACTIV.

Europoslankyně navíc dodává, že o úspěšnosti celého balíčku bude rozhodovat jeho vymahatelnost v praxi.

Více práv spotřebitelů online

Díky novým pravidlům by měli mít spotřebitelé více informací o tom, u koho nakupují zboží – zda od profesionálního prodejce, jako je například Amazon, či od soukromé osoby. Měli by tak mít jasno, v jakých případech jsou chráněni spotřebitelským právem.

Online nákupy v EU budou dostupnější. Brusel zakázal zeměpisné blokování. Více ˃˃˃˃

Při vyhledávání na internetu budou spotřebitelé také moci zjistit, zda si určitý výsledek vyhledávání obchodník zaplatil. Internetové obchody budou muset spotřebitele informovat o hlavních kritériích, která určují pořadí těchto výsledků.

Měla by se také zjednodušit elektronická komunikace obchodníka se spotřebitelem při uzavírání smluv.

Jednotný trh EU bude pod větším dohledem, zmizet mají nebezpečné výrobky. Více ˃˃˃˃

Dalším návrhem, který vychází z agendy české eurokomisařky Věry Jourové, Komise usiluje o to, aby v případě odstoupení od smlouvy uzavřené přes internet či po telefonu ve lhůtě 14 dnů spotřebitel ztratil právo na odstoupení, pokud obchodník po prohlídce vráceného zboží zjistí, že bylo užíváno více, než bylo zapotřebí k jeho odzkoušení.

Spotřebitelské organizace se domnívají, že takové opatření by však naopak mohlo oslabit spotřebitele a narušit jeho důvěru v internetovém nakupování. Sehnalová také upozorňuje, že se u tohoto opatření musí reálně vyhodnotit možné dopady.

Zelený: Obáváme se toho, že by se rozšířila praxe, v rámci které by podnikatelé jednoduše tvrdili, že zboží bylo využíváno více, než mohlo být, takže nemusejí odstoupení od smlouvy umožnit.

„Pravidelně se setkáváme s tím, že podnikatel namítá, že zboží bylo užíváno více, než bylo nutné k tomu, aby se s ním spotřebitel seznámil, a snaží se co nejvíce snížit částku, kterou má spotřebiteli vrátit. Často není nárok na snížení vracené částky oprávněný,“ říká Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení dTestu.

Obává se proto, že by se rozšířila praxe, v rámci které by podnikatelé jednoduše tvrdili, že zboží bylo využíváno více, než mohlo být, takže nemusejí odstoupení od smlouvy umožnit. V takové situaci by spotřebitel musel složitě prokazovat, že tomu tak není, což by v podstatě popřelo celý smysl tohoto právního institutu.

Posílená ochrana digitálních osobních údajů

Možnost odstoupit do 14 dnů od smlouvy za placené digitální služby se má nově rozšířit i na jejich bezplatnou variantu.

Za „bezplatné“ digitální služby totiž spotřebitelé neplatí penězi, ale svými osobními údaji jako v případě sociálních sítí, emailů nebo cloud.

To znamená, že služby, které shromažďují osobní údaje, jež nejsou „výlučně nezbytné pro poskytování digitálního obsahu nebo digitální služby“, budou muset dodržovat zákon.

„Jde tedy o případy, kdy osobní údaje spotřebitele mají být zpracovány i pro jiné účely než pro účely poskytnutí služby, například pro různé marketingové účely nebo přeprodej,“ vysvětlil na dotaz serveru EURACTIV Zelený z dTestu.

Komise chce vyloučit služby, které shromažďují například jen IP adresu, ale jiné osobní údaje nepožadují.

Opatření navíc může napomoci rozšířit povědomí spotřebitelů o tom, co se s jejich osobními údaji děje. „To je při současném technologickém rozvoji velmi podstatné pro to, aby si jednotlivec dokázal účinně ochránit vlastní soukromí,“ zhodnotil návrh Zelený.

Přečtěte si také #jasnovEU – díl 8: Kterak se GDPR stalo nástrojem utlačování slabých a bezbranných. ˃˃˃˃