Digitální kryptoměny byly dlouhou dobu na okraji zájmu regulátorů, ale s narůstající popularitou a riziky s nimi spojenými se nejeden stát pokouší o nastavení pravidel pro tento dynamický sektor. Na evropském poli se aktuálně dolaďuje nařízení pro kryptoaktiva a další části balíčku pro digitální financování. Co na to říkají experti?
Evropská unie je atraktivním trhem pro kryptoměny, které již začínají působit jako alternativa k běžným finančním nástrojům.
„Sektor prošel raketovým vývojem od roku 2013 a je daleko blíže světu financí, a to nejen objemem transakcí. I samotný kryptosvět hledá regulaci, aby mohl fungovat,“ prohlásil na debatě pořádané serverem EURACTIV.cz Dominik Stroukal, hlavní ekonom platební instituce Roger.
Na poptávku po regulaci, ať už ze strany členských států, nebo ze strany samotného sektoru, se snaží EU reagovat. „Jistá míra regulace je prospěšná a může nastavit trvalý rámec v dlouhodobém horizontu,“ uvedl europoslanec a zpravodaj výboru ECON pro digitální finance Ondřej Kovařík (ANO, Renew).
Češi kryptoměnám propadli
V Česku jsou kryptoměny velmi populární. Dle experta na kryptoměny Jakuba Jedlinského z poradenské společnosti Altlift figuruje země na prvních místech globálního žebříčku zisků z kryptoměn na obyvatele. Firmy zabývající se tímto odvětvím v Česku vzkvétají, za zmínku stojí například pokrokové hardwarové peněženky a další podobné produkty, díky nimž se stala Praha rájem kryptoaktiv.
„Kryptoměny jsou spojeny s motivací. Informacemi disponuje menšina lidí, nicméně vědí, jak je využít, a očekávají tedy kvazi investiční charakter,“ vysvětlil Kruliš.
Nová evropská legislativa by však mohla evropské i české drobné firmy podnikající v sektoru postihnout. Týká se to například kryptoaktivních směnáren nebo poradenských služeb.
Evropské snahy o regulaci
Některé evropské země již k regulaci přistoupily v rámci svých národních trhů, což by však mohlo vytvořit překážky a znepřehlednit evropský trh.
Jasno má nastolit nový balíček pro digitální finance, který obsahuje čtyři důležité návrhy týkající se kryptoměn. Tři ze čtyř návrhů mají formu nařízení, konkrétně jde o nařízení o trzích s kryptoaktivy (MiCA), nařízení pro tržní infrastrukturu vedenou na DLT (Distributed Ledger Technology – technologie sdíleného registru, mezi které se řadí například blockchain) a nařízení o odolnosti digitálního provozu (DORA). Čtvrtou legislativou je směrnice upravující unijní legislativu v oblasti finančních služeb.
Klíčovou součástí balíčku je podle europoslance Kovaříka právě nařízení MiCA. To by mělo regulovat technologie a odstranit překážky v rámci volného trhu. Zároveň by mělo chránit malé investory, kteří chtějí kryptoaktiva využívat, dodal Kovařík.
Kovařík dále upozornil na tři hlavní trendy v kryptoaktivech. První zahrnuje vytvoření nezávislého alternativního systému opřeného o technologii blockchain. Druhým trendem jsou paralelní iniciativy, v rámci kterých jsou viditelné velké korporace, jako například iniciativa Facebooku vytvořit vlastní kryptoměnu. Za třetí jsou to snahy digitalizovat měny jako takové. Kryptoaktiva jsou fenoménem poslední doby, nicméně jejich regulace může být oříškem.
Regulace může být užitečná, ale má svá specifika
Expert na kryptoměny Jedlinský je ohledně některých kroků EU optimistický. „Prostředí kryptoměn je možné regulovat a v některých odvětvích jde EU správným směrem, jelikož nestaví na zelené louce,“ prohlásil Jedlinský.
V některých případech si ale trh s regulací dle Jedlinského poradí sám, příkladem je problematika nejlepší počáteční mince (ICO) nebo velkých korporátních mincí. Hlavním problémem regulace může být přílišné zaměření na technologický charakter, které by mohlo ovlivnit průchodnost a likviditu trhu.
„Regulace by neměla mít za cíl zkomplikovat a zúžit pestrost nabídky, důležité je, aby se EU poučila v regulaci od ostatních států,“ dodal Stroukal. Neblahým příkladem jsou Spojené státy, kterým se nyní kryptoaktiva kvůli přílišné regulaci vyhýbají.
S potřebou zachovat pestrost nabídky souhlasí i Kryštof Kruliš, analytik Asociace pro mezinárodní otázky a předseda správní rady Spotřebitelského fóra. „Kryptoaktiva představují technologii, která rozšiřuje spotřebitelům možnosti volby při provádění transakcí nebo investicí. Regulátor by tedy měl dbát na technologickou neutralitu této volby,“ prohlásil Kruliš.
Europoslanec Kovařík v návaznosti na to potvrdil, že balíček pro digitální finance by měl mimo jiné zlepšit uživatelské prostředí.
Experti se zároveň shodli, že je třeba se věnovat i daňové regulaci, aby bylo prostředí příjemnější jak pro uživatele, tak pro regulátora. Navíc je důležité, aby regulace umožňovala rozvoj inovací v celém sektoru. Kovařík také dodal, že EU chce nastavit taková pravidla, která budou co nejdéle aktuální. Sektor kryptoaktiv se totiž dynamicky rozvíjí a regulace by mohla brzy zestárnout.
Kryptoměny získávají popularitu ve většině členských států a fungují jako paralelní finanční systém, který se právem dostal do hledáčku regulátorů. Evropský parlament i členské státy EU nyní formují své pozice, projednávání komplexní legislativy se však protáhne na několik let. Na regulaci kryptoaktiv by se mohlo podepsat i české předsednictví v druhé polovině roku 2022.
Tento článek vznikl s podporou kanceláře europoslance Ondřeje Kovaříka (Renew Europe). Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem. Podmínky spolupráce jsou uvedeny zde.