Letecký průmysl vyzval Brusel a vlády zemí EU, aby poskytly podporu aerolinkám, které ztratily možnost získat úvěr. Naléhal také na veřejné úřady, aby zvýšily příspěvky na výzkum a rozvoj a pomohly tak nastartovat výrobu letadel nové generace, které jsou šetrnější k životnímu prostředí.
Odložené objednávky
V důsledku hospodářské krize a kvůli vážnému propadu v poptávce po osobní a nákladní přepravě se evropské a asijské aerolinky – v reakci na snižující se příjmy – rozhodly odložit objednávky nových letadel.
„Krize dopadá na naše zákazníky,“ a „náš výrobní průmysl to pociťuje“, řekl včera (16. dubna) tisku Allan Cook, předseda mezinárodní asociace AeroSpace and Defence Industries Association (ASD).
Objednávek je méně a řada z nich už byla zrušena, dodal.
Přestože je průmysl solidní, inovativní a založený na výzkumu nových technologií, „neměla by naše situace být brána na lehkou váhu,“ řekl Cook a vyzval EU a národní vlády, aby podpořily výzkum a rozvoj a pomohly tak sektoru nastartovat výrobu letadel nové generace a vytvořit solidní evropský obranný průmysl. Cook ale zdůraznil, že letecký průmysl nežádá záchranné plány (bail out plans).
Řetězec dodávek postižen
Cook dále zdůraznil, že dodavatelé, zejména malé a střední podniky, se také musejí potýkat s hospodářskou krizí. „Potřebují tudíž pobídku,“ například v podobě konkrétního programu půjček pro malé a střední letecké podniky.
„Naši dodavatelé se potýkají s problémy v nejrůznějších oblastech a potřebují úvěry a půjčky,“ souhlasil Thomas Enders, generální ředitel společnosti Airbus a předseda německé German Aerospace Industries Association (BDLI). „Pokud se nám mezitím podaří udržet naši výrobu v běhu, prospěje to také našim dodavatelům,“ dodal.
Jak Cook, tak Enders vyzvali veřejné úřady, aby aerolinkám zjednodušili přístup k hotovým penězům, což by jim umožnilo nakoupit nová letadla.
Příprava na budoucí růst a na evropskou směrnici o emisním obchodování (EU ETS)
Dlouhodobé vyhlídky leteckého průmyslu jsou povzbudivé, neboť současné trendy nasvědčují dvojnásobnému navýšení letecké dopravy v příštích 15 letech. Enders ale upozornil, že „na budoucí rozvoj sektoru musíme být připraveni“.
Vedoucí průmyslu ostře kritizovali Evropskou komisi za zdlouhavé zavádění sedmiletého programu Clean Sky (Partnerství veřejného a soukromého sektoru, PPP, s rozpočtem 1,6 miliard eur), který si klade za cíl pomáhat leteckému průmyslu ve vývoji technologií šetrných k životnímu prostředí.
Programu zahájenému v roce 2006 „hrozí, že bude udušen pod pokličkou byrokracie,“ řekl Enders a dodal, že z „nadějného PPP, který byl v souladu s lisabonskými cíly“ se stal „příběh zdlouhavých průtahů“.
Letecký průmysl již přispívá svým dílem 800 miliónů eur do rozpočtu, ale v Komisi je stále spousta administrativních překážek, které znemožňují uvolňování evropských peněz. Celému programu „hrozí, že nesplní účel včas a selže“ před zavedením EU ETS, což bude mít „vážné dopady na naše zákazníky“, řekl Enders.
„Nemůžeme si dovolit přispívat na nefunkční programy,“ řekl a dodal, že letecký průmysl bude nucen přesunout finance z programu Clean Sky do jiných výzkumných projektů v případě, že se cíle programu Clean Sky nezačnou okamžitě naplňovat.