Kontroverzní směrnice prošla, Evropu čeká reforma autorského práva

© Shutterstock

Evropský parlament v úterý definitivně schválil kontroverzní reformu autorského práva. Končí tak několik let vyjednávání a lobbování jak ze strany autorů a vydavatelů, tak ze strany internetových firem.

Pro se nakonec vyslovilo 348 poslanců, proti 274 a 36 poslanců se zdrželo.

O osudu směrnice přitom nebylo do poslední chvíle jasno. Několik europoslanců od minulého týdne sbíralo podpisy pro přijetí pozměňovacího návrhu, který by z konečného znění zcela vypustil článek 13.

„Tato iniciativa vznikla spontánně napříč všemi frakcemi. Na konci minulého týdne bylo pod pozměňovacím návrhem 79 jmen ze všech europarlamentních frakcí,“ uvedl jeden z iniciátorů petice, europoslanec Jan Zahradil (ODS, ECR).

To se však nakonec nepodařilo. Poslanci v těsném poměru 317 ku 312 hlasování o pozměňovacích návrzích odmítli.

Právě tento článek budí největší rozpaky. Internetové platformy a úložiště podle něj mají zodpovídat za obsah, který na ně uživatelé nahrávají. Obsah by měl být kontrolován pomocí tzv. upload filtrů, které v případě zjištění porušení autorských práv nahrání daného souboru znemožní.

Pavel Svoboda: Reformu autorského práva potřebujeme. Je ale správné, že Parlament rozhodnutí odložil

Současná úprava autorského práva se zastavila u kabelového a satelitního vysílání a na dobu internetu není připravena. Přijetí reformy je proto zásadní. V rozhovoru pro EURACTIV.cz to řekl předseda výboru pro právní záležitosti Evropského parlamentu Pavel Svoboda (KDU-ČSL).

Podle kritiků ale taková praxe přinese menší dostupnost informací na internetu a poškodí malé a střední podniky.

„Důsledná ochrana autorských práv na internetu a boj proti pirátství jsou absolutně nezbytné. Směrnice je ale v některých částech nedomyšlená, zvláště článek 13,“ zdůraznil Zahradil.

„Při jeho mechanickém uplatnění by mohlo dojít k poškození malých a inovativních projektů a upload filtry by mohly podstatně narušit tok informací,“ dodal.

Odpůrci směrnice z řad poslanců podle něj doufali, že k adekvátní změně textu dojde v trialogu. To se ale nestalo a zástupci Parlamentu, Rady a Komise se v únoru shodli na podobě směrnice, která článek 13 i nadále obsahuje.

Vedle Zahradila hlasoval pro zařazení hlasování o pozměňovacích návrzích i europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL/EPP). I on považuje toto ustanovení za nebezpečné.

„Článek 13 je stále příliš represivní. Za mě by stačil princip „informuj a stáhni“ (notice and take down), který by neměl vliv na současné pojetí právní odpovědnosti. Tento článek pak dělá medvědí službu celé jinak dobré a potřebné směrnici,“ upozornil.

Jelikož vynětí článku nenašlo na plénu dostatečnou podporu, i on se nakonec rozhodl směrnici nepodpořit.

„Museli jsme tak (kvůli nevynětí čl. 13) volit mezi dvěma špatnými řešeními, kdy jsem se přiklonil k tomu hlasovat proti celé směrnici,“ dodal.

Umělci volají po ochraně autorských práv, odpor proti reformě pravidel je ale v EU obrovský

O nutnosti reformovat autorské právo se diskutuje roky. Hlavním důvodem je rozšíření digitálních technologií, které změnilo způsob, jak se lidé k autorským dílům dostávají. Europoslanci budou příští týden rozhodovat, jak naloží s návrhem reformy, který v Unii vzbuzuje kontroverze.

Lobbing a rozdělení poslanci i vlády

Během celého legislativního procesu hrál obrovskou roli – a to i na bruselské poměry silný – lobbing vydavatelů a internetových společností. Svědčí o tom i některá veřejná vyjádření politiků.

Europoslankyně z německé pirátské strany Julia Reda si na twitteru dokonce stěžovala, že vydavatelské domy poslancům v případě podpory směrnice vyhrožovaly „špatným mediálním pokrytím před volbami“.

Zpravodaj návrhu, europoslanec Axel Voss (EPP), pak pirátskou poslankyni obvinil ze záměrného a lživého ovlivňování veřejného mínění.

Nátlak zájmových skupin je pochopitelný, pro obě strany se totiž jedná o významné téma, které ve velké míře ovlivní jejich budoucí působení na internetovém trhu.

„Je pravda, že také online platformy a jejich zastánci se někdy uchylovali k emotivně zabarveným argumentům. Je ale také pravda, že směrnice tak, jak je nyní na stole, by mohla způsobit problémy, které se nedají jen tak bagatelizovat,“ uznal Zahradil.

Podle něj by optimálním řešením bylo vrátit text směrnice zpět do parlamentních výborů, kde by bylo možné znovu se pokusit najít řešení přijatelné jak pro autory, tak pro uživatele.

To už ale po dnešním hlasování nepřichází v úvahu.

Poslední slovo ale přeci jen budou mít členské státy. Reformu totiž musí posvětit ještě ministři unijních zemí v Radě EU. Výsledek hlasování je i v tomto případě nejistý.

Rozdílné pohledy vlád dokazuje i případ zemí Visegrádské skupiny. Zatímco Praha a Budapešť se přiklání k reformě, Varšava a Bratislava ji odmítají. Ke schválení směrnice však postačí nelézt kvalifikovanou většinu.

Reforma autorského práva rozděluje Evropu, jednotný není ani Visegrád

Členské státy, Evropský parlament a Komise úspěšně zakončily téměř tříleté vyjednávání o reformě autorského práva. Sporným bodem byly články 11 a 13, které podle kritiků ohrožují svobodu internetu.