Konec digitálního „divokého západu“ se blíží. Nová pravidla pro on-line giganty jsou na stole, média je kritizují

© Pixabay

Evropský parlament velkou většinou schválil svou pozici k zásadní evropské legislativě, aktu o digitálních službách, který má přinést bezpečnější a férovější on-line prostředí. Europoslanci do původního návrhu Evropské komise prosadili nemálo změn. Jaké to jsou? A mají šanci přežít následující vyjednávání s ministry členských států? 

Revoluce digitálního světa získává konkrétní obrysy. Evropský parlament minulý týden na plenárním zasedání ve Štrasburku přijal svou dlouho očekávanou pozici k aktu o digitálních službách (DSA), čímž otevřel dveře vyjednáním s ministry zemí EU.

„Jedná se o největší legislativní zásah do internetového prostředí po dvaceti letech,” uvedla místopředsedkyně Evropského parlamentu a stínová zpravodajka pro tuto legislativu Dita Charanzová (ANO, RE).

„Internetové prostředí by se mělo vyčistit a stát bezpečnějším. Musí platit základní pravidlo: co je nelegální v off-line prostředí, je nelegální i on-line. Jsem ale velmi ráda, že se podařilo najít kompromis, který zachovává základní principy otevřeného a svobodného internetu,” doplnila.

Připravovaná legislativa se dotkne všech poskytovatelů on-line služeb, zejména však dominantních internetových platforem, včetně sociálních sítí. Společně s aktem o digitálních trzích (DMA) má DSA nahradit zastaralá pravidla pro fungování internetu a zejména zabránit tomu, aby na internetových platformách docházelo k nelegálním aktivitám, cenzuře či manipulaci uživatelů.

Europoslanci po měsíce diskutovali o tom, jak návrh z pera Evropské komise vylepšit a přišli s množstvím ambiciózních pozměňovacích návrhů.

Zákaz cílení reklamy na nezletilé či za použití citlivých dat

Zda omezit či dokonce úplně zakázat cílenou reklamu byla jedna ze zásadních otázek, která Parlament rozdělovala. Europoslanci se nakonec shodli na úplném zákazu cílení reklamy vycházející z osobních údajů dětí a mladistvých.

Charanzová takovou úpravu vítá. „Jsem ráda, že Evropský parlament schválil dodatečné opatření na větší ochranu dětí. Platformy díky tomuto návrhu budou muset analyzovat obsah ve vztahu k dětem a zmírňovat veškerá rizika vůči této skupině. Bohužel se na sítích typu TikTok šíři celá řada videí a reklam, která cílí na děti a mají pak za následek například poruchy příjmu potravy, což může končit i tím nejtragičtějším způsobem. Díky tomuto návrhu nebudou děti dostávat cílené reklamy vůbec a velké platformy budou muset obecně dělat daleko víc pro ochranu dětí,” uvedla europoslankyně.

Celkem nečekaně se do parlamentní pozice k DSA těsnou většinou nakonec dostal i obecný zákaz cílení reklamy na základě citlivých údajů, jako jsou rasový či etnický původ, sexuální orientace, politické názory či náboženské přesvědčení. Koalici středo-levicových europoslanců bojujících za reklamu bez sledování se totiž na poslední chvíli podařilo najít pro rozšíření omezení cílené reklamy podporu.

Stejně tak se do textu dostalo i pravidlo, že odmítnutí takzvaných cookies, tedy zpracování osobních údajů, by mělo být stejně jednoduché jako udělení souhlasu. „Nově budou moci uživatelé jedním kliknutím v prohlížeči zakázat všem webovým stránkám používat cílenou reklamu, která využívá jejich osobních údajů. Skončí tak nekonečné odklikávání souhlasů,” uvedl Mikuláš Peksa (Piráti, Zelení/EFA), který je zpravodajem stanoviska k DSA za hospodářský a měnový výbor (ECON). V případě, že uživatel cookies odmítne, platforma mu stále bude muset umožnit přístup k obsahu.

Podle Alexandry Geeseové, stínové zpravodajky za evropskou frakci Zelení/EFA, se jedná o přelomový úspěch. Zda tato přísnější pravidla projdou vyjednáváním s ministry zemí EU, ale zůstává s velkým otazníkem. Proti omezování cílené reklamy se totiž staví zástupci byznysu i mnozí politici.

Už žádná Cambridge Analytica. Evropská pravidla pro politickou reklamu online dostávají obrysy

Dočká se EU konce skryté manipulace voličů? Evropská komise předložila návrh nové legislativy, která má zajistit větší transparentnost politických kampaní a omezit cílení politické reklamy na internetu.

Více svobody, méně manipulace

Hlavní zpravodajka Evropského parlamentu pro DSA Christel Schaldemoseová (S&D) uvedla, že on-line platformy již nebudou smět používat skryté manipulativní techniky, které slouží k ovlivňování uživatelů, jako například vynucení souhlasu se shromažďováním osobních údajů prostřednictvím opakovaného zobrazování vyskakovacích oken.

Parlament chce uživatelům dát také větší možnost volby, pokud jde o nastavení algoritmů pro zobrazování obsahu. Velké on-line platformy by podle europoslanců měly poskytovat alespoň jeden alternativní systém pro doporučování obsahu, který není založen na profilování uživatelů. Parlament se také shodl, že by uživatelé internetu měli mít více možností anonymně využívat a platit za on-line služby.

Europoslanci do textu přidali i takzvanou interoperabilitu, za kterou bojovali čeští pirátští europoslanci. „Velké platformy budou muset poskytnout svoje rozhraní tak, aby byla propojitelná s jinými. Pro uživatele to znamená, že bude moci sdílet obsah přes jakoukoliv sociální síť a nebude nucen zůstávat na té, která například nevhodně zneužívá jeho osobní data,” uvedl Peksa.

V návrhu DSA také přibylo pravidlo, že pokud platformy své povinnosti nesplní, uživatelé budou mít právo na odškodnění.

Europoslanci také umožnili několik výjimek pro malé a střední podniky. Charanzová v této souvislosti uvítala, že legislativa bude klást větší nároky především na velké hráče a zbytečně nezatíží menší firmy v on-line prostředí.

Příliš mocná zbraň. Chytrá reklama mění výsledky voleb, EU chce manipulace ukončit

Internet nabízí politikům další prostor, ve kterém mohou cílit na své potenciální voliče. Digitální reklama ovšem skýtá v porovnání s billboardy u silnic nebo letáky vyšší rizika. Přispívá k tomu doba sociálních sítí a chytře nastavených algoritmů.

Co s kontrolou mediálního obsahu?

Další z velmi diskutovaných pozměňovacích návrhů se týkal výjimky pro média. Evropské asociace zastupující sektor médií dlouhodobě bojovaly proti tomu, aby rozhodnutí o odstranění mediálního obsahu bylo v rukou soukromých společností. Zástupci médií požadovali, aby platformy informovaly mediální organizace o rozhodnutích týkajících se moderování obsahu a daly jim možnost tato rozhodnutí napadnout předtím, než přijmou opatření.

Evropská vysílací unie (EBU) uvedla, že pokud by měla média podléhat další kontrole mediálního obsahu nad rámec existujících pravidel na evropské a národní úrovni, měla by mít možnost diskutovat s platformami o tom, proč by daný obsah měl či neměl být odstraněn, a rozhodnutí rozporovat. „S médii by nemělo být zacházeno jako s běžnými uživateli sociálních sítí,” uvedla ředitelka EBU Delphine Ernotteová Cunciová. „Máme trestní odpovědnost a jsme regulováni”, dodala.

Návrh výjimky pro média si ale dostatečnou podporu europoslanců nakonec nezískal. Mnozí se totiž obávali, že by propagandistická média dále mohla šířit dezinformace a být přitom chráněna. Parlament však hlasoval pro to, aby platformy obecně musely respektovat Listinu základních práv, včetně svobody a plurality médií. Zástupci médií to ale považují za nedostatečné a dále tlačí na evropské politiky, aby během následujících vyjednávání do textu prosadili větší ochranu svobody tisku.

Vyjednávání pokračuje

O finální podobě textu se rozhodne až v nadcházejících měsících. Europoslance teď totiž čeká vyjednávání s ministry členských států v rámci takzvaných trialogů. Francouzský prezident Emmanuel Macron ve svém proslovu k Evropskému parlamentu minulý týden uvedl, že regulace on-line platforem je pro čerstvě započaté francouzské předsednictví v Radě EU prioritou. Francie by chtěla dovést jednání do úspěšného konce během následujícího půl roku. V opačném případě vyjednávání za členské státy od července převezme Česko.