Komise si posvítí na daňové nedoplatky

László Kovács

Evropská exekutiva tento týden zveřejnila postup, jak zlepšit výběr daně z přidané hodnoty – navrhuje, aby si úřady v celé sedmadvacítce vyměňovaly informace pomocí jednotné evropské databáze. Komise odhaduje, že daňoví podvodníci ochudí státní rozpočty zemí Unie minimálně o 200 miliard eur ročně.

Souvislosti:

Evropská komise předpokládá, že až desetina z celkového objemu obchodů mezi členskými zeměmi nikdy nedojde k daňovým úřadům v členských zemích EU. Tato ztráta může činit až 60 miliard eur ročně. Pokud vezmeme v potaz veškeré daňové podvody na území Unie, tak podle Komise dojdeme až k částce mezi 200 a 250 miliardami eur (2 až 2,5 % HDP).

Daňové úniky umožňuje současná evropská legislativa, v rámci níž zboží převážené přes hranice nepodléhá výběru daně z přidané hodnoty. Systém dnes funguje tak, že firma, která dováží zboží řekněme z Německa do České republiky, jej v Německu nakoupí bez daně a v ČR jej pak zdaní podle české sazby DPH.

Daňové úniky fungují v nejjednodušší podobě tak, že dovozce nakoupí v zahraničí zboží bez DPH, které obratem prodá včetně domácí DPH. Tu však stát nikdy nedostane, neboť firma mezitím zanikne.

Sofistikovanější verze podvodu zahrnuje několik fiktivních prodejů přes hranice, kdy jde v podstatě o prodej jednoho a téhož zboží, při němž podvodníci inkasují v každé zemi daň z přidané hodnoty. Podvody se týkají zejména zboží, které je malé objemem, ale velké cenou – jako například mikroprocesorů a dalších počítačových součástí nebo mobilních telefonů.

Současná iniciativa Komise staví na jejím návrhu z března 2008, který počítá se zrychlením výměny informací o výběru DPH mezi jednotlivými státy sedmadvacítky.

Témata:

„V současné ekonomické situaci je důležitější než kdy dříve, abychom byli schopni efektivně bojovat s daňovými podvodníky. Plně funkční výměna informací je v tomto smyslu klíčová,“ uvedl komisař pro daňovou politiku László Kovács s tím, že každá členská země Unie by měla být ochotna a schopna bránit daňovým podvodům, ať už na úkor domácí nebo zahraniční veřejné kasy.

Nově navrhované nástroje mají pomoci především v boji proti tzv. „kolotočovým podvodům“ (carousel frauds), kdy překupníci rychle přes několik zemí „protočí“ určité zboží, které nakoupili bez DPH, ale (za použití falšované dokumentace) prodávají ho s ní (viz souvislosti). DPH tak nakonec zůstane v jejich kapsách.

Komise plánuje, že v blízké budoucnosti dojde k zavedení jednotného systému pro výměnu informací mezi jednotlivými členskými státy – Eurofisc, který by podobným praktikám měl zabránit. Eurofisc bude podle představ Komise nejen sítí jednotlivých národních daňových úřadů, který umožní rychlou výměnu informací, má navíc i vytvářet strategie, jak možným rizikům předejít.

To ovšem není vše. Návrhy Komise dále předpokládají, že v rámci sedmadvacítky bude fungovat sdílená odpovědnost za ochranu daňových dokladů nebo přímý přístup berních úřadů do databází zahraničních kolegů.

Mají se též zavést společné minimální standardy pro registraci fyzických nebo právnických osob pro platby DPH. Dnes je totiž v Unii běžnou praxí zneužívání „neaktivních“ registračních čísel k podvodům. Cílem tohoto opatření je kromě stopnutí daňových podvodů také celkové zprůhlednění celého systému tak, aby byl důvěryhodnější pro poctivé podnikatele, uvádí Komise.

I když Evropský parlament a Rada souhlasí s tím, že je potřeba zlepšit koordinaci při stíhání daňových podvodů, není zatím jasné, zda budou všechny členské státy souhlasit se zpřístupněním svých databází zahraničním úředníkům. Evropská komise vytrvale upozorňuje, že jednotný systém výměny informací je mnohem efektivnější, než schéma založené na bilaterálních dohodách mezi některými členskými státy.