Komise představila nový pětiletý plán činnosti pro oblast IT

Místopředsedkyně Evropské komise Neelie Kroes včera odhalila svou strategii na vytvoření digitální ekonomiky. Plán se soustředí hlavně na možnosti vysokorychlostního internetu a posilování neomezeného online trhu s hudbou a filmy.

Neelie Kroes, která se v Komisi stará o nové digitální portfolio, představila 39stánkový program na posílení digitálního trhu, tzv. Digitální agendu pro Evropu. Podle Kroes by měly v popředí „digitální revoluce“ stát zájmy evropských občanů a podnikatelů. EU by měla „maximalizovat potenciál informačních a komunikačních technologií (ICT) tak, aby přispívaly k vytváření pracovních míst a sociálnímu začleňování,“ napsala Kroes ve svém prohlášení.

Komisařka chce vytvořit jakýsi jednotný evropský trh s kulturním vlastnictvím a inovacemi, který by podléhal vysokému stupni zabezpečení.

Kroes se také zavázala, že se letos bude zabývat „strašákem“ v podobě autorských práv na internetu. Řešením se patrně stane panevropský systém vybírání poplatků za užívání kreativního obsahu jako je hudba či film. Komisařka z Nizozemska pravděpodobně brzy představí i návrh o vysokorychlostních sítích, protože poslední podobné pokusy ztroskotaly kvůli nelibosti lobbistů.

Další cíle z pětiletého plánu:

  • Ultrarychlé širokopásmové připojení k internetu – do roku 2020 by k němu mělo mít přístup až 50 % domácností. Rychlost připojení má přesahovat 100 Mb/s.
  • Podpora eCommerce, čili obchodování přes internet, které by do roku 2015 mělo používat 50 % občanů EU.
  • Přeshraniční eCommerce – pětina občanů Unie by měla do roku 2015 nakupovat online ze zahraničí.
  • Jednotný trh telekomunikací – rozdíly mezi národními telekomunikačními tarify a cenami roamingu by měly být do roku 2015 na nule.
  • Zdvojnásobení veřejných investic do výzkumu a vývoje v oblasti ICT až na 11miliard eur.

Kritici podotýkají, že je návrh Komise kompromisem mezi tlaky lobbistů a evropskými zájmy. Kritika se vztahuje zvláště na autorská práva, kvůli kterým se komisařka pustila do sporu se svým francouzským kolegou, komisařem pro vnitřní trh Michelem Barnierem. Ten je zastáncem důrazného potlačování uživatelů, kteří porušují autorská práva. Slovník týkající se autorských práv je v návrhu Kroes velice nedůrazný a s problematikou se tak nejspíš příliš nehne dříve než v roce 2012.

Podle zdrojů blízkých Komisi Kroes do poslední chvíle odolávala Barnierově tlaku na tvrdý postup vůči „pirátům“. Umírněný přístup Kroes má své zastánce, ale také tvrdé kritiky, a to především z řad zastánců Barnierových vizí. Říkají, že bez přísnější regulace autorských práv komisařka rozhodně nezabrání dominanci „asijských tygrů“ v oboru ICT. Dokonce i zpráva, kterou Kroes sama předložila, připouští, že z 54 nejnavštěvovanějších webových stránek v EU jsou jen čtyři evropské.

„Máme v Evropě levnou pracovní sílu? Ne. Vlastníme však duševní kapitál, který znamená komparativní výhodu, proto je potřeba ho účinně chránit,“ zkritizoval návrh Franciso Mingorance ze sdružení firem softwarového průmyslu, Business Software Alliance.

Komise se velmi dlouho snažila nastavit pravidla, která by účinně bránila zcizování duševního vlastnictví na internetu. Komisaři nyní jednají o mezinárodní Obchodní dohodě proti padělání (ACTA), kterou však vytrvale odmítají poslanci.

V rámci Digitální agendy pro Evropu se včera Komise zavázala vypracovat komplexní Kodex digitálních práv v EU pro internetové uživatele. „Již dnes sice Evropané mají řadu práv na Internetu zaručenu v evropské legislativě, ale tato práva jsou rozptýlena, kvůli čemuž internetoví uživatelé, včetně spotřebitelů a prodejců, neznají svá digitální práva a povinnosti,“ řekla česká europoslankyně Zuzana Roithová.

Kodex je podle mne zásadním krokem pro rozvoj digitálního trhu v EU […] Již posledních 15 let stojí ICT za polovinou růstu produktivity v Evropě a generují 4,8% evropského HDP. Chceme-li však využit plně příležitost digitální revoluce, musíme zařadit vyšší rychlost […] Evropa totiž pokulhává za svými konkurenty z USA, Japonska či Jižní Korei,“ připomněla Roithová.

Podle poslankyně za to může fragmentace digitálního trhu, který je regulován 27 různými právními režimy, a vysoká digitální negramotnost. Jen 12% Evropanů dnes například obchoduje přeshraničně a mezi osobami staršími 55 let je celých 59 % občanů, kteří nikdy nepoužili internet. Fungující celoevropský digitální trh by mohl podle Roithové znamenat veliký nárůst pracovních míst a nový impuls pro evropské hospodářství.