Komise navrhuje klíč pro rozdělování emisních povolenek

Zdroj: Třinecké železárny.

Generální ředitelství Evropské komise pro klima koncem minulého týdne ohlásilo, že návrh, podle něhož by po roce 2013 měly některé průmyslové podniky dostávat emisní povolenky zdarma, je připraven. Komise identifikovala na 50 referenčních hodnot (každou z nich pro výrobu konkrétního produktu), na jejichž základě určí, na kolik povolenek mají jednotliví výrobci nárok.

Návrh rozhodnutí o referenčních hodnotách obsahuje pravidla, podle nichž se v příští fázi systému obchodování s emisními povolenkami (v letech 2013-2020) mají některým průmyslovým podnikům přidělit povolenky zdarma.

Zavedení systému referenčních hodnot je součástí novely systému obchodování s povolenkami EU-ETS, do něhož mají být po roce 2013 vedle elektráren a tepláren zahrnuta také další průmyslová odvětví s významnými emisemi oxidu uhličitého. Patří mezi ně například chemičky, vápenky, cementárny, ocelárny, hliníkárny, apod.

Řada těchto odvětví v minulosti dala najevo obavu, že by je povinnost kupovat si emisní povolenky v aukcích mohla ohrozit v souboji s konkurenty ze zemí, kde podobně přísná emisní legislativa neplatí, a mohla by v důsledku vést k odlivu průmyslu do zahraničí. EU se proto nakonec shodla na tom, že tato odvětví dostanou část emisních povolenek zdarma.

Množství takto přidělených povolenek má ovšem záviset na tom, jak jsou na tom jednotlivé průmyslové provozy s vypouštěním emisí CO2 do ovzduší. Referenční hodnoty mají podle zadání obsaženého ve směrnici z roku 2008 vycházet z průměrných hodnot, jichž při výrobě daného produktu dosahuje 10 % provozů, které jsou z pohledu emisí CO2 nejefektivnější.

Komise připravila seznam 50 referenčních hodnot pro produkty, jejichž výroba je zodpovědná za zhruba tři čtvrtiny relevantních emisí CO2, sdělil ve čtvrtek (9. září) novinářům Hans Bergman z generálního ředitelství Komise pro klimatické změny (DG Climate Action). U výroby zbývajících produktů se podle něj budou povolenky přidělovat na základě spotřeby tepla nebo paliva.

Referenční hodnoty Komise stanovila pro výrobu takových produktů jako je cement, ocel, vápno, chemikálie nebo sklo.

Seznam představuje zatím pouze první návrh, který bude ještě podroben diskusi uvnitř samotné Komise. Ta s konzultacemi začala minulý čtvrtek.

Detaily k jednotlivým referenčním hodnotám exekutiva zatím nechce zveřejňovat. Bergman ale uvedl, že prakticky všechny uvedené produkty spadají do seznamu 164 sektorů, u nichž by podle Evropské komise mohl v případě povinného nákupu emisních povolenek hrozit odliv do zahraničí.

Systém referenčních hodnot nepokrývá výrobu elektrické energie z fosilních paliv. V tomto případě bylo v minulosti rozhodnuto, že v roce 2013 si budou elektrárny muset 30 % povolenek nakupovat v aukcích a tento podíl se postupně bude navyšovat až na 100 % v roce 2020.

100 miliard euro do roku 2020

V případě bezplatné alokace povolenek rozhodně nejde o malé peníze. Komise odhaduje, že by takto v letech 2013-2020 mohla rozdat povolenky v celkové hodnotě kolem 100 miliard euro.

Jakmile Komise konečné znění svého rozhodnutí zveřejní, začnou členské státy počítat, kolik povolenek zdarma mohou na základě referenčních hodnot a objemu výroby v uplynulých letech jednotlivé průmyslové provozy získat.

Podle Bergmana budou všechny povolenky moci získat zdarma pouze ty provozy, které jsou z pohledu emisí CO2 nejefektivnější.

Ekologové se ale obávají, aby si silná průmyslové lobby nevyjednala vůči referenčním hodnotám lepší hodnoty, než jaké odpovídají skutečnosti, a aby tak Evropská unie de facto nedotovala uhlíkově náročná odvětví. Průmyslníci se naopak obávají, aby referenční hodnoty nebyly nastaveny příliš přísně a oni kvůli nim nebyli ohroženi konkurencí ze zahraničí.

Bergman věří, že referenční hodnoty se v důsledku technologického rozvoje časem nebudou zdát tak přísné. Padesátka navržených referenčních hodnot je podle něj „relativně nekontroverzní“.

Ocelárny chtějí zdarma více povolenek

Problematickým místem je otázka zohlednění emisí souvisejících s používáním hořlavých odpadních plynů, kterým v průmyslové výrobě nelze technologicky zabránit. Podle směrnice z roku 2008 je totiž možné provozovatelům zařízení na spalování uvedených odpadních plynů přidělit povolenky zdarma. Odpadní plyny využívají zejména ocelárny, které z nich vyrábějí elektřinu. Ty nyní také požadují, aby jim EU všechny povolenky přidělila zdarma. Cokoliv jiného by podle nich producenty od takto účinného využívání plynů odrazovalo. Ekologové ale tvrdí, že nejde o nic jiného než o dotaci pro těžký průmysl.

„Zaujali jsme stanovisko, že vzhledem k tomu, že ani výroba elektřiny nedostává povolenky zdarma, neměla by zdarma získat veškeré povolenky ani výroba elektřiny z odpadních plynů, pouze jejich část,“ uvedl Bergman.

Uvedl dále, že ocelárny dostanou na výrobu elektřiny nezanedbatelný objem povolenek tak jako tak. Momentálně se spíše s Komisí dohadují o tom, jak velký by podíl takových povolenek měl být.

Někteří ekologové, jako je například Sanjeev Kumar z organizace E3G, ale přípravu systému referenčních hodnot považuje za „komplikované a nákladné mrhání časem“. Pokud podle něj dostanou zdarma povolenky velké provozy, které pracují s odpadními plyny, půjde ve skutečnosti o dotaci na úkor malých producentů – například výrobců dlaždic nebo cihel.