Komise: Hospodářský útlum odeznívá, lidé ale dál ztrácejí práci

Podle dat Evropské komise Unie pomalu kráčí ven z recese, nicméně celkové předpovědi pro letošní rok zůstávají stále chmurné. Počty nezaměstnaných v Evropě navíc i nadále rostou. Ekonomové varují, že hospodářské oživení je křehké a až příliš založené na monetárních a fiskálních stimulech.

Evropská komise včera zveřejnila čerstvou prognózu, podle níž by se HDP eurozóny mělo letos snížit asi o čtyři procenta a to i přesto, že se během tohoto čtvrtletí navrátí k růstu. Ten je způsoben zejména štědrými rozpočtovými a měnovými stimuly. Pro třetí kvartál Komise předpokládá růst HDP ve výši 0,2 % a pro čtvrtý 0,1 % (údaje se týkají sedmi největších unijních ekonomik – viz dále).

Evropský statistický úřad Eurostat nedávno zveřejnil údaje o průmyslové výrobě v eurozóně: v červenci se oproti červnu propadla o 0,3 % a meziročně o 15,9 %. To podle ekonomů značí, že předpokládané oživení ekonomiky (návrat HDP do zelených čísel) nemá příliš pevný základ.

„Unijní ekonomika je, zdá se, na bodu zvratu,“ dočteme se v závěrech prognózy Komise zaměřené na sedm největších ekonomik EU, které dohromady tvoří 80 % jejího HDP (Německo, Francie, Itálie, Španělsko, Nizozemí, Británie a Polsko).

Komisař pro monetární politiku Joaquín Almunia nicméně upozornil, že relativně optimistická předpověď pro zbytek roku do značné míry vyplývá z otevřené ruky státních rozpočtů a centrálních bank.

„Situace se zlepšila zejména díky mimořádným finančním prostředkům, které byly hospodářství poskytnuty centrálními bankami a veřejnými orgány, avšak slabost hospodářství bude i nadále ovlivňovat zaměstnanost a veřejné finance,“ varoval Almunia s tím, že dopad krize na trh práce je opožděn (oproti vývoji HDP) asi o dvě až tři čtvrtletí.

„Půlprocentní snížení zaměstnanosti v eurozóně ve druhém čtvrtletí, kterému předcházel pokles o 0,7 % v prvním kvartále, ukazuje na nynější křehkost trhu práce. To, že se v posledním čtvrtletí spotřeba domácností zvedla o 0,2 %, nijak nesvědčí o významném oživení poptávky,“ uvedl Ben May ze společnosti Capital Economics.

„Musíme pokračovat v realizaci opatření majících za cíl obnovu růstu v letech 2009 a 2010, musíme urychlit uzdravení finančního odvětví tak, aby banky mohly poskytovat půjčky za přijatelných podmínek, až budou podniky a domácnosti opět investovat,“ dodal k tomu Almunia.

Stimuly – štít před recesí

Francie i Německo ve druhém čtvrtletí překvapivě vystoupily z recese, ale řada ekonomů upozorňovala na to, že to může být způsobeno obřími stimuly z veřejného sektoru, které budou muset současně s omezováním deficitů ustat.

Podle Almunii by měly fiskální stimuly pokračovat ještě v příštím roce, nicméně do jeho konce musí členské státy najít „únikovou strategii“, která by jim pomohla zkrotit nebývale rostoucí deficity veřejných rozpočtů.

Aktuální prognóza hovoří o tom, že se německé hospodářství letos propadne o 5,1 % a francouzské o 2,1 % (jedná se o dvě největší ekonomiky eurozóny). Přitom ještě v květnu Komise u těchto zemí počítala s poklesem HDP ve výši 5,4 % respektive 3,0 %.

Zatímco u Polska Komise předpověď výrazně zlepšila (z -1,4 % na +1,0 %), Španělé, Italové, Britové a Holanďané si naopak pohoršili.

Pokud jde o riziko deflace, to je podle Komise zažehnáno. „Vzhledem ke zvýšení cen komodit by inflace měla na konci roku 2009 zaznamenat nárůst,“ dočteme se ve zprávě. „Celkově zůstávají prognózy týkající se inflace vůči jarním prognózám nezměněné, a to 0,9 % v EU pro rok 2009 (a 0,4 % v eurozóně),“ uzavírá Komise.

(Tento článek vznikl za spolupráce s agenturou Reuters.)