Jaké přísady v cigaretách zakázat, řeší EU. Podle ČR to má zůstat v rukou států

zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: graur codrin

Evropa řeší, jak se vypořádat se zákazem některých přísad do tabákových výrobků. Vytvořit seznam povolených látek, nebo naopak takový, který některé přísady zakáže? Anebo rozhodování ponechat na členských zemích jako doposud? Evropské instituce prozatím hledají shodu, Česko by bylo pro třetí variantu.

Jaké přísady v cigaretách zakázat a jak to provést. I o to se bude zítra (3. listopadu) hrát mezi europoslanci a členskými státy. O zákazu některých přísad se přitom v EU intenzivně jedná už skoro rok. Možná regulace přichází s novou tabákovou směrnicí, kterou Komise navrhla loni v prosinci. Jakým způsobem by ale mělo k zákazu dojít, na tom se evropské instituce nemůžou shodnout.

Výrazně do debaty zasáhl Evropský parlament, který o směrnici hlasoval v říjnu. Podpořil tehdy návrh parlamentní zpravodajky Lindy McAvanové (S&D, Británie), aby vznikl tzv. pozitivní seznam. Na něm by byly vyjmenovány látky, které je v tabákových výrobcích možné použít (EurActiv 26.7.2013).

Proti tomu se ozvaly tabákové firmy i pěstitelé tabáku. Nebylo by podle nich technicky možné požadavkům seznamu vyhovět. Varovali proto před možnou ztrátou řady pracovních míst, ke které by prý zpřísněné požadavky vedly (EurActiv 6.11.2013).

Některým členským zemím, jako například Česku, se také nelíbilo, že by šlo o předávání dalších pravomocí do rukou Komise. Česká republika navíc obecně nesouhlasí s tím, že by se měly zakazovat například přísady, které cigaretám dodávají charakteristickou příchuť. K takovému zákazu chce Komise přistoupit, aby snížila atraktivitu tabákových výrobků pro děti a mladistvé. Těm totiž podle některých názorů připadají příchutě lákavější.

Jaký seznam?

Pozitivní seznam je nepřijatelný, shodly se během podzimních jednání členské země. Hledání kompromisu proto pokračuje. Zítra proběhne další z trojstranných rozhovorů mezi zástupci všech tří institucí, které nyní mají směrnici společně doladit. A Komise přišla s novým návrhem, o kterém se mluví jako o „prioritním seznamu“.

K přísadám, které by se nacházely na takovém seznamu, by museli výrobci vypracovávat podrobné studie. Ty by se zaměřovaly na to, jaké má použití dané látky vliv na toxicitu a návykovost, jestli vytváří charakteristickou příchuť nebo usnadňuje vdechování tabákového kouře. Na základě toho by pak mohlo být použití některých látek zakázáno.

Byl by to v podstatě opak pozitivního seznamu, který stanoví, které přísady mohou být v tabákových výrobcích používány. Podle zdroje z blízkosti Parlamentu považuje Komise za výhodu takového seznamu větší flexibilitu. Lze ho považovat také za určitý kompromis, který by měl postoj členských zemí částečně obměkčit.

Jenže i proti prioritnímu seznamu se ozývá kritika. Nelze prý například zhodnotit, do jaké míry mohou jednotlivé přísady ovlivňovat návykovost výrobku. Některé formulace jsou pak podle kritiků poměrně vágní, jako v případě přísad, které „usnadňují vdechování tabákového kouře“. Takové vlastnosti se přitom podle odborníků přisuzují například mentolovým příchutím v cigaretách. Zákaz „mentolek“ je také jedním z dlouho diskutovaných bodů celé směrnice (EurActiv 24.6.2013).

Podle tabákových výrobců by navíc bylo provádění požadovaných testů prakticky nemožné. Například zkoumání vzájemného působení jednotlivých přísad by prý totiž bylo příliš náročné. V celkovém výsledku by pak podle nich uvedení látky na prioritním seznamu znamenalo v podstatě její zákaz. Není přitom známo, které látky by Komise do seznamu zahrnula, obávají se tabákové firmy.

Komise by prý navíc měla jasně rozlišovat, kdy v návrhu mluví o „přísadách“ jako látkách, které se do výrobku pouze přidávají, a „přísadách“ jako základních složkách výrobku.

Kdo to určí?

V řadě evropských zemí již pozitivní i negativní seznamy složek existují, a to i v České republice. Seznam povolených látek i těch, které naopak není možné používat, obsahuje vyhláška ministerstva zemědělství z roku 2003, která byla v roce 2012 novelizována.

Je tak možné, že některým členským zemím nebude případně vadit vytvoření seznamu jako takového. Některé státy však pravděpodobně nebudou souhlasit s tím, aby byla tato pravomoc svěřena do rukou Evropské komise.

Výsledek jednání je zatím otevřený, podobně jako u dalších bodů navržené regulace. Trialog má ostatně pokračovat minimálně do poloviny prosince. Směrnici se tak nepodaří finálně schválit do konce letošního roku, jak původně Komise i litevské předsednictví v Radě EU plánovaly (EurActiv 12.8.2013).