Jaké bude mít digitalizace dopady na trh práce?

@ FreeDigitalPhotos.net / jk1991

Je digitalizace hrozbou nebo příležitostí pro české a evropské hospodářství? Oddělení strategií a trendů EU Úřadu vlády odpovídá na tuto otázku ve studii s názvem Dopady digitalizace na trh práce v ČR a EU. Přečtěte si shrnutí jejích výsledků a podívejte se na video s jedním z autorů.

novace v oblasti informačních a komunikačních technologií vedou k významným a často překotným změnám v evropské i světové ekonomice a budou ovlivňovat i trh práce. Tyto změny se budou projevovat vyšší mírou automatizace některých profesí a úkonů, které až doposud pro svou komplexitu byly zpravidla svěřovány lidským pracovníkům.

Z tohoto důvodu přistoupil Úřad vlády k analýze potenciálních dopadů digitalizace a zrychlené automatizace na trhy práce v dlouhodobé perspektivě. Mezi zásadní závěr patří nutnost se na tyto změny strategicky připravovat, abychom se vyhnuli negativním dopadů a maximalizovali pozitivní dopady.

Zvláště důležitým aspektem je pak nutnost nalézt více prostředků pro politiku regionálního rozvoje a obecně pro služby spojené s náklady transformace trhu práce, zejména pro celoživotní vzdělávání, aktivní politiku zaměstnanosti a další výdaje na sociální soudržnost.

Video zobrazíte kliknutím na ilustraci na zde.

video

Shrnutí studie

Studie se zabývá pravděpodobnými změny na trhu práce vlivem zrychleného tempa automatizace daného vyšší mírou digitalizace. Zabývá se rovněž jejich redistribučními dopady, jmenovitě profesní strukturou zániku i vzniku profesních míst, dopady na příjmovou strukturu a regionální rozložení v ČR i v EU.

Dopady digitalizace se patrně zobrazí ve zvýšené rychlosti tvorby a zanikání pracovních míst. Její celkový vliv ale půjde těžko statisticky oddělit od zbytku přirozených procesů obměny pracovního trhu. Digitalizace bude zodpovědná pouze za zhruba třetinu zaniklých míst. Z těch navíc řada přirozeným způsobem: zejména dobrovolnou změnou zaměstnání či odchodem do důchodu. Dlouhodobé dopady však nejsou zanedbatelné a mohou vyžadovat prostředky pro řešení jejich negativních externalit.

Digitalizace by z hlediska klasické ekonomické teorie jako každá jiná technologická změna neměla zásadně ovlivnit počet pracovních míst v globální či uzavřené ekonomice. Nově vzniklých míst je méně než míst zaniklých, ohodnocení pracovníka by ale mělo být zpravidla vyšší, a to vzhledem k potenciálně zvýšené produktivitě. Rovněž by měla být vyšší celková přidaná hodnota (kapitálový výnos spolu s mzdami). Hypotéza vyššího průměrného příjmu nově vzniklých profesí oproti těm zaniklým ale nebyla studií potvrzena vzhledem k relativně vysokému zastoupení středně a výše ohodnocených profesí potenciálně ohrožených digitalizací.

Kromě regionů, ve kterých probíhá spotřeba kapitálových výnosů, budou z pozitivních dopadů digitalizace výrazněji těžit zejména ekonomiky a regiony, které budou schopny tyto prostředky přilákat svou profesní strukturou. Relativní rozdělení profesní připravenosti na digitalizaci (zejména v aspektu malého dopadu destrukce) v rámci EU má tedy silnou predikční hodnotu relativního pozitivního vlivu digitalizace.

Pokračování textu najdete na webu Euroskop.cz.