Jak se vypořádat s bolestivou digitalizací? Klíčem je spolupráce státu a firem

© Pixabay

Koronavirová krize odhalila v plné nahotě problémy, které má Česká republika s digitální transformací. Zároveň se však jedná o příležitost, jak se i s pomocí mimořádných evropských prostředků zaměřit na oblasti, kde Čechy nejvíc „tlačí digitální bota“.

Kvůli pandemii koronaviru se před více než rokem běžný život zastavil a z velké části přesunul do online prostředí. Pro někoho to byl šok, pro jiné příjemná změna, adaptovat se ale museli všichni. Okamžitě se ukázalo, kdo se dokázal nové situaci rychle přizpůsobit a měl kapacity na to změnit způsob práce a myšlení.

Velké rozdíly v této připravenosti se ukázaly ve veřejné správě. „Jsou státní firmy a rezorty, které byly výborně připravené, a některé soukromé podniky by jim mohly závidět. Například celníci  už dávno fungují elektronicky úplně výborně,“ nechal se na nedávné debatě ze série Café Evropa slyšet Vladimír Dzurilla, vládní zmocněnec pro IT a digitalizaci. Velmi podle něj záleželo na flexibilitě konkrétní organizace nebo rezortu, jak rychle dokázali své lidi vybavit potřebnými technologiemi.

Místopředseda Evropského parlamentu Marcel Kolaja (Piráti, Greens/EFA) upozornil, že zatímco například na ministerstvu pro místní rozvoj dokázalo přejít na home-office 85 procent zaměstnanců, na druhé straně „škály“ stojí Česká správa sociálního zabezpečení, která podle něj „přechod na režim práce z domova vůbec nezvládla“.

„Argumentují tím, že zaměstnanci mají potřebu přistupovat k fyzickým dokumentům. Dalším příkladem je Generální finanční ředitelství, kde tím argumentem je práce s citlivými daty,“ doplnil Kolaja s tím, že právě tyto případy demonstrují nedostatečnou úroveň digitalizace některých částí veřejné správy.

Výzva čekala také na firmy, které musely ze dne na den změnit své fungování. Mnoha lidem podle IT expertky z Masarykovy univerzity Barbory Bühnové začal kvůli přechodu na home-office splývat pracovní a osobní život, což se mohlo promítnout na jejich psychickém zdraví. Přesun do online prostředí však podle ní zároveň znamenal například zrušení bariéry pro lidi, kteří museli dojíždět zdaleka nebo měli malé děti, a dříve se některých aktivit nemohli účastnit.

Třetí vrchol trojúhelníku představují domácnosti. Jak připomněl Kolaja, pro rodiny bez dostatečného vybavení nebo připojení znamenaly zavřené školy a přechod na online vzdělávání velký problém. „Sociální nůžky se tím ještě rozevírají, protože pokud tyto děti nebudou mít možnost se dostatečně zapojit, a přijdou tak o kvalitní vzdělání, tak je to pochopitelně znevýhodňuje v dalším životě,“ dodal europoslanec.

I když to ze začátku vypadalo, že všechny tyto vynucené změny budou záležitostí několika málo měsíců, opak byl pravdou. Svět se proto musel přizpůsobit, a nikde to neplatí víc, než v digitální oblasti.

Země V4 by měly být v digitalizaci ambicióznější a inspirovat se v Pobaltí, říká lotyšská expertka

EU chce do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality. Za tímto účelem musí evropské země ozelenit energetiku a ekonomiku a masivně digitalizovat, aby byly schopny držet tempo s digitální érou. O těchto výzvách se redakce bavila s lotyšskou expertkou Kristine Berzinovou.

Digitalizace bolí

Současná krize zintenzivnila debatu o tom, jak je na tom Česko ve skutečnosti s digitalizací. Index digitální ekonomiky a společnosti (DESI) ukazuje, že tuzemsko je v rámci Evropské unie ve většině sledovaných kategorií pod průměrem. „Hodně pod průměrem jsme v konektivitě a digitálních veřejných službách. Tam hodně pokulháváme,“ poznamenal Kolaja.

Právě digitální veřejné služby v uplynulých měsících a letech svou pověst příliš nevylepšily, naposledy šlo o nepovedený rozjezd portálu na sčítání lidu. „Chyby byly odstraněny v rozumném čase, ale nemělo by se to stávat. Lidé si zaslouží, aby tyto služby fungovaly perfektně,“ řekl Dzurilla s tím, že i když je digitalizace „bolestivá“, státní správa nesmí podlamovat důvěru lidí, že umí věci dělat pořádně.

Odborník nicméně také trval na tom, že České republice se daří posunovat se v digitalizaci kupředu. V poslední době se podle něj schvalovalo přibližně 150 zákonů, které pomohly odstranit řadu legislativních překážek, je však potřeba pokračovat dále. „Co se týče centrálních služeb, tak jsme na tom velice dobře, ale pokud jde o koncové služby pro uživatele, tak tam máme co dohánět,“ uznal Dzurilla.

Poukázal také na to, že klíčové zákony vznikaly ve spolupráci vlády, úředníků, poslanců, ale i komerčního sektoru. Stejně tak řada služeb, které byly vyvinuty v soukromém sektoru, jako eRouška nebo bankovní identita, podle Dzurilly následně posloužily a poslouží i státu. „Příležitostí, jak spolupracovat (s komerčním sektorem), je hodně, a podle mě je jich stále málo využíváno,“ řekl Dzurilla.

Budoucí digitalizaci veřejné i soukromé sféry podpoří mimo jiné evropské peníze z nového fondu obnovy. Vzhledem k nastaveným podmínkám do této kapitoly poputuje přibližně 35 miliard korun, konkrétně pro státní správu pak 9,3 miliardy. Podle Kolaji je nezbytné, aby měla ČR strategický plán, jak prostředky využít efektivně a digitalizaci posunout dále. Dzurilla s ním souhlasil, Češi si podle něj musí být jistí, že zvolené projekty dávají smysl.

EU má nachystané miliardy na obnovu ekonomiky, stát ale nestíhá přípravu na čerpání

Česká republika spolu s dalšími zeměmi EU zápolí s přípravou národního plánu obnovy. Díky němu si můžou země sáhnout na peníze ze záchranného fondu EU. Přípravy plánu ale zatím drhnou.

Pozor na rizika

Digitální svět se stále více propojuje s tím fyzickým a technologie jsou často naprostou nezbytností. Vedle výhod však s sebou digitální služby nesou i rizika, o kterých lidé podle Marcela Kolaji často ani nemusí vědět. „Je potřeba nastavit novým technologiím vhodný legislativní rámec, a současně vzdělávat lidi, aby se v online prostoru pohybovali bezpečně,“ vyzval europoslanec.

Podle Barbory Bühnové je nezbytné, aby technologiím co nejlépe rozuměli především učitelé, kteří s dětmi mluví o kyberbezpečnosti a fake news. U těch je však prý vidět, jak je pro ně téma složité, a často pouze přebírají informace. „Pak se projevuje osobnost konkrétního učitele, pokud technologiím nedůvěřuje, prezentuje je jen v negativním světle, což je špatně pro nás jako společnost. Pokud je učitel naopak nadšenec, tak může opomíjet rizika,“ upozornila spoluzakladatelka Czechitas, organizace zaměřené na vzdělávání žen v oblasti IT.

Aplikace na trasování nakažených eRouška, kolem které se internetem šířily nepodložené pochyby ohledně „sledování uživatelů“, podle Bühnové ukázala, jak Česko nezvládá potírat poplašné zprávy o tom, jak jsou technologie škodlivé. „To blokuje pokrok u lidí, kterým by technologie prospěly,“ varovala a dodala, že na vyvracení zpráv vyvolávajících neodůvodněný strach je potřeba se více zaměřit.

Každá mince má však dvě strany. Důvody, proč někdo technologie nepoužívá, podle ní neleží jen v jejich nedostatečné dostupnosti nebo v tom, že jim lidé nerozumí.

„Zvětšující se společenská skupina technologiím rozumí, a právě proto jim nedůvěřuje,“ vysvětlila Bühnová. To pak podle ní může končit až bojkotováním technologií a návratem ke starším variantám služeb, jako se to děje například v Německu. U západních sousedů se lidé kvůli ochraně soukromí navzdory vyšším poplatkům čím dál častěji rozhodují nepřecházet na „chytré“ elektroměry, které dokáží jejich spotřebu energie detailně sledovat, ale zůstávají u tradičních služeb.

Marcel Kolaja: Sociální sítě je třeba decentralizovat, příklady existují už nyní

S místopředsedou Evropského parlamentu Marcelem Kolajou (Piráti, Greens/EFA) redakce EURACTIV.cz hovořila o vlivu sociálních sítí i revoluční snaze EU o jejich regulaci. „O tom, co je nelegální musí rozhodovat nezávislé a nestranné soudy,“ říká.

Tento článek vznikl s podporou kanceláře europoslance Marcela Kolaji (skupina Zelení / Evropská svobodná aliance v Evropském parlamentu). Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem. Podmínky spolupráce jsou uvedeny zde.