Jak ochránit uživatele internetu před manipulací? EU rýsuje novou legislativu

© Pixabay

Ochrana svobody slova a soukromí na internetu, omezení cílené on-line reklamy nebo odstraňování nelegálního obsahu. Právě těmito otázkami se již několik měsíců zabývají europoslanci a ministři členských států EU. Nová legislativa má uživatelům přinést bezpečnější on-line prostředí a zajistit dodržování jejich práv i v digitálním světě. Co konkrétního chtějí měnit?

Uživatelé internetu mnohdy nejsou pány svých online životů, ale spíše loutkami obrovských digitálních hráčů. To by měl napravit akt o digitálních službách (Digital Services Act, DSA), který má společně s aktem o digitálních trzích (Digital Markets Act, DMA) upravit pravidla pro fungování internetu.

Připravovaná legislativa se dotkne všech poskytovatelů on-line služeb, zejména však dominantních internetových platforem, včetně sociálních sítí.

EU chce regulovat digitální giganty. Co očekávat od nového aktu o digitálních trzích?

Digitalizace a volný pohyb dat v rámci férového trhu, který dobře chrání data uživatelů je prioritou nejen pro evropské instituce a členské státy, ale i pro společnosti samotné. Digitální agenda se totiž postupem času stává i diplomatickým tématem. Na které firmy cílí nový akt o digitálních trzích a co bude jeho klíčovým tématem? Co na to říkají české společnosti?

Zatímco DMA chce vytvořit férovější podmínky na trhu a otevřít dveře menším hráčům, DSA řeší slabá místa samotných digitálních gigantů. Legislativa má zabránit tomu, aby na platformách docházelo k nelegálním aktivitám, cenzuře či manipulaci uživatelů.

„Měli bychom vrátit on-line prostor zpět do rukou lidí, navzdory technologickým gigantům, kteří nyní rozhodují o tom, jaký obsah můžeme vidět, co můžeme či nesmíme publikovat, a kteří využívají naše osobní data ve svůj prospěch,“ uvedl k návrhu český europoslanec Marcel Kolaja (Piráti, Zelení/EFA), který je stínovým zpravodajem DSA za kulturní a vzdělávací výbor.

DSA by mělo zajistit především větší transparentnost, a tím umožnit lépe porozumět tomu, jak internetové služby fungují a jak ovlivňují společnost. Uživatelé by také měli mít větší kontrolu nad obsahem, který se jim zobrazuje. Měli by být i jasně informováni o tom, zda a proč jsou terčem konkrétní reklamy a kdo za ni zaplatil.

Návrh řeší, jak nakládat nejen s nezákonným obsahem, ale i s tím „pouze“ škodlivým, jakým jsou například dezinformace. Velké platformy budou muset posuzovat významná systémová rizika vyplývající z jejich služeb, a to včetně negativního vlivu na práva občanů a veřejný zájem. Platformy budou také v případě přijetí návrhu nuceny zmírňovat tato rizika a například přizpůsobit své algoritmy.

EU bojuje s dezinformacemi. Regulace nestačí, měla by trestat platformy, radí experti

Sociální sítě pracují s netransparentními algoritmy, které mohou ohrožovat evropskou demokracii. Co s tím? Další regulace podle odborníků nestačí, Evropská unie musí k platformám přistupovat přísněji. 

Europoslanci požadují větší soukromí a kontrolu nad obsahem

Na vylepšení návrhu DSA z pera Evropské komise v současné době pracují evropští zákonodárci. Ministři členských států o něm poprvé diskutovali na květnové Radě pro konkurenceschopnost, kde řešili například moderování obsahu. Jaká bude společná pozice ministrů a konkrétnější pozměňovací návrhy zatím není příliš jasné.

Zato v Evropském parlamentu několik výborů vydalo svá předběžná stanoviska, dle kterých lze již dnes odhadnout, kam se bude vyvíjet debata během následujících měsíců a jaké budou případné body sporu.

Výbor pro občanské svobody (LIBE) v červenci již přijal své finální stanovisko, ve kterém se věnuje konkrétně dopadu DSA na základní práva. Europoslanci v něm volají po větší ochraně soukromí uživatelů, například pomocí anonymního využívání digitálních služeb či práva na šifrovanou komunikaci.

Podcast: Je Evropa dostatečně vybavena pro boj proti dezinformacím?

Poslechněte si první speciální epizodu ze série diskusí Evropa zblízka. Tentokrát o dezinformacích. Diskutují česká europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti, Zelení/ESA), analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček, mediální analytik Josef Šlerka a ředitel Semantic Visions František Vrabel. 

Výbor LIBE také otevírá parlamentní debatu o tom, jak řešit problémy, na které již dlouho upozorňuje občanská společnost zabývající se ochranou práv online. Tím je například otázka sledování a profilování uživatelů.

Dle Patricka Breyera (Zelení/EFA), zpravodaje DSA za LIBE, by uživatelé měli mít kontrolu nad obsahem, který na platformách vidí. „Uživatelé by museli souhlasit s personalizací informací, které jsou jim předkládány, a také by mohli zcela vypnout algoritmy platformy pro doporučování obsahu,“ vysvětlil Breyer.

Podobně se na věc dívá i Christel Schaldemoseová (S&D), hlavní zpravodajka DSA za výbor pro vnitřní trh. Politička souhlasí s tím, že doporučující systémy založené na profilování uživatelů by měly být zakázány, pokud si je uživatelé sami nevybrali.

Konec otravných souhlasů s cookies?

Otázka regulace cílené on-line reklamy bude jedním ze zásadních témat následujících jednání. Výbor LIBE navrhuje postupný zákaz cílení nekomerční a politické reklamy na základě profilování a sledování chování uživatelů on-line. Totéž by platilo pro cílení na základě citlivých údajů nebo pro cílení na nezletilé.

Pro komerční účely by takové cílení bylo možné pouze tam, kde se uživatelé svobodně rozhodli. S tím souhlasí i Schaldemoseová.

Dle Breyera současný systém souhlasu s tzv. cookies ve skutečnosti svobodnou volbu nepředstavuje. „Webové stránky velmi komplikují odepření souhlasu, a proto více než 70 % uživatelů nakonec souhlasí s používáním osobních údajů,“ podotkl Breyer.

Řešením je podle něj model, ve kterém by uživatelé mohli učinit jasnou volbu v nastavení prohlížeče a nemuseli by být na každé stránce unavováni souhlasnými bannery.

Proti omezení cílené reklamy se ale staví některá média, která varují, že kvůli nedostatku příjmů může být jejich existence ohrožena. Breyer ale obavy odvětví nesdílí. „Už jsme viděli podniky, které se úspěšně vrátily ke kontextové reklamě, jako například evropské vydání New York Times. Daří se jim velmi dobře,“ prohlásil europoslanec.

Evropský parlament již vloni takovou myšlenku slabou většinou podpořil, zda takový návrh ale přežije nadcházející vyjednávání, není vůbec jisté.

Evropská komise opět vyšetřuje Google, tentokrát kvůli omezování konkurence na trhu

Evropská komise (EK) zahájila další vyšetřování americké internetové společnosti Google. Tentokrát chce zjistit, zda firma neomezuje konkurenci na trhu technologií pro digitální reklamu. A to tím, že upřednostňuje vlastní služby pro on-line reklamu před konkurenčními vydavateli, zadavateli reklamy a podniky.

Jak zabránit cenzuře?

Dalším velkým tématem je nakládání s nelegálním obsahem. Ačkoliv původní návrh DSA nespecifikuje, do kdy musí být nahlášený nelegální obsah odstraněn, zpravodajové několika výborů se shodují, že je třeba dát platformám specifické lhůty. Stále se ale diskutuje o tom, jaké jsou adekvátní a realistické.

Schaldemoseová navrhuje, že by hostingové služby měly odstranit nezákonný obsah do 24 hodin, pokud zásadním způsobem ohrožuje veřejnou bezpečnost a veřejné zdraví, a do 48 hodin, pokud může poškodit bezpečnost a zdraví spotřebitelů. Do sedmi dní by pak měl být odstraněn veškerý nahlášený nelegální obsah.

S podobnými lhůtami pracuje i slovinské předsednictví Rady EU, které navrhuje dát platformám 24 až 48 hodin na ověření nahlášeného obsahu. Výsledná legislativa bude muset být kompromisem mezi pozicemi europoslanců a Rady.

Pokud by poskytovatelé v rámci daných lhůt nezákonný obsah neodstranili, měli by za něj nést odpovědnost. To ale odmítá zpravodaj za LIBE Breyer s tím, že soukromé společnosti nesmí být cenzory a rozhodovat o tom, co je či není legální.

Obavy sdílí i Kolaja. „Velké technologické společnosti často využívají automatizované nástroje a odstraňují veškerý potenciálně nezákonný obsah, aby se vyhnuly odpovědnosti. To vede k nadměrnému odstraňování legálního obsahu,“ uvedl.

Marcel Kolaja: Sociální sítě je třeba decentralizovat, příklady existují už nyní

S místopředsedou Evropského parlamentu Marcelem Kolajou (Piráti, Greens/EFA) redakce EURACTIV.cz hovořila o vlivu sociálních sítí i revoluční snaze EU o jejich regulaci. „O tom, co je nelegální musí rozhodovat nezávislé a nestranné soudy,“ říká.

Výbor LIBE proto navrhuje, že automatizované nástroje by platformy měly používat pouze výjimečně pro dočasné blokování zjevně nezákonného a necitlivého obsahu.

O tématu v červnu diskutovali i ministři spravedlnosti, kteří se shodli na nutnosti rovnováhy mezi svobodou projevu a bojem s nezákonným obsahem online s tím, že veškerá omezení musí být i nadále pouze výjimečná.

V rámci lepší ochrany spotřebitele se také diskutuje o možnosti příkazů k trvalému odstranění protiprávního obsahu. Tím by se zabránilo tomu, aby se znovu objevil obsah, který byl již jednou shledán jako nezákonný a následně odstraněn. Myšlenku podpořily některé členské státy, které tento mechanismus považují za zvlášť důležitý v boji proti padělanému nebo nevyhovujícímu zboží na internetových tržištích.

Podzim bude intenzivní

Otevřených témat je ještě celá řada, finální stanoviska většiny parlamentních výborů by přitom měla být přijata už v nadcházejících týdnech. Lze tedy očekávat intenzivní debatu.

Slovinské předsednictví již uvedlo, že by chtělo schválit obecný přístup k DSA na listopadovém jednání Rady pro konkurenceschopnost. Evropský parlament by pak měl svoji pozici přijmout na prosincovém plenárním zasedání. Najít shodu mezi institucemi na budoucí podobě evropského digitálního prostředí ale pravděpodobně ještě potrvá.

Dle hlavní zpravodajky DSA Schaldemoseové bude ale cílem najít politickou shodu do konce francouzského předsednictví, tedy do konce června 2022. Jisté ale je, že tato zásadní legislativa bude jedním z hlavních témat diskuze i během následujícího českého předsednictví v Radě EU.

Pro české i švédské předsednictví v Radě EU je prioritou rozšíření sedmadvacítky o západní Balkán

Ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) dnes jednal se šéfkou švédské diplomacie Ann Lindeovou o předsednictví zemí v Radě EU. Švédsko se ujme předsednictví hned po tom českém, které odstartuje v druhé polovině příštího roku.

Tento článek vznikl s podporou kanceláře europoslance Marcela Kolaji (skupina Zelení / Evropská svobodná aliance v Evropském parlamentu). Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem. Podmínky spolupráce jsou uvedeny zde.