Irsko se bojí, že jednotné přiznání daňovou zátěž zvýší

Algirdas Šemeta, komisař pro daně a cla; zdroj: Evropská komise.

Evropská komise včera zveřejnila návrh, který by firmám působícím ve více členských státech EU umožnil vyplnit pouze jedno daňové přiznání. Daňový základ by se pak podle zvláštního vzorce rozdělil mezi země, v nichž firma působí a byl by zdaněn příslušnou národní sazbou. Irsko se ale obává, že při 12,5% daňové sazbě, kterou nyní uplatňuje, by daňové zatížení podniků vzrostlo.

Podle návrhu z dílny komisaře pro zdanění Algirdase Šemety by si firmy působící ve více členských zemích Evropy mohly vybrat, zda se při podávání daňových přiznání budou řídit národními předpisy nebo zda vyplní jednotné evropské daňové přiznání. Příslušný daňový úřad by pak podle zvláštního vzorce rozdělil základ daně mezi jednotlivé státy, kde firma působí. Zohledňovala by se při tom tři kritéria: hmotná aktiva, počet pracovníků a prodeje společnosti. Na příslušnou část daňového základu by se pak uplatnila sazba platná v dané zemi.

Evropská komise věří, že tímto způsobem by nadnárodní firmy mohly na administrativních nákladech ročně ušetřit až dvě miliardy eur. Základ daně by si firma mohla vypočítávat centrálně a odpadly by i náklady související s plněním různých národních pravidel. Rozšiřování podnikatelských aktivit do jiných členských zemí EU by díky tomu podle Bruselu začalo být atraktivnější.

Myšlenkou na zavedení společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB) se Evropská unie zabývá již řadu let. Poprvé s ní Evropská komise přišla v roce 2001, ale příliš velkého pokroku se od té doby nedosáhlo. Velká část členských zemí včetně České republiky se totiž k návrhu staví přinejmenším opatrně nebo dokonce odmítavě. Pokus o sjednocení daňového základu napříč Unií vnímají jako zásah do národní suverenity v daňové oblasti a předstupeň sjednocování daňových sazeb, který drtivá většina vlád odmítá.

Komise včera opětovně zdůraznila, že jednotný způsob výpočtu základu daně z příjmu v žádném případě neznamená sjednocování daňových sazeb – ty by si každý stát i nadále stanovoval sám. Řada zemí má ale přesto pochybnosti.

Ministr financí Miroslav Kalousek v této souvislosti deníku E15 řekl, že byl k podobným návrhům vždy zdrženlivý a že přímé daně by podle jeho názoru měly být výhradně v kompetenci členských států. K samotnému návrhu Komise se vyjádřit odmítl s tím, že se s ním ještě musí seznámit.

Irsko se bojí vyšší daňové zátěže

Vlna odporu se zdvihá i v Irsku, které se minulý týden na mimořádném summitu EU ke koordinaci hospodářských politik ocitlo pod silným tlakem, aby výměnou za příznivější podmínky pomoci ze záchranného mechanismu EU přistoupilo na zvýšení své korporátní daňové sazby.

Nedávno zvolený irský premiér Enda Kenny prohlásil, že návrh na vytvoření společného daňového základu je pokus, jak daňovou harmonizaci zavést zadními vrátky. Kenny se na summitu dostal do sporu s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym, který snížení úrokové sazby v záchranném mechanismu EU o 1 % podmiňoval zvýšením irské 12,5% korporátní daně.

Kenny měl při ostré výměně názorů s francouzským prezidentem poukázat na to, že přestože oficiálně má Francie 34% korporátní daň, díky různým odpočtům a výjimkám firmy francouzskému státu odvádí v průměru jen něco kolem 8 %. Irský premiér Sarkozymu údajně řekl, že jeho země výjimky a úlevy ve svém systému minimalizovala a efektivní daňová sazba (tj. sazba, kterou firmy po různých odpočtech a výjimkách skutečně státu platí) je v Irsku zhruba 11 %.

Irského premiéra podpořil i irský europoslanec Marian Harkin, když prohlásil, že Sarkozyho požadavky jsou jen „spousta keců“ a dodal, že Francie má efektivní daňovou sazbu ve skutečnosti nižší než Irsko.

„Pokud by to mělo být povinné, podniky to nepodpoří,“ řekl EurActivu Fergal O’Brien, hlavní ekonom irské Konfederace podnikatelů a zaměstnavatelů (IBEC).

Ekonom v odvolání na nedávnou studii Ernst&Young k možnému zavedení CCCTB uvedl, že vytvořením jednotného daňového základu by se efektivní daňová sazba většině irských firem zvýšila a administrativní náklady související s přechodem na nový systém by se zvedly o 13 %.

O’Brienovi se také nelíbí, že návrh nekalkuluje s nehmotnými aktivy, jakými jsou například duševní vlastnictví nebo hodnota firemní značky. Irské technologické společnosti podle něj tvoří svůj zisk právě z těchto aktiv, ne z hmotného kapitálu. „Je to daňový model z 19. století, ne z jednadvacátého,“ uzavřel O’Brien.

Možné úspory

Názory na to, co by případné zavedení společného daňového základu znamenal pro firmy a pro stát jsou ale různé. Jan Jedlička z EU Office České spořitelny se podle Českého rozhlasu domnívá, že by společný základ daně mohl být pro firmy, které podnikají přeshraničně, výhodný, neboť by ušetřily na administrativních a účetních nákladech.

Ve stejném duchu se vyjádřili i podnikatelé oslovení redakcí Hospodářských novin. „Pokud to znamená méně administrativy, vítáme cokoliv, co povede k jejímu snížení,“ prohlásil například Aleš Ondrůj, mluvčí společnosti Student Agency, která má vedle Česka pobočku i na Slovensku.