Investice do digitálních technologií v Evropě v posledních letech rostou

© Shutterstock

Počet přímých zahraničních investic do digitálních technologií se v Evropě za posledních pět let více než zdvojnásobil z 510 na loňských 1227 projektů. Meziročně počet investic narostl o pět procent. Vyplývá to z údajů společnosti EY.

Nejatraktivnější evropskou zemí pro investice do digitálních technologií byla i loni přes desetiprocentní meziroční pokles Velká Británie, kde bylo realizováno 288 přímých zahraničních investic. Druhou příčku obsadilo Německo s 218 projekty a třetí byla Francie se 171 projekty. Do první pětky se vešly ještě Irsko a Španělsko.

„Česká republika, Slovensko, Polsko či Maďarsko se těší stabilnímu přílivu přímých zahraničních investic, a to zejména v tradičních odvětvích jako jsou automobilový průmysl, ale i rostoucí odvětví jako například kreativní průmysl. Už dnes i do budoucna bude podstatné, jak se národní strategie k těmto investicím postaví. Budou lákavé jen investice samotné, nebo dáme do popředí i závazek investorů ponechat a podpořit výzkum a vývoj v zemi či regionu?“ uvedla Zuzana Nehajová z EY.

Dvě pětiny investorů v Evropě se domnívají, že právě digitální technologie v nadcházejících letech nejvíc přispějí k růstu evropské ekonomiky. Na druhém místě jsou čisté technologie (25 procent) a na třetím energetika a veřejné služby (21 procent).

„Česká republika v investicích do těchto technologií, včetně pokročilých řešení jako jsou datová analýza nebo umělá inteligence, také nezahálí. Trendu a důležitosti přímých zahraničních investic jsme si velmi dobře vědomi, jak ukazuje jednak aktivita soukromého sektoru, ale také nedávno zveřejněná studie Národní strategie umělé inteligence v ČR ministerstva průmyslu a obchodu,“ dodal vedoucí partner EY Vladislav Severa. Podle něj to v praxi znamená starat se o rozvoj digitálních dovedností budoucnosti a budovat infrastrukturu, kterou technologické společnosti potřebují, například ultra rychlé širokopásmové připojení.

V Evropě je třetina světových metropolí, které mají podle účastníků průzkumu nejlepší podmínky pro vznik budoucího technologického obra. V první desítce se nicméně umístila pouze dvě evropská města: čtvrtý Londýn a sedmý Berlín. Světovou jedničkou je San Francisko včetně Silicon Valley, druhá skončila Šanghaj a třetí Peking. Pětici nejatraktivnějších evropských technologických center podle průzkumu tvoří Londýn, Berlín, Paříž, Stockholm a Amsterdam.

EU se nedohodla na zavedení digitální daně, Visegrád se proto chystá jednat na vlastní pěst

Evropský plán na zdanění digitálních gigantů ztroskotal kvůli odporu některých členských států. Komise proto navrhuje, aby Rada EU rozhodovala o této oblasti kvalifikovanou většinou. Země V4 nový způsob hlasování odmítají a digitální společnosti chtějí místo toho danit po svém.