G20: zatím žádná revoluce

G20

V noci ze včerejška na dnešek se v americkém Pittsburghu lídři států G20 dohodli na posílení role Číny v Mezinárodním měnovém fondu (MMF). Pokud jde o regulaci finančního systému, napravování „globální ekonomické nerovnováhy“ či boj s rostoucí nezaměstnaností, žádný velký „skok vpřed“ se zatím nekonal.

Mezi evropskými lídry panovala po mimořádném summitu v Bruselu shoda na seškrtání nadměrných manažerských odměn, zavedení zdanění finančních transakcí, posílení kapitálových požadavků na banky či udržení fiskálních stimulů (EurActiv 18.9.2009). I proto byla očekávání od pittsburghského summitu G20 poměrně vysoká.

Bonusy držet na uzdě

Komuniké, které vzešlo z nočního jednání, mluví o tom, že se mají bankéřské odměny „zmírnit“ ale není v něm ani zmínka o jejich „zastropování“, jež požadovala většina států Unie.

Od Financial Stability Board – orgánu, který v rámci G20 koordinuje návrhy na úpravu současného finančního systému – se očekávalo, že přijde s konkrétnějšími recepty nejen ohledně výše manažerských odměn, ale také jejich struktury (tak aby se vedoucí pracovníci orientovali více na dlouhodobou prosperitu a méně riskovali) či možnosti vracet nezasloužené bonusy.

Řada evropských lídrů, kteří „zastropování“ manažerských odměn považovali mnohdy za všelék na štědré systémy výplat v mnoha finančních institucích, bude vlažným přístupem G20 k této otázce určitě zklamána.

„Evropané jsou znechuceni přístupem bank, z nichž některé jsou závislé na penězích daňových poplatníků, když vidí, jak velké bonusy vyplácejí,“ řekl krátce před začátkem summitu staronový šéf EK José Manuel Barroso, s tím, že je nezbytné zmenšit mezeru mezi výkonem a výplatami.

Londýn vs. Brusel

Těsně před startem jednání v Pittsburghu se objevily zprávy, že evropské země sice proklamují jednotu, ale Britové jsou v klíčovou chvíli připraveni stát po boku Američanů, tedy aspoň co se odmítnutí přísné regulace finančního systému týká. Gordon Brown je totiž pod výrazným tlakem britských finančníků, kteří kontrolují asi 12 % evropského trhu (například Francouzi jen šest).

Zastánce tvrdé linie najdeme především v Paříži a Berlíně – Angela Merkel, ruku v ruce s Nicolasem Sarkozym, prosazuje limity na manažerské bonusy a jejich kompletní zveřejnění.

Ještě pár hodin před začátkem summitu byla Angela Merkel podle svých slov ochotna udělat vše proto, aby banky nemohly dorůst do rozměrů, kdy „mohou korumpovat vlády“. „Potřebujeme pravidla pro každý produkt, každé místo, kde se odehrávají obchody a každou instituci,“ řekla německému rádiu Bayerischer Rundfunk.

Čína posílí

Jediným hmatatelným výstupem ze včerejšího jednání je shoda na umocnění role, kterou hraje Čína a další rychle se rozvíjející ekonomiky v MMF (k tématu viz také EurActiv 24.9.2009). Podle amerického ministra financí Timothyho Geithnera je třeba, aby evropské země ustoupily z neadekvátně silné pozice v MMF.

Vyspělé země jsou ochotny vzdát se pěti procent svých hlasovacích práv na úkor států, které nemají v MMF odpovídající pozici – především pak Číny. Jak šéf Evropské komise Barroso, tak komisař pro měnové otázky Joaquín Almunia vyjádřili včera s dohodou souhlas.

Evropané chtějí víc

Po mimořádném summitu hlav států sedmadvacítky, který se konal před týdnem v Bruselu (17. září), byla očekávání směrovaná k zasedání G20 mnohem větší – evropské státy se shodly například na tom, jak koordinovat stimuly, ve chvíli, kdy se ekonomika začne zotavovat. Toto téma mělo být podle vyjádření švédského premiéra Fredrika Reinfeldta jedním z hlavních bodů jednání v Pittsburghu.

To samé platí o rostoucí nezaměstnanosti, která má v příštím roce dosáhnout v Evropě 11 %, což je nejvíce v poválečné historii. Shoda na řešení těchto otázek ani na zpřísněné regulaci finančního sektoru se zatím na summitu G20, který končí dnes, nenašla.

(Tento článek vznikl s podporou agentury Reuters.)