V Evropském parlamentu i české Poslanecké sněmovně se zákonodárci rozhodli přitvrdit v boji proti hybridním hrozbám. V Bruselu proto vznikl speciální výbor, v Praze stálá komise.
Vliv dezinformací na evropskou společnost roste, a to nejen v průběhu voleb. Důkazem je současná pandemie nového koronaviru. I z toho důvodu se unijní instituce včetně Evropské komise v posledních týdnech rozhodly v boji proti dezinformacím a fake news přitvrdit.
Výjimkou není ani Evropský parlament. V červnu zde vznikl zcela nový speciální výbor „pro zahraniční vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací“. Čítá 33 poslanců napříč frakcemi a jeho úkolem bude mimo jiné bránit demokratické instituce a procesy před hybridními hrozbami, což zahrnuje třeba šíření fake news.
„Konkrétně tento výbor se bude zaměřovat na důkladnou analýzu investigací, které prokázaly, že volební pravidla či zákony byly v některých zemích a případech porušeny či omezeny,“ řekla redakci EURACTIV.cz členka výboru, česká europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti, Greens/EFA).
Evropský parlament vytváří nové výbory v reakci na aktuální otázky či důležitá témata, připomněla Gregorová.
Výbor bude mít za úkol v první řadě identifikovat citlivé a zranitelné oblasti, ve kterých by bylo dobré přijmout legislativní či nelegislativní kroky, a to se zaměřením na sociální sítě a jiné online platformy.
„Cílem je na úrovni EU koordinovat a bojovat s hybridními hrozbami, včetně informačních kampaní, které poškozují EU,“ uvádí se v tiskové zprávě.
Podpora pro vznik výboru byla mezi poslanci velká. Pro jeho vytvoření hlasovalo 548 z nich, proti jen 83, dalších 56 poslanců se hlasování zdrželo.
Trvání výboru je prozatím omezené, a to na jeden rok. Pokud se však jeho činnost osvědčí, bude jeho mandát prodloužen. Následujících dvanáct měsíců tak bude pro budoucnost boje proti dezinformacím na půdě Evropského parlamentu stěžejní.
„Výbor rozhodne, s kým bude spolupracovat a kterým nevládním a jiným organizacím lze věřit při vytváření nestranných, nezávislých analýz. Tohle je určitě předmětem budoucích diskusí,“ upozornila Gregorová.
„Speciální výbor může Parlamentu předložit zprávu v polovině období a předložit závěrečnou zprávu, která bude obsahovat věcná zjištění a doporučení týkající se opatření a iniciativ, které mají být přijaty. Následně již bude probíhat proces stejně jako u běžných výborů – Parlament je (zprávy) projedná a bude na jejich základě dále jednat,“ dodala.
Čeští poslanci na stejné vlně
Jak bude vypadat konkrétní činnost výboru zatím není jasné, první výsledky jeho práce by se mohly objevit na podzim.
Podle odborníků na boj proti dezinformacím a jiným hybridním hrozbám je ale vytvoření výboru správným krokem, který se osvědčil již v mnoha zemích.
„Britský House of Commons má podvýbor pro digitální agendu, který se systematicky věnoval ruským dezinformacím okolo brexitu. I díky jeho práci došlo k velkému posunu v reakci států na skandály firmy Cambridge Analytica. Kanadský parlament nedávno zřídil speciální komisi pro vztahy s Čínou, kde se řeší čínské vydírání kanadského státu. V americkém Kongresu investigativní práce jednotlivých výborů zajistila zveřejnění obrovského množství informací o ruském zasahování do amerických prezidentských voleb v roce 2016,“ upozornil ředitel bezpečnostního centra Evropské hodnoty Jakub Janda.
A v posledku se zdá, že téma hybridních hrozeb začíná zajímat i české zákonodárce. V Česku sice od roku 2016 při Ministerstvu vnitra existuje Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám, na úrovni Parlamentu však byla tato otázka doposud opomíjena.
V polovině června se však čeští poslanci rozhodli svůj přístup přehodnotit, i když jen z části.
Místo původních návrhů na vytvoření vyšetřovací komise, která se měla zaměřit na ruský a čínský vliv v Česku, se vládní většina přiklonila pouze ke zřízení tzv. stálé komise pro hybridní hrozby.
„V Poslanecké sněmovně byla zřízena komise pro hybridní hrozby, což je širší bezpečnostní téma, které zahrnuje dezinformace, působení nepřátelských cizích států na vnitřní záležitosti ČR, nebo kybernetickou a energetickou bezpečnost,“ upřesnil Janda.
Smyslem vyšetřovacích komisí je vyšetřit, respektive poodkrýt významné kauzy veřejného zájmu. Jejich závěry sice nejsou závazné, mohou však být podnětem například pro zahájení trestního řízení.
Konkrétní kauzy se nevyšetří
Naproti tomu stálé komise jsou poradní orgány zřizované k plnění konkrétních úkolů. Největší rozdíl pak tkví ve srovnání s běžnými sněmovními výbory. Ty jsou uhelným kamenem legislativního procesu. Ve výborech jsou podrobně analyzovány a diskutovány návrhy zákonů, přičemž jeho členové zde například předkládají pozměňovací návrhy. Sněmovní komise ale tuto úlohu nezastávají a legislativního procesu se neúčastní.
Podle Jakuba Jandy je vytvoření komise krok správným směrem, vhodnější by ale podle něj bylo zřízení původně navrhované vyšetřovací komise.
„Nepůjde tedy o vyšetřování konkrétních kauz, což by bylo extrémně potřeba, ale alespoň o diskusi o policy – tedy systémových reakcích státu na tyto hrozby. Klíčové je, že tato důležitá bezpečnostní agenda našla své institucionální zakotvení mezi zákonodárci, což bylo již několik let potřeba,“ je přesvědčen.
„Zákonodárci si konečně uvědomili, že bezpečnost a suverenita ČR nerovná se pouze vojenská obrana státu nebo kriminalita, ale horizontálně průsečíková témata jako čínský vliv v sítích páté generace, ruské snahy o ovládnutí českého politického establishmentu skrze obrovskou zakázku na nové jaderné bloky, nebo stále agresivnější dezinformační kampaně, proti kterým se český stát již řadu let téměř nebrání,“ upozornil dále Janda.
„Komise poslouží k tomu, aby zákonodárci mluvili v odpovídajícím formátu s bezpečnostními specialisty a nechávaly si tato složitá témata vysvětlovat, což se zatím téměř neděje,“ uzavřel.
