Europoslanci: Ekonomické a zdravotní aspekty se v debatě o tabáku nemají spojovat

zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: Idea go

Kouření škodí zdraví a přináší celospolečenské náklady, shodují se čeští europoslanci. V čem se ale neshodnou, je názor na to, zda by měla spotřebu tabáku snižovat prostřednictvím nové regulace Evropská unie. Podle některých to bez harmonizace nepůjde, další se domnívají, že kompetence si mají ponechat členské státy.

Tabáková směrnice je v posledních týdnech jedním z témat, které budí v Evropském parlamentu i ve členských státech značnou pozornost. Návrh na novou podobu regulace výroby a prodeje tabákových výrobků představila Evropská komise v prosinci. Jejím prostřednictvím chce snížit počet kuřáků mezi mladými lidmi (EurActiv 26.2.2013).

Mezi plánovaná opatření patří zákaz charakteristických příchutí tabákových výrobků, zavedení kombinovaných zdravotních varování na obalech nebo zákaz slim cigaret. Komise však usiluje například také o zlepšení systému sledovatelnosti výrobků. Celkově by tak chtěla harmonizovat předpisy v jednotlivých členských státech a zlepšit fungování vnitřního trhu.

Některé členské státy včetně České republiky ovšem se sjednocováním pravidel nesouhlasí. S takovým postojem souhlasí i někteří čeští europoslanci, kteří se návrhem směrnice zabývají ve svých výborech. Upozorňují právě na to, že směrnice sice cílí na posilování jednotného trhu, ve skutečnosti ale přináší opatření v oblasti veřejného zdraví.

„Evropská unie má kompetenci zlepšovat pravidla společného trhu, členské státy odpovídají za péči o zdraví. Ačkoli je návrh směrnice prezentován ve vztahu k jednotnému trhu, jde o péči o zdraví,“ sdělil EurActivu Milan Cabrnoch (ECR), který členem výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI).

Jsem přesvědčen, že rozhodnutí má být ponecháno na jednotlivých členských státech,“ je podobně jako Cabrnoch přesvědčen jeho stranický kolega Evžen Tošenovský, který zasedá ve výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE).

Důležitější je podle jeho názoru osvěta a veřejná informovanost. „Nebo budeme postupně regulovat alkohol, tučná jídla v restauracích a mnoho dalších věcí jen kvůli tomu, aby lidé měli pocit, že nenesou žádnou zodpovědnost za svůj život?“ dodal.

Zastáncem názoru, že Unie by regulaci tabákových výrobků harmonizovat měla, je naopak europoslanec Pavel Poc (S&D), člen výboru ENVI. Bez harmonizace prý totiž nejsou postupy jednotlivých členských států dostatečně účinné, což je podle jeho přesvědčení i případ ČR.

„Dovedete si představit, co by se dělo, kdyby se někdo pokusil dnes na trh zavést vysoce návykovou, jedovatou a rakovinu způsobující potravinu? Neměli bychom mu v tom zabránit?“ podtrhnul.

Pravomoc národních států?

Zákonodárné sbory některých členských států daly minulý měsíc najevo, že s navrhovanou regulací ze strany EU nesouhlasí z důvodu porušení principu subsidiarity. Podle něj se má rozhodování o veřejných záležitostech odehrávat na nejnižším stupni veřejné správy, který má nejblíže k občanům. Řada parlamentů zaslala Komisi odůvodněné stanovisko s tím, že návrh směrnice se principu nedrží (EurActiv 8.3.2013).

„Beze sporu je to signál, že ne všichni jsou z takové směrnice štěstím bez sebe,“ řekl tehdy EurActivu český europoslanec a člen ITRE Jan Březina (EPP), který regulaci z úrovně EU nepodporuje, protože by podle něj mohla jít „nad rámec rozumného postihu“.

Podle europoslance Jiřího Maštálky (GUE/NGL) tento signál další jednání o směrnici jistě ovlivní. „Komise zaslouží podporu v její snaze o snížení podpory produktu, který prokazatelně škodí lidskému zdraví,“ je ale přesvědčen Maštálka, který za směrnici zodpovídá jako stínový zpravodaj ve výboru pro právní záležitosti (JURI).

Pavel Poc připomněl, že revizi původní směrnice o tabákových výrobcích z roku 2001 po Komisi žádaly samotné členské státy. „Jestli nyní jejich vlastní parlamenty protestují proti revizi deset let staré směrnice, kterou si vyžádaly jejich vlastní vlády, měly by možná nejdřív vyjádřit svým vládám nedůvěru,“ domnívá se europoslanec.

„Je samozřejmě věcí každé země, jak se k otázce postaví. Vychází to z toho, jak má nastaveny priority v oblasti boje s kouřením,“ dodala k tomu členka výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO) Zuzana Roithová (EPP). „Členské státy měly dát případně už dávno najevo, že s kouřením nechtějí bojovat. V takovém případě by Komise nic nenavrhovala,“ řekla redakci.

Peníze nebo zdraví

Jednou z kontroverzí, které se v debatě okolo tabákové směrnice objevují, je střet zdravotnických a ekonomických argumentů. Na jedné straně je totiž prodej tabákových výrobků významným příjmem státních rozpočtů, na druhé straně s sebou kouření přináší vysoké celospolečenské náklady (EurActiv 20.3.2013).

Kromě poklesu daňových výnosů (v ČR činil minulý rok výnos spotřebních daní z tabákových výrobků 47 mld. korun – pozn. red.) by regulace podle svých odpůrců znamenala ztráty pracovních míst v sektoru výroby a maloobchodu a mohla by negativně ovlivnit export. Je prý třeba také počítat s možným nárůstem nelegálního obchodu.

Na druhé straně lze ale očekávat také pozitivní dopad na státní rozpočet, a to díky nižším sociálním a zdravotním nákladům, které s kouřením souvisí. Například podle studie provedené Centrem adiktologie 1. lékařské fakulty UK činily v roce 2007 celospolečenské náklady užívání tabáku v ČR 33 miliard korun.

„Jako celoživotní nekuřák se domnívám, že spojování těchto aspektů je velmi umělé a účelové,“ nesouhlasí s porovnáváním zdravotnických a ekonomických aspektů Tošenovský podobně jako další europoslanci.

„Rozpočtové argumenty jsou liché a krátkozraké,“ dodává Cabrnoch. Státy podle něj sice vybírají na daních velké peníze, ale skutečné náklady spojené s kouřením jsou pro ně vyšší. „Kouření se státu z hlediska veřejných financí rozhodně nevyplatí. Pro mne tyto argumenty nemají žádnou váhu,“ sdělil EurActivu.

Zdravotní argumenty jsou podle něj naopak jasné: kouření škodí zdraví. Vlády a parlamenty by tak proto důsledně a přísně chránit před kouřením a jeho důsledky zejména děti a mladistvé.

„Mají bránit kouření ve veřejných prostorách v zájmu nekuřáků a mají poskytovat všem dospělým a svéprávným občanům jasné, pravdivé a srozumitelné informace o škodlivosti kouření a pomáhat jim, pokud se sami odpovědně rozhodnou s kouřením přestat,“ řekl.

Stanoviska:

„Cílem těchto kroků je učinit z tabákových produktů nezajímavou či odpudivou komoditu pro potenciální budoucí kuřáky, zejména pro mladou generaci,“ řekla k tématu tabákové směrnice europoslankyně Zuzana Roithová (EPP), která je členkou výboru IMCO.

„Moje rozhodování není obtížné. Není žádný důvod, aby byla regulace tabáku harmonizována, EU nemá kompetence takové regulace zavádět, a proto nebudu pro návrh směrnice hlasovat,“ řekl EurActivu europoslanec Milan Cabrnoch (ECR), který zasedá ve výboru ENVI.

„Já sám jsem militantní nekuřák a podporuji opatření, jako je zákaz kouření v restauracích a na veřejnosti, zákaz prodeje cigaret v určité vzdálenosti od škol a obecně opatření, která by fungovala jako prevence kouření mládeže. Návrh směrnice jde ale v regulaci mnohem dál,“ domnívá se člen výboru ITRE Jan Březina (EPP).

„Důležitější je osvěta, veřejná informovanost a zodpovědnost každého jednotlivce. Nebo budeme postupně regulovat alkohol, tučná jídla v restauracích a mnoho dalších věcí jen kvůli tomu, aby lidé neměli pocit, že nenesou žádnou zodpovědnost za svůj život?“ ptá se europoslanec Evžen Tošenovský (ECR) z výboru ITRE.

„Panuje všeobecná shoda na faktu, že následky kouření v podobě závažných onemocnění a jejich následná léčba, enormně zatěžují výdajovou stránku rozpočtů jednotlivých členských zemí a navyšují až neúměrně výdaje na léčbu onemocnění spojených s následky kouření. Komise zaslouží podporu v její snaze o snížení podpory produktu, který prokazatelně škodí lidskému zdraví,“ říká na druhé straně europoslanec GUE/NGL Jiří Maštálka, který je stínovým zpravodajem ke směrnici ve výboru JURI.

„Vlády členských státu v Evropské radě by přece nikdy nedaly souhlas k práci na evropské směrnici, kdyby existoval způsob, jak dosáhnout cílů směrnice pouze na úrovni členských států. Nabízí se otázka, pokud taková opatření na úrovni jednotlivých členských států existují, proč je parlament ČR dávno nezavedl,“ řekl redakci europoslanec Pavel Poc (S&D), který je členem výboru ENVI.