Europoslanci schválili výjimku z účetnictví pro mikropodniky. Reakce jsou rozpačité

Pokud návrh Evropské komise po poslancích podpoří i ministři členských zemí EU, mohly by malé podniky získat výjimku z evropských účetních pravidel. Odpadla by jim povinnost připravovat roční účetní uzávěrky. Některé skupiny podnikatelů ale namítají, že návrh bude znamenat pouze další byrokracii a povede k narušení vnitřního trhu.

Poslanci Evropského parlamentu včera podpořili návrh Komise udělit tzv. mikropodnikům výjimku z evropských účetních pravidel. Malým firmám, které působí většinou výhradně na domácím trhu a s podniky v jiných členských zemích EU neobchodují, by v případě, že návrhu dají zelenou i ministři, mohly odpadnout výdaje spojené s přípravou ročních účetních uzávěrek, které podniky musí sestavovat v souladu s evropskými účetními standardy. Firmy by ovšem nadále musely vést záznamy o svých obchodních transakcích.

S návrhem přišla původně pracovní skupina, která působí při Evropské komisi a má za úkol hledat cesty, jak Evropská unie může snížit byrokratickou zátěž. Její členové se ovšem již během přípravy návrhu nebyli schopni na výsledné podobě shodnout a nakonec rozhodli, že zavedení výjimky ponechají na rozhodnutí daného členského státu EU. Evropská komise odhaduje, že pokud by této možnosti využily všechny země, mohlo by to jednomu mikropodniku (jedná se o podniky, jejichž roční rozvaha nepřevyšuje 500.000 eur, čistý obrat je nižší než 1 milion eur a mají maximálně deset zaměstnanců) ročně ušetřit až 1.200 eur.

Krok zpět?

Návrhu se v době jeho zveřejnění Evropskou komisí příliš vřelého přijetí nedostalo. S rozpaky jej přijala řada členských zemí, ale také sami podnikatelé.

Diplomaté se obávají, že pokud ministři jednotlivých států dostanou možnost uplatnit na některé podniky výjimku z evropských účetních směrnic, bude to de facto znamenat návrat k národní legislativě.

S touto výhradou souhlasí také asociace podnikatelů UEAPME, která v Bruselu zastupuje zájmy malých a středních podniků a živnostníků (jejími členy jsou i Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR a Hospodářská komora ČR). Z hlediska vnitřního trhu je prý výsledek včerejšího hlasování „krokem zpět“.

Podle generálního tajemníka sdružení Andrea Benassiho podnikatelům taková změna pravidel s velkou pravděpodobností žádné peníze neušetří. Bude prý mít za následek spíše „pokles transparentnosti a povede k vytvoření nerovných podmínek pro podniky z jednotlivých členských zemí“.

Firmy budou muset své účetní záznamy i nadále předkládat úřadům, bankám, dodavatelům a odběratelům, říká Benassi. Lze prý tedy pochybovat, zda by nové opatření malým podnikům přineslo pokles nákladů.

„Takhle lepší regulace nevypadá. Navzdory úsilí mnoha europoslanců se Parlamentu dnes nepodařilo tento návrh potlačit v zárodku,“ prohlásil Benassi. Nyní by jej měli smést ze stolu ministři zodpovědní za oblast podnikání, dodává.

Zpravodaj s kritikou nesouhlasí

Klaus-Heiner Lehne, německý europoslanec a autor zprávy, kterou většinou 445 hlasů proti 196 včera schválil Evropský parlament (podpořili jí i čeští europoslanci za ODS a KDU-ČSL, proti byli sociální demokraté a komunisté), ale námitku, že návrh poškodí vnitřní trh odmítá.

„Aktivity mikropodniků zpravidla nepřesahují hranice regionálního a lokálního trhu. Jejich činnost nemá přeshraniční dopad na jednotný evropský trh a logickým závěrem tedy je, že není nutné aby se řídily evropskou regulací, která upravuje fungování vnitřního trhu,“ říká poslanec.

Parlament podle něj prý dal navíc ve zprávě jasně najevo, že firmy musejí z důvodů transparentnosti i nadále vést záznamy o svých obchodech.

Návrh ale v Radě stále blokují některé členské státy, postěžoval si Lehne a vyzval je, aby s ohledem na výsledek hlasování v Parlamentu svou pozici ještě přehodnotily.

Nejednotná podnikatelská lobby

Navzdory silné kritice ze strany UEAPME ale výsledek hlasování některá sdružení podnikatelů potěšil. Aliance malých evropských podniků (ESBA) rozhodnutí přivítala a označila jej za „první skutečný pokus EU určený přímo mikropodnikům“.

Předsedkyně ESBA Tina Sommer výsledek hlasování označila jako krok, který omezí administrativní zátěž a pomůže podnikům přežít hospodářskou krizi. „Vyzýváme Radu, aby se vydala po stopách Komise a Parlamentu a dostála slibům, v nichž se EU zavázala snížit administrativní zátěž,“ prohlásila.