Europoslanci chtějí kontrolu nad transakcemi v kryptoměnách. Hloupost, tvrdí experti

© EPA-EFE/FACUNDO ARRIZABALAGA

Regulace kryptoměn je emotivní téma. Jejich atraktivita a s ní spojený růst z velké části stojí na decentralizaci a soukromí, které vlastnictví těchto digitálních peněz skýtá. Tyto aspekty však dělají z kryptoměn také vhodný nástroj na financování kriminálních aktivit. EU nyní řeší nelehký úkol, jak vývoj kryptoměn nezbrzdit a jak zároveň zastavit penězovody teroristům.

Největší vášně v tomto smyslu vzbuzuje návrh revize legislativy, kterou před nedávnem odhlasoval Evropský parlament. Podle něj by se měli držitelé kryptoměn povinně registrovat a jejich data a identita by měla být ověřována, podobně jako to funguje v běžných bankách.

Finální podobu legislativy projednávají tento týden členské státy, Evropská komise a Evropský parlament v takzvaném trialogu.

Registrace jako v bance

„Cílem revize nařízení je obecně umožnit větší kontrolu nad transakcemi, jako je tomu v případě klasických bankovních převodů,“ popsal redakci záměry legislativy europoslanec Ondřej Kovařík (ANO, Renew), který je zároveň stínovým zpravodajem návrhu v europarlamentu.

Kontrola by podle zprávy Evropského parlamentu měla „zaplnit mezery v boji proti praní peněz a financování terorismu“. Kryptoměny v tomto smyslu skýtají podle europoslanců zásadní potenciál, protože dovolují „rychlý a anonymní převod peněz, bez geografických omezení a napříč jurisdikcemi“.

Zatím se nutnost poskytovat informace o plátci i příjemci vztahuje pouze na konvenční prostředky, jako jsou peníze v bezhotovostní podobě, a to v případě, kdy výše transakce přesahuje tisíc euro. Návrh týkající se kryptoaktiv zatím mluví o tom, že by kontrole podléhaly převody v jakékoliv výši. A to zejména z toho důvodu, že financování kriminality a terorismu často probíhá po malých částkách.

Povinná registrace by se měla týkat těch držitelů kryptoměn, kteří převádí měny skrze poskytovatele kryptoměnových služeb. A to jak v rámci svých účtů u těchto poskytovatelů, typicky například burz, tak také pokud tento převod začíná či končí v jejich soukromé, takzvaně unhosted, kryptopeněžence.

Jak by taková kontrola vypadala konkrétně, však zatím návrh nespecifikuje. I tak je to podle Kovaříka špatný nápad.

„V praxi by tento návrh, pokud by byl zaveden, výrazně ztížil či dokonce znemožnil převody mezi soukromými kryptopeněženkami a poskytovateli služeb kryptoměn. To je značný zásah do celého sektoru, který by tím byl výrazně negativně ovlivněn. Například i tím, že některé inovativní nápady či nové společnosti by si pro svůj rozvoj vybraly jiné země než EU,“ uvedl europoslanec.

„Je zde také velké riziko možnosti úniku či zneužití dat, která by za tímto účelem byla shromažďována,“ dodal Kovařík.

Kryptoměny jsou v Česku hit. EU nyní chystá jejich regulaci

Digitální kryptoměny byly dlouhou dobu na okraji zájmů regulátorů, ale s narůstající popularitou a riziky s nimi spojenými se nejeden stát pokouší o nastavení pravidel pro tento dynamický sektor. Na evropském poli se aktuálně dolaďuje nařízení pro kryptoaktiva a další části balíčku pro digitální financování. Co na to říkají experti?

Před negativními následky na odvětví varoval také jeho pirátský kolega Mikuláš Peksa (Piráti, Zelení/EFA). „Místo podpory decentralizovaných financí a jejich rozvoje v Evropě si tak sami ničíme příležitost pro další technologický rozvoj,“ uvedl.

Financování terorismu?

Základem vyhrocené debaty ohledně povinné registrace je už samotná otázka, zda jsou kryptoměny opravdu používány pro kriminální aktivity tak, aby je bylo nutné kontrolovat. Samotná čísla totiž otevírají prostor pro interpretaci.

Například podle výzkumu společnosti Chainalysis za minulý rok vyplývá, že meziročně vzrostlo používání kryptoměn ke kriminálním aktivitám o téměř 80 procent, oproti 7,8 miliardy dolarů za rok 2020 na zhruba 14 miliard dolarů za loňský rok. Jenže ten samý průzkum také odhalil, že ze všech celkových transakcí se jedná o kriminální aktivitu pouze v 0,15 procentech. Nárůst tak souvisí zejména s rychle šířícím se používáním kryptoaktiv obecně, kdy převody v kryptoměnách porostly meziročně téměř šestinásobně.

Podle expertů na kryptoměny tak celý problém týkající se financování kriminality kryptoměnami je marginální.

„EU si myslí, že je stále rok 2012, kdy se kryptoměny z velké části doopravdy používaly k nákupu zejména marihuany, ale dnes je to tak drobná část kryptoměnového světa, že téměř nestojí za zmínku,“ uvedl pro redakci hlavní ekonom společnosti Roger Dominik Stroukal a dodal, že by taková kontrola pouze zhoršila používání širokou veřejností.

„Jediné, čeho by EU dosáhla, je vyhnání uživatelů kryptoměn z regulovaného světa a jejich zamknutí v kryptosvětě, do kterého nedohlédne,” uvedl.

A podobný postoj má také Jakub Jedlinský, expert na kryptoměny z poradenské společnosti Altlift. Podle něj navíc nová kontrola nebude dlouhodobě účinná. „Pokud budu někdy chtít prostřednictvím krypta prát peníze nebo financovat nějaký podvod, pak mi nová regulace přidělá jeden až dva kroky překážek navíc. Rozhodně tedy ničemu nezabrání, překážky ale dopadnou rovněž na 99,9 procenta legitimních uživatelů a znepříjemní jim život,“ uvedl.

Kryptoměny jako nový plyn? Rusko je ideálním místem pro jejich těžbu, mohou se stát zdrojem financí

Unijní sankce mají skuliny. Nejčastěji se mluví o transakcích v kryptoměnách. Evropská komise se na ně chce více zaměřit. Účinné páky na kryptosvět však Bruselu stále chybí. To se má změnit.

Krypto jako zdroj příjmů pro disidenty i uprchlíky

Odpůrci připravované legislativy navíc poukazují na fakt, že kryptoměny jsou často životně důležitou formou příjmu nejen pro disidenty a demokratickou opozici v totalitních režimech. „Pro mnoho lidí na světě jsou kryptoměny kromě hotovosti jediným způsobem, jak držet a převádět peníze. Je to nejsnazší a zdaleka nejlevnější způsob, jak posílat remittance nebo jak si zachovat část prostředků při útěku z válečné zóny,“ dodal Jedlinský.

„Kryptotransakce mohou být užitečné tam, kde běžný peněžní převod není možný či bezpečný. Ať už z důvodu nefunkčnosti či nedostupnosti finančních služeb, nedůvěry v klasickou měnu a nebo z obavy před vysledováním ze strany autoritativních režimů. Nelze proto spatřovat ve sféře převodů kryptoaktiv automaticky pouze kriminální záměry,“ potvrdil europoslanec Kovařík.

Podcast: Jak (ne)regulovat kryptoměny?

Digitální aktiva s sebou nesou jak své výhody, tak svá rizika, Evropská unie proto pro kryptoměny a blockchainové technologie nastavuje regulatorní rámec. Poslechněte si debatu o kryptoměnách s europoslancem Ondřejem Kovaříkem a dalšími hosty jako podcast.

Tento článek vznikl s podporou kanceláře europoslance Ondřeje Kovaříka (Renew Europe). Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem. Podmínky spolupráce jsou uvedeny zde.