Europoslanci chtějí, aby jednotné daňové přiznání bylo pro firmy povinné

Zdroj: Evropský parlament.

Evropský parlament nabral včera vůči členským státům kolizní kurz. Nadnárodní společnosti mají podle poslanců v budoucnu odevzdávat jednotná evropská daňová přiznání povinně a ne dobrovolně, jak dosud navrhovala Komise. Řada vlád zavádění společných evropských pravidel pro výpočet daňového základu (CCCTB) přitom důrazně odmítá.

Pokud by došlo ke schválení pozměňovacích návrhů, kterými včera europoslanci opatřili původní návrh Evropské komise, musely by všechny nadnárodní společnosti začít počítat daně podle jednotných pravidel. „Společný konsolidovaný základ daně z příjmu právnických osob (CCCTB) by se měl stát po přechodném období povinným v celé EU,“ píše se v usnesení, které včera drtivou většinou podpořili poslanci Evropského parlamentu.

Návrh, který Komise představila v březnu loňského roku (EurActiv 17.3.2011) přitom počítal pouze s dobrovolným systémem. Nadnárodní firma by si v takovém případě mohla vybrat, zda chce ve všech evropských zemích, kde působí, odvádět daně podle národních nebo podle společných evropských pravidel.

Europoslanci se tak zřejmě nevyhnou střetu s členskými státy, z nichž řada má výhrady dokonce proti návrhu jako takovému. Příkladem je Česká republika (respektive její středopravicová vláda), která jej považuje za zásah do daňové suverenity země a obává se, že jde pouze o předstupeň k budoucí harmonizaci daňových sazeb.

Evropská komise se o vytvoření společných pravidel pro výpočet základu daně z příjmů právnických osob pokouší už víc než 10 let. Pokud by si nadnárodně působící firmy mohly vypočítat daně podle jednotných pravidel, odpadly by jim tím podle Komise náklady v podobě různých národních systémů.

Podniky by tak mohly odevzdávat jedno daňové přiznání jedinému správci daně za celou nadnárodní skupinu. Ten by pak daňový základ podle zvláštního vzorce rozpočítal mezi jednotlivé země, ve kterých firma působí, a národní státy by příslušnou část daňového základu zdanily svou národní sazbou.

Podle Komise by to přispělo k jejich konkurenceschopnosti a vedlo by to i k posílení jednotného evropského trhu.

„Společný konsolidovaný daňový základ (CCCTB) povede k odstranění obrovské administrativní zátěže, nákladů spojených s plněním různých právních norem a právních nejistot, jimž v současné době čelí firmy působící ve více než jedné členské zemi,“ uvedl včera v reakci na usnesení Evropského parlamentu komisař pro zdanění a cla Algirdas Šemeta. Rozhodnutí europoslanců přivítal a členské státy vyzval, aby se k návrhu vyjádřili co nejdřív.

Posílená spolupráce a Trójský kůň

Podle europoslanců by měly členské státy návrh na zavedení CCCTB přijmout jednomyslně. „Vzhledem k tomu, že vnitřní trh zahrnuje všechny členské státy, měl by být CCCTB zaveden ve všech členských státech,“ dočteme se v jednom z pozměňovacích návrhů.

Pokud by však mezi státy neexistovala dostatečná vůle, doporučují europoslanci „neprodleně“ začít připravovat posílenou spolupráci zemí, které harmonizaci daňového základu podporují.

Nová pravidla by měla podle poslanců po pětiletém přechodném období platit pro všechny nadnárodní firmy s výjimkou malých a středně velkých podniků (MSP) a mikropodniků. Malým firmám by i nadále zůstalo právo rozhodnout se, zda chtějí daně odvádět podle národních nebo evropských pravidel.

O tom, že obavy některých států z budoucí možné harmonizace daňových sazeb nejsou úplně plané, svědčí jeden z pozměňovacích návrhů. Ten sice zdůrazňuje, že „směrnice nemá za cíl harmonizaci sazeb daně z příjmů právnických osob“, ale vzápětí dodává, že pokud by se časem prokázalo, že by „z ekonomického hlediska bylo účinnější, účelnější a spravedlivější“ zavést minimální sazby, měla by Komise tento krok při příští revizi směrnice „uvážit“.

Stanoviska:

Podle českého europoslance Ivo Strejčka (ODS, ECR) představuje CCCTB „pokus o zásah do práva suverénních států stanovovat a vybírat přímé daně“.

Strejček, který je mluvčím občanských demokratů pro hospodářské a měnové otázky, je přesvědčen, že CCCTB je „předehrou k harmonizaci daňových sazeb a tím i k likvidaci daňové konkurence a vynucenému zvýšení daní v České republice“. Poslanec se zjevně obává, že státy s vysokými podnikovými daněmi se v budoucnu budou snažit přinutit prostřednictvím harmonizace ke zvýšení daní i státy jako je ČR: „Musíme si uvědomit, že pro Českou republiku je – i vzhledem ke geografickým podmínkám – hlavním nástrojem podpory podnikání a investic právě nízká podniková daň. Nesmíme se o tuto výhodu nechat připravit státy, kde je podnikání drahé.“

„Zpravodajka k návrhu Komise, belgická europoslankyně Marianne Thyssen (EPP), vnímá společná evropská pravidla pro výpočet daňového základu jako opatření, které „značně prospěje konkurenceschopnosti Evropy, povzbudí hospodářský růst a povede ke vzniku nových pracovních míst“.

„Nastavení daňových sazeb zůstává výsadou členských států. Tím, že umožníme zavést společná pravidla pro výpočet daňového základu, pomůžeme evropským podnikům snížit administrativní a fiskální překážky. Pro firmy bude díky CCCTB snazší mít a udržet pobočky v jednotlivých členských zemích, protože jim to umožní konsolidovat výsledky jednotlivých poboček. To jim také umožní kompenzovat jakékoli ztráty, které člen skupiny případně utrpí,“ věří Thyssen.