EU se chystá reformovat pravidla veřejných zakázek

Evropskou komisi dnes (27. ledna) čeká jednání o rozsáhlé úpravě pravidel o zadávání státních veřejných zakázek. EU tímto krokem zamýšlí pomoct především malým s středním podnikům a povzbudit je k větší přeshraniční aktivitě.

Komisař Michel Barnier, který má v Evropské komisi na starosti agendu vnitřního trhu, oznámil, že plánovaná reforma pravidel pro státní zakázky by se měla zaměřit hlavně na zlepšení pozice malých a středních firem (z angl. Small and medium-sized enterprises; SME) na tomto trhu, omezení byrokracie a také na podporu evropských přeshraničních zakázek.

V současné době se SME podílejí na trhu se státními zakázkami asi jednou třetinou, to však vůbec neodpovídá  jejich ekonomickému a společenskému významu. Celkově tvoří hodnota státem poptávaného zboží a služeb asi 17 % unijního HDP.

Evropská komise je toho názoru, že se šance menších podniků na úspěch ve výběrových řízeních zvýší, pokud se podaří zjednodušit stávající komplikovanou proceduru vypisování zakázek a podmínek jejich účasti. Zhruba v polovině dubna by se pak k tomuto tématu měli vyjádřit odborníci ve veřejné konzultaci.

Systém zadávání státních zakázek dnes na evropské úrovni ošetřují dvě směrnice z roku 2004.

Podpora zahraničním firmám 

Součástí nové reformy by měla být také opatření, která budou všem evropským firmám zaručovat stejný přístup na trh vládních zakázek v určité zemi Unie. V tomto směru má jednotný vnitřní trh ještě značné mezery, i když ukazatelé současných trendů předpovídají pozitivní vývoj.

Podle zprávy Komise z roku 2004 totiž převážná většina nabídek (67 %), které reagují na státní zakázky, pochází z domácích podniků. Jak potvrzují čísla, pouze 3 % firem, jež se hlásí o státní zakázku, mají sídlo za hranicemi země (v níž je zakázka vypsána).

Poměrně značný význam mají na tomto trhu také místní pobočky mezinárodních společností, které se ucházejí o státem nabízený kontrakt –  je tomu až v třetině případů. Paradoxně, ale právě tyto firmy se zahraničním majitelem mají podle studie Komise větší šance uspět ve výběrovém řízení než jejich domácí konkurenti. Až 35 % předložených nabídek zahraničních poboček řízení vyhraje. Domácí společnosti podepisují státní zakázky průměrně v třiceti případech ze sta.

Příliš štěstí pak zpravidla nemívají podniky, které v daném státě pobočku neprovozují a nabízejí tak své služby nebo zboží přímo ze zahraničí. Jejich úspěšnost se pohybuje kolem 25 %.

Více ekologie a inovací

V rámci nové koncepce zadávání zakázek má Evropská unie také v úmyslu nastavit pravidla tak, aby zakázky více ctily ekologii a podporovaly inovace.

Odborníci z dané oblasti tak budou muset během příprav zodpovědět otázku, zda se mají v Evropské unii nakupovat pouze ty produkty, jež odpovídají určitým ekologickým standardům, nebo zda se má povinně vyčlenit z rozpočtu část prostředků, které půjdou na nákup inovačních služeb a zboží.

Komise již v roce 2008 urgovala státy, aby se ujistily, že alespoň polovina vypisovaných tendrů bere ohled na životní prostředí. Unijní exekutiva si také nechala zpracovat průzkum, z kterého vyplynulo, že pouze sedm členských zemí EU vypisuje v současné době nabídky v rámci tzv. Zelených veřejných zakázek (Green Public Procurement; GPP). Jmenovitě na tento seznam patří Rakousko, Dánsko, Finsko. Německo, Nizozemsko, Švédsko a Velká Británie. Zbytek sedmadvacítky za nimi v tomto směru dost zaostává.

Komise si také láme hlavu nad tím, jak do veřejných výběrových řízení přilákat více zahraničních firem. Jedním z možných způsobů je rozšířit zadávání zakázek pomocí internetu. Bohužel, dnes tato praxe bývá spíše výjimkou. K vyřešení tohoto problému byla zahájena veřejná konzultace již vloni v říjnu.

Zapojení třetích zemí

Součástí debat expertů na téma státních zakázek by měla být také otázka, jak vstoupit na trhy ve třetích zemích. Trhy veřejných zakázek tvoří ve vyspělých průmyslových zemích přibližně 10 % HDP a trhy v rozvojových zemích jsou na vzestupu.

Odhady Evropské komise předpokládají, že v Japonsku hodnota veřejných zakázek odpovídá asi 18 % HDP, v Kanadě dokonce 22 %, ale ve Spojených státech „pouze“ zhruba 11 %.

V prosincové obchodní strategii si Unie posteskla, že na rozdíl od praxe v zemích EU jsou její největší obchodní partneři k poskytováním zakázek přeshraničním podnikům mnohem méně svolní. Pomyslný vrchol takto kritizovaných zemí zaujímá Čína. Situace by se však mohla zlepšit, jakmile Peking podepíše smlouvu (GPA), která ho dobrovolně zaváže k tomu, že zpřístupní své národní veřejné zakázky členům Mezinárodní obchodní organizaci (WTO).