Dezinformace a jiné hybridní hrozby jsou podle Komise čím dál nebezpečnější. V době koronaviru mohou dokonce i zabíjet. Proto je třeba na tomto bitevním poli přitvrdit.
Evropská komise ve své nové strategii pro boj proti dezinformacím vyzývá sociální sítě a jiné internetové platformy k většímu úsilí i spolupráci.
Sociální média a platformy jako Facebook, Twitter, Instagram nebo Youtube by podle strategie například měly Komisi každý měsíc podrobně informovat o tom, jaká opatření proti šíření dezinformací na svých platformách přijaly a jak jsou efektivní.
Nyní internetové společnosti proti šíření dezinformací a fake news bojují na základě dobrovolného kodexu (Code of Practice). K jeho dodržování se v roce 2018 zavázali mimo jiné Facebook, Twitter, Google nebo Mozilla, stejně jako obchodní asociace působící v prostředí e-commerce či tvůrci reklam. V roce 2019 se k této skupině přidal i Microsoft.
Prozatím dodržování kodexu kontrolují samotní signatáři, a to na základě vlastního hodnocení. Komise má své vlastní hodnocení týkající se dodržování kodexu a jeho účinku v boji proti dezinformacím zveřejnit během následujících týdnů.
Dodržování kodexu ale podle Komise zdaleka nestačí a je třeba přitvrdit. Důvodem jsou především masivní dezinformační kampaně týkající se nového koronaviru. Podle odhadů Komise se dezinformací kolem koronaviru objevilo už téměř sedm milionů.
Podporujte „fact-checkery“
„Dezinformace v časech koronaviru mohou zabíjet. Máme povinnost chránit naše občany, a to i tím, že je budeme varovat před falešnými informacemi. V současném světě plném technologií, kde jsou zbraněmi i klávesnice, cílené vlivové operace a dezinformační kampaně, zvyšuje na tomto bitevním poli Evropská unie své úsilí a kapacity,“ uvedl k nově zveřejněnému dokumentu vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell.
Světová pandemie podle Komise opět ukázala slabé stránky EU a členských států v oblasti hybridních hrozeb.
Například Google doposud na celém světě zablokoval nebo odstranil téměř 80 milionů reklam a jiných oznámení spojených s koronavirem. To Komise vítá, podle ní je však třeba přijmout legislativu, která k těmto krokům přinutí i jiné hráče v internetovém světě a z takového chování učiní standard.
V první řadě je třeba, aby sociální sítě či internetové vyhledávače začaly více spolupracovat s agenturami a organizacemi, které ověřují fakta (tzv. fact-checkers). Dalším krokem by mělo být i zmíněné pravidelné měsíční informování ze strany platforem ohledně přijatých opatření a výsledků.
Mezi taková opatření by podle Komise mělo patřit poskytování a propagace informací, které zveřejňují národní či mezinárodní zdravotnické agentury, vládní nebo unijní úřady nebo profesionální a nezávislá média.
Internetové platformy by tak měly dávat prostor zejména ověřeným faktům, a nikoli dezinformačním webům.
S větším zapojením soukromých internetových firem souhlasí i místopředsedkyně Komise Věra Jourová (ANO).
„Během pandemie koronaviru zasáhla Evropu vlna dezinformací. Ty pocházejí jak z členských zemí, tak ze zemí mimo unijní sedmadvacítku. Abychom s dezinformacemi mohli bojovat, musíme mobilizovat všechny relevantní hráče od online platforem až po veřejné činitele. Dále musíme podporovat nezávislé ověřovatele faktů, stejně jako nezávislá média,“ prohlásila Jourová.
„Je pravdou, že online platformy během pandemie přijaly řadu pozitivních opatření, je ale třeba, aby své úsilí ještě zvýšily. Je třeba také říct, že všechny naše kroky jsou plně v souladu se základními právy a svobodami, zejména pak se svobodou projevu a právem na informace,“ upozornila dále.
Vědecký výzkum dezinformační války
Zveřejněná strategie však obsahuje i řadu dalších doporučení, která by se podle Komise měla v blízké budoucnosti zapracovat do závazných legislativních aktů.
Samotná strategie (konkrétně jde o tzv. sdělení Komise, joint communication) totiž není závazná a obsahuje pouze doporučení a výzvy směrem do budoucna. Obvykle se ale obsah nezávazných dokumentů v dalších měsících objeví v oficiálních legislativních návrzích – tedy v návrzích směrnic a nařízení. Ty však musejí projít řádným legislativním procesem,
Jedním z doporučení Komise je i to, aby členské státy více využívaly tzv. systém včasného varování (Rapid Alert System), který slouží k posílení spolupráce a komunikace mezi členskými státy v boji proti dezinformacím.
Tento nástroj je klíčovým elementem Akčního plánu EU proti dezinformacím z roku 2018 a je určen k lepší a snadnější výměně informací týkajících se dezinformačních kampaní a zpráv. Součástí systému jsou kontaktní místa ve všech členských zemích, které mají za úkol dezinformace a fake news monitorovat a vzájemně sdílet svá zjištění. Českým kontaktním místem je ministerstvo vnitra.
Aktivací systému pak dochází k mezinárodní spolupráci těchto kontaktních bodů (například příslušných oddělení ministerstev) a k výměně poznatků a informací týkajících se dezinformací a fake news v nějaké konkrétní oblasti – třeba právě v časech pandemie koronaviru.
Sdělení obsahuje i závazek Komise k užší spolupráci v boji proti dezinformacím s mezinárodními organizacemi, výslovně jsou pak zmíněny NATO, OSN, OBSE, Rada Evropy a Africká unie. Spolupráce by ale měla být intenzivnější i v rámci zemí G7. Komise tak dává jasně najevo, že hybridní hrozby jsou globálním problémem, který nezná hranic.
Komisaři uvádějí, že je třeba posílit i spolupráci mezi úřady, soukromými společnostmi a již zmíněnými ověřovateli faktů (fact-checkers). Hodlají rovněž podporovat i výzkum v oblasti digitálních technologií a šíření informací v digitálním světě. Významnou roli má hrát tzv. observatoř pro digitální média (European Digital Media Observatory, EDMO).
EDMO je teprve vznikajícím projektem, který sdružuje fact-checkery a akademické pracovníky, kteří se zaměřují na boj proti dezinformacím. EDMO vedle univerzit a neziskových organizací hodlá spolupracovat i s profesionálními médii a jeho cílem je rozvíjet vědecký výzkum v oblasti šíření dezinformací, ověřování faktů a mediální gramotnosti. Projekt se rovněž zaměřuje i na hodnocení a dodržování zmíněného kodexu.
Do konce června má být spuštěna druhá fáze projektu, ve které budou v EU vznikat národní či regionální centra EDMO. Od roku 2021 má být projekt financován mimo jiné z programu Digitální Evropa, který mu má poskytnout dostatečné zdroje pro jeho plné fungování.
Akční plány pro demokracii, média a vzdělání
Významnou úlohu v hybridní válce podle Komise hrají média. Proto Brusel hodlá podporovat nezávislé novináře a jejich práci. Plánuje i nadále spolufinancovat nezávislé projekty v oblasti novinařiny a zpravodajství, svobody médií a mediálního pluralismu.
Konkrétní kroky budou zapracovány do tří akčních plánů, které Komise plánuje zveřejnit během tohoto roku. Půjde o Akční plán pro demokracii (Democracy Action Plan), jehož vytvoření má na starosti Věra Jourová, a dále o tzv. Media Action Plan a Digital Education Action Plan.
„V dlouhodobém horizontu musíme naši společnost obrnit proti online manipulaci a zasahování do našich demokratických procesů. Musíme investovat do digitální gramotnosti, do prosazování kvalitní a nezávislé žurnalistiky a mediálního pluralismu,“ prohlásila před nedávnem Jourová a dodala, že to vše musí probíhat při zachování základních lidských práv a svobod včetně svobody slova.
„Mám na starosti vytvoření Akčního plánu pro demokracii v Evropě (European Democracy Action Plan) a pracuji ruku v ruce s místopředsedkyní Komise Margrethe Vestagerovou na vytvoření Digital Services Act,“ dodala.
Pokud jde o akční plán pro digitální vzdělávání, jeho součástí mají být opatření, která rovněž pomohou v boji proti dezinformacím. Komise se chce zaměřit hlavně na rozvoj kritického myšlení uživatelů sociálních sítí a jiných internetových platforem.
Akční plán pro média se vedle zmíněné podpory nezávislosti a profesionality má zaměřit na rozvoj kritického myšlení mezi mladými lidmi, přičemž má být využit jednak potenciál sociálních sítí, jednak i tzv. influenceři.
Všechny tři akční plány půjdou ruku v ruce s připravovanou legislativou s názvem Digital Services Act (zákon o digitálních službách). Ten má být také představen během letošního roku a jeho cílem je vytvořit zcela nový právní rámec pro fungování internetových společností včetně sociálních médií, platforem nebo úložišť.
Konkrétní obsah a forma návrhu zatím není známá, už teď je ale jasné, že Digital Services Act – v případě, že bude přijat – vytvoří celoevropská závazná pravidla například pro regulaci nenávistného a nezákonného obsahu (hate-speech, hate crime), politické reklamy a jejího zadávání na internetu včetně sociálních sítí (political advertising) nebo obsahu spojeného s terorismem.
