EP: Pravidla pro veřejné zakázky by měla být jednodušší

zdroj: FreeDigitalPhotos.net.

Unijní pravidla pro zadávání veřejných zakázek by měla být podle zprávy Evropského parlamentu jednodušší a efektivnější. Zároveň by se mělo zajistit, aby k veřejným kontraktům měly lepší a snazší přístup i evropské malé a střední podniky (MSP).

Ač na evropské úrovni pravidla pro zadávání veřejných kontraktů, v jehož rámci orgány veřejné správy nakupují zboží a služby či zadávají práci, existují (příslušné úpravy pocházejí z let 2004 a 2007), nelze s jistotou tvrdit, že je všechny členské státy Evropské unie plně dodržují. 

Europoslanci z výboru pro vnitřní trh, jejichž zpráva prošla minulý týden Evropským parlamentem, proto tvrdí, že je nutné stávající pravidla modernizovat a odstranit nedostatky, na které poukázala praxe. 

Příliš složitá pravidla 

Pravidla jsou podle zainteresovaných stran příliš složitá, což se projevuje i na zdlouhavých a nákladných administrativních procesech, které je provázejí. „Jedině řádně fungující evropský trh s veřejnými zakázkami je hlavním motorem růstu a základním kamenem jednotného trhu,“ píše se v dokumentu.

Europoslanci se proto obrátili na Evropskou komisi, aby objasnila oblasti, v nichž příslušné směrnice mají působit. Měla by také vybídnout vlády členských států a jiné veřejné zadavatele, aby zadávali více veřejných zakázek. Evropští zákonodárci se totiž domnívají, že tímto způsobem lze dosáhnout vyššího počtu kvalitních pracovních míst, vyšších platů, rovných podmínek a v neposlední řadě i zlepšení politik v oblasti životního prostředí. Veřejné zakázky mohou být přínosné i jako pobídky pro výzkum a inovace, podotýkají europoslanci. 

Pravidla pro zadávání veřejných zakázek by se v žádném případě neměla podle europoslanců více rozšiřovat. V opačném případě totiž komplikovanější pravidla povedou k velkému počtu výjimek, které by bylo administrativně náročné zpracovat. „Směrnice o zadávání veřejných zakázek stanovují procesní pokyny ´jak nakupovat´, které by neměly být doplňované ustanoveními o tom, ´co nakupovat,´“ argumentují europoslanci.  

Malcolm Harbour, britský konzervativní europoslanec (ECR) a předseda výboru pro vnitřní trh se domnívá, že hlavním problémem veřejných kontraktů je právě „svěrací kazajka, která škrtí dynamiku trhu s inovacemi a zelený růst“. 

Otevřenost vůči MSP

Malé a střední podniky, tedy společnosti, které zaměstnávají méně než 250 zaměstnanců a jejich obrat nepřevyšuje 50 milionů euro, jsou obecně považovány za páteř evropské ekonomiky. Tyto podniky představují 99 % všech evropských podniků a vytváří tři čtvrtiny veškerých pracovních míst. Jejich účast na veřejných zakázkách se stát od státu mění (průměrně kolem 30 %).  

Evropský parlament je přesvědčen o tom, že zjednodušení pravidel a administrativních požadavků v zadávání veřejných zakázek přiláká více MSP. „Zjednodušený, rovný a spravedlivý přístup k veřejným zakázkám pro všechny hospodářské subjekty by vedl k lepšímu využití peněz daňových poplatníků,“ uvádí se ve zprávě. K větší účasti MSP ve veřejných zakázkách by podle europoslanců výrazně přispělo i to, kdyby výběrová kritéria týkající se finančního postavení, jako je např. obrat společnosti, odpovídala povaze dané zakázky. 

Český europoslanec Pavel Poc (ČSSD, S&D) ocenil, že zpráva navrhla, aby v budoucnosti veřejní zadavatelé v průběhu výběrového řízení brali v potaz i dopad zboží, činností nebo služeb vítěze na životní prostředí a změnu klimatu. „Tendry zaměřené pouze na co nejnižší cenu vedou v Česku k podvodům, kartelovým dohodám, korupci a mizerné kvalitě dodávek.“ 

Elektronické zadávání veřejných zakázek 

Evropské instituce se již v minulosti zavázaly (akční plán pro elektronické zadávání zakázek) k tomu, že zajistí, aby se alespoň polovina veřejných zakázek orgánů EU a členských států zadávala prostřednictvím internetu. Tento cíl se ale zatím splnit nepodařilo (cca 5 %). 

„Elektronizace zadávání veřejných zakázek je životně důležitá,“ myslí si europoslanec Edvard Kožušník (ODS, ECR). Díky online zadávání lze podle něj dosáhnout větší transparentnosti nebo snížení administrativní zátěže. 

Legislativní balíček k problematice zadávání veřejných zakázek zveřejní Evropská komise v polovině prosince.

Stanoviska: 

„Tendry zaměřené pouze na co nejnižší cenu vedou v Česku k podvodům, kartelovým dohodám, korupci a mizerné kvalitě dodávek. Je-li jednou zakázka přidělena, nikdo už nezkoumá, jaká byla skutečná konečná cena včetně víceprací, vyvolaných investic, menších zakázek zadaných paralelně a podobně,“ myslí si europoslanec Pavel Poc (ČSSD, S&D) „Bylo by hezké, kdyby rozhodovala jenom nejnižší cena, ale (…) realita je taková, že všude kolem nás bují korupce a je třeba s ní bojovat,“ dodává. 

„Použitím kvalitně nastavených aplikací a jiných elektronických nástrojů lze v zadávacích řízeních dosáhnout větší transparentnosti, snížení byrokracie, uplatnění principu dobré praxe, ale také větší informovanosti o veřejných zakázkách a větší konkurence díky posílení přeshraničního zadávání,“ říká Edvard Kožušník (ODS, ECR).