Dotace na internet se vrací, peněz ale bude výrazně míň

© Shutterstock

Evropská komise chce rozšířit vysokorychlostní internet v EU, v České republice však tato snaha loni skončila fiaskem. Vláda se nyní rozhodla dotační výzvu zopakovat. Velká část peněz ale bude přesměrována na jiné programy.

Na podzim loňského roku vyšlo najevo, že první dotační výzva v rámci programu pro vysokorychlostní internet skončila fiaskem. Přihlásili se do ní jen tři zájemci, kteří dohromady požadovali necelých 50 milionů korun. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) přitom na rozvoj vysokorychlostního připojení tehdy vyčlenilo více než 11 miliard korun.

Podle původních plánů mělo ministerstvo celou výzvu zopakovat už letos na jaře. Základem mělo být výrazné zjednodušení podmínek dotačního programu a stejně tak snížení plánovaného rozpočtu.

Už teď je ale jasné, že na vypsání nové výzvy si zájemci budou muset ještě pár měsíců počkat. „Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje druhou výzvu v programu na vysokorychlostní internet. Zohlednit by se v ní měla čerstvá data z veřejných konzultací a zadání se samozřejmě probere s Evropskou komisí,“ uvedlo na dotaz serveru EURACTIV.cz ministerstvo.

„V současné době se předpokládá, že výzva bude vyhlášena letos na podzim, o částce v plánované výzvě se jedná,“ uvedl rezort.

Program dotací na rychlý internet je fiasko, místo 11 miliard se žádá o 47 milionů

Česká republika v čerpání evropských dotací tradičně zaostává. Důkazem je i nedávno skončená první výzva v rámci programu pro vysokorychlostní internet. Vyčleněno na ni bylo přes 11 miliard korun, nakonec se ale přihlásili jen tři zájemci požadující dohromady necelých 50 milionů.

Žadatelé nejspíš v nové výzvě nebudou mít k dispozici ani zdaleka takové prostředky, jako v minulém roce.

Podle Jiřího Kvíze z poradenské společnosti enovation se prozatím počítá pouze s alokací jedné miliardy korun.

Změna podmínek a méně peněz

V první řadě je třeba nově definovat tzv. bílá místa, tedy oblasti, které jsou stále nepokryté vysokorychlostním internetem. Původní definice byla podle odborníků nedostatečná.

Druhou zásadní otázkou jsou výše zmíněné finance. Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) koncem června na tiskové konferenci po jednání vlády prohlásil, že o původních 11 miliard korun Česká republika nepřijde.

„Paní ministryně (pro místní rozvoj) Klára Dostálová uspěla v Komisi na dlouhém jednání s eurokomisařkou (pro regionální politiku) Corinou Crețuovou a podařilo se jí získat souhlas Komise na transfer 7 miliard z dotačního programu z fondu pro internet, který MPO špatně vypsalo,“ uvedl.

Komise chce rozšířit vysokorychlostní připojení v EU, dají se čekat komplikace

Vysokorychlostní širokopásmové připojení zvyšuje růst ekonomiky i příjem domácností. To tvrdí nejen odborníci, které EurActiv oslovil, ale také Komise. EU proto chce výstavbu nových sítí v zemích EU podpořit. V Česku půjde o 14 miliard korun, které má získat z nedávno schváleného operačního programu. Situace se může zlepšit také díky Národnímu plánu rozvoje sítí nové generace, který měl být vládě předložen do konce června, a včasnou implementací směrnice o výstavbě broadbandu.

„Dnes jsme se na vládě domluvili, že se co nejdříve pokusíme vymyslet, jak těchto 7 miliard rozdělit mezi jednotlivé resorty, kde jsou velké převisy. Resortu zdravotnictví by měly připadnout dvě miliardy, školství pět miliard, peníze by mělo dostat ministerstvo životního prostředí a také ministerstvo průmyslu,“ dodal.

Kvíz: V přesunu financí nevidíme smysl

Podle Kvíze však tato cesta není správná. Čerpání prostředků v první výzvě sice nebylo úspěšné, snížení rozpočtu ale podle něj není řešením.

Problémem je ale prý i to, kam vláda peníze přesouvá. Doposud se podle Kvíze mluvilo hlavně o Integrovaného regionálním operačním programu IROP, který spadá pod ministerstvo pro místní rozvoj (MMR).

„Vláda schválila přesun 7 miliard korun z programu vysokorychlostní internet, vyhlašovaného v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK), do Integrovaného regionálního operačního programu (IROP),“ uvedl expert a dodal, že tento krok není správný zejména ze dvou důvodů.

„Jednak se prostředky určené na zvyšování konkurenceschopnosti a inovativnosti českých podniků (OPPIK) přesouvají do operačního programu, jehož cíle jsou velmi odlišné (IROP). Dále pak nevidíme smysl v přesouvání peněz do operačního programu, který je v tuto chvíli v čerpání evropských peněz ten nejméně úspěšný,“ upozornil.

Jeho slova dokládá i studie, podle které je program IROP skutečně na chvostu, pokud jde o úspěšné a vyplacené žádosti o dotace.

Jestli se naplní slova předsedy vlády a peníze se skutečně rozdělí mezi více ministerstev, zatím není jasné.

V ČR se přemýšlí o dopadu digitalizace na společnost, menší firmy přitom ještě zápasí s rychlostí internetu

Velké podniky by s přechodem na Průmysl 4.0 neměly mít velký problém. Otázkou zůstává, co to udělá s pracovními místy a zda menší firmy dokážou držet krok, zaznělo na debatě o digitalizaci průmyslu.

Vypsání nové výzvy ovšem Kvíz podporuje. Brzké opakování dotačního programu žádá i Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR), které na nedostatky v podmínkách programu dlouhodobě upozorňuje.

„Před vyhlášením pravidel této výzvy SMS ČR již poukazovalo na toto nešťastné nastavení, avšak námitky nebyly brány v potaz,“ uvádí ve své tiskové zprávě.

„Jedním ze smyslů programu je pomoc zvyšovat konkurenceschopnost a zaměstnanost ve venkovském prostoru, usnadnit rozvoj podnikání a přístup ke službám státu jak pro obyvatelstvo, tak pro podnikatelský sektor a dále zlepšit životní a ekonomické podmínky pro místní obyvatelstvo a místní podniky,“ stojí dále v prohlášení.