Dohoda o směrnici o opožděných platbách je na spadnutí

Zdá se, že domluva mezi unijními institucemi pomalu spěje ke zdárnému konci. Orgány Unie se shodly na některých bodech znění revize směrnice o opožděných platbách, která donutí soukromé společnosti a veřejné instituce dodržovat termíny plateb. Vyhnou se tak placení vysokých úroků z dlužné částky.

„Vyřešili jsme již velké množství sporných bodů a chybí nám doladit už jen malá část, komentovala pro EurActiv vývoj směrnice o opožděných platbách zpravodajka Evropského parlamentu Barbara Weiler (S&D, Německo) po skončení jednání mezi Komisí, Radou a Parlamentem.

Politici se na této schůzce, konané 31. srpna, dohodli především na rozšíření škály upravovaných pravidel. Podle tohoto návrhu budou pod novou směrnici spadat i platby mezi podnikateli, zatímco původní návrh Evropské komise se omezoval pouze na platební morálku veřejných organizací.

Pokud takové opatření nakonec opravdu projde legislativním procesem, znamenalo by zvýšení jistoty plateb všem subjektům trhu, což by mělo jistě pozitivní dopady na celou ekonomiku Unie. V některých státech totiž firmy musí čekat dokonce roky, než se jim podaří vymoci na svých dlužnících zpět peníze za poskytnuté služby.

Za změnu směrnice z roku 2000 se zasazují nejvíce malé a střední podniky (SME), které po evropských legislativcích požadují právě větší ochranu před dlužníky. SMEs podtrhují především fakt, že zvláště v počáteční fázi podnikání se díky pozdnímu placení od velkých firem mohou snadno dostat do platební neschopnosti.

EU si posvítí na neplatiče

V doposud vyjednaném návrhu, který ovšem není definitivní verzí, se Parlament i členské státy shodly na lhůtě šedesáti dnů, do které bude v podnikatelském sektoru muset dlužník splnit všechny své finanční závazky. Pokud se tak nestane, bude muset počítat s částkou zvýšenou o úroky.

Původně se místo úroků zvažovala možnost uvalit na neposlušné dlužníky určité sankce, ale z této myšlenky se pravděpodobně uskuteční jen část. Věřitelé by totiž měli kromě připočítaných úroků obdržet nově od provinilého obchodního partnera také částku v minimální výši 40 eur jako odškodnění.

Jednání nadále provázejí sporné body

Celý výsledek úpravy směrnice však ohrožuje množství požadavků ze strany členských států, které se týkají různých výjimek z platební povinnosti.

Část, která vyvolává rozepře, se vztahuje právě ke zmiňované šedesátidenní lhůtě u podnikatelských plateb. V textu navrženém Radou se uvádí, že platby nesmí překročit 60 dnů, „není-li na základě dohody mezi věřitelem a dlužníkem výslovně stanoveno jinak, a za předpokladu, že stanovená lhůta není výrazně v neprospěch věřitele.“

V tomto případě hrozí především malým firmám, že pod tlakem velkých společností budou nuceni přijmout jinou než unijní lhůtu. Takové jednání by pak šlo proti logice upravované směrnice.

Další kolo schůzek bude vyžadovat i otázka orgánů veřejné správy. Parlament dále trvá na původním návrhu Komise, který pro veřejné instituce stanovil ještě přísnější pravidla. Maximální lhůta pro platby by byla třicet dní, existovala by však možnost jí u některých odvětví zdvojnásobit. Této výjimce by se mohla těšit třeba zdravotnická zařízení, která tradičně splácejí dluhy později. S možností prodloužení však nesouhlasí Rada.

Otazníky se prozatím vznášejí i nad výší úrokové sazby. Komise a Rada shodně hlasují pro 7% úrok, zatímco striktnější evropští poslanci by se nebáli zvýšení až na 9 %.

Zástupci všech tří evropských institucí usednou znovu za jednací stůl 6. září. Při případném třetím kole jednání by se pak měly s konečnou platností dořešit všechny sporné oblasti. Hlasování na plénu Parlamentu o finální verzi by se mělo odehrát v druhé polovině října.