Dobrý sluha, ale zlý pán. Unie bude regulovat umělou inteligenci

© Shutterstock

Rozpoznávání obličejů, ulice pod dohledem nebo také příležitost pro evropské a české firmy. To všechno představuje umělá inteligence, tedy technologie, která dokáže napodobovat lidskou inteligenci.

Umělá inteligence dnes dokáže diagnostikovat rakovinu kůže či očních nemocí přesněji než lékaři. Zvládá také řízení dopravního provozu nebo třídění odpadu. Každá strana ale má dvě mince a rozvoj umělé inteligence s sebou může nést negativa. Vzpoura robotů sice zatím nehrozí, ohrožení lidského soukromí už ano.

Právě proto se Evropská unie rozhodla umělou inteligenci regulovat. Již zítra (19. února) by měla Evropská komise představit tzv. bílou knihu obsahující základní principy pro další rozvoj a využívání umělé inteligence v EU. Návrh dokumentu nedávno zveřejnil server EURACTIV.com.

Jeden z nejkontroverznějších bodů se týká systémů pro rozpoznávání obličejů. Na ně se již v současné době vztahují stávající pravidla, například nařízení o ochraně osobních údajů GDPR. A tak by tomu mělo být i v budoucnu. Unie a její členské státy by však měly jasně stanovit výjimky, za jakých bude možné rozpoznávací technologie využít.

Již nyní některé členské státy rozpoznávání obličejů z bezpečnostních důvodů zvažují. Příkladem je Německo, kde se diskutuje o zavedení technologie na 134 nádražích a 14 letištích. Jednotný evropský přístup k využívání umělé inteligence při sledování veřejných prostranství by mohl takovým projektům dát jasná pravidla.

O regulaci umělé inteligenci na evropské úrovni se hovoří již více než dva roky. Od počátku se přitom počítá s tím, že technologie musí respektovat evropské hodnoty a principy. Lidská práva a důstojnost tak budou umělé inteligenci vždy nadřazeny. Lidé by také měly na činnost umělé inteligence vždy dohlížet a kontrolovat ji.

Na umělou inteligenci se připravuje i evropská legislativa

Umělá inteligence už není jen ve filmech, ale bude i v evropské legislativě. Komise zveřejnila balík návrhů, které mají EU připravit na změny, jež umělá inteligence přináší do řady sektorů od dopravy po zdravotnictví.

Příležitost pro český byznys

Umělá inteligence má co do činění nejen s veřejnou bezpečnostní, ale zejména s posilováním konkurenceschopnosti evropských firem. O regulaci a další rozvoj umělé inteligence na evropské úrovni se zajímá i Svaz průmyslu a dopravy ČR, který před nedávnem sezval do Prahy zástupce zaměstnavatelů a platforem pro umělou inteligenci z deseti zemí střední a východní Evropy.

„Jsem přesvědčena, že náš region má co říct a jeho přínos pro celou Evropskou unii je nepostradatelný,“ uvedla viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy Milena Jabůrková.

Výsledkem jednání je stanovisko, ve kterém středo a východoevropští zaměstnavatelé doporučují Evropské komisi, aby regulovala umělou inteligenci na základě toho, jaká rizika z ní v jednotlivých odvětvích vyplývají. Vyzývají také k tomu, aby Unie tam, kde je to možné, využila již stávající legislativu a nevytvářela novou.

S tím souhlasí i česká europoslankyně Martina Dlabajová (za ANO), která se podílela na stanovisku europarlamentní frakce Renew Europe (Obnovme Evropu) k umělé inteligenci.

„Nyní je situace taková, že každá členská země EU se s výzvami spojenými se zaváděním nových technologií vypořádává po svém. Abychom do budoucna zabránili štěpení vnitřního trhu, musíme najít nejlepší způsob, jak postupovat společně, a to i proto, abychom obstáli v globální konkurenci,“ vysvětlila poslankyně. „Pravidla jsou tedy nutná, ale na druhou stranu se nesmí nic přehánět.“

Dlabajová dále upozornila, že firmy sice mají o využívání umělé inteligence zájem, ale pouze 20 procent z nich přiznává, že začalo nové technologie opravdu využívat. Umělá inteligence jim přitom může pomoci jak s nedostatkem pracovních sil, tak i s urychlením a zefektivněním výroby.

„Existuje tu obrovská propast mezi výzkumem, v němž Evropa patří k naprosté špičce, a praxí,“ dodala poslankyně.

A právě s tím by mohla pomoci nová evropská strategie. Se zaváděním nových technologií by mohly firmám pomoci finance z unijního rozpočtu, zejména program Digitální Evropa, o jehož konkrétní podobě se v současné době vyjednává.

Evropa vstoupila do digitální éry, Česko zatím klopýtá za průměrem

Česko zaostává za unijními státy především v elektronizaci veřejné správy nebo výměně zdravotnických údajů on-line. Index, který sleduje digitální konkurenceschopnost jednotlivých států EU, poslal tuzemsko až na 18. místo.