Digitální firmy daní tam, kde je to výhodné. Unie to chce změnit

© Shutterstock

Evropská unie potřebuje novou legislativu pro danění digitálních firem, jako je Google nebo Facebook. Byznys se však obává negativních dopadů. 

Klasické firmy jsou daněny sazbou v průměru 23 %, zatímco digitální firmy odvádějí 9 %. Právě tomuto problému má čelit březnový návrh Evropské komise, jehož cílem je nastavit spravedlivou daň pro firmy podnikající v digitálním prostředí.

„Balíček obsahuje dvě řešení. První je globální a dlouhotrvající, jeho cílem je adaptace existujících daňových pravidel do digitální ekonomiky. Toto řešení také preferujeme,“ vysvětlila Roberta Grappiolová z Generálního ředitelství Evropské komise pro daně a celní unii, která navštívila ČR začátkem října u příležitosti debaty s veřejností na téma danění digitálních firem.

Podle takzvaného globálního řešení by firmy musely platit daně těm státům, ve kterých působí nejen fyzicky, ale i digitálně. Povinnost by se však vztahovala pouze na velké společnosti, které mají roční zisk větší než 7 milionů eur a také více než 100 tisíc uživatelů.

„Druhé řešení je krátkodobé a interní, týká se speciální daně uvalené na specifické aktivity firem,“ pokračovala Grappiolová. Daň ve výši 3 % by se v případě přijetí návrhu uvalovala na zisky společností z prodeje dat uživatelů, z internetové reklamy a z digitálních zprostředkovatelských služeb.

Digitální firmy mají výhodu

Komise vydala návrhy na základě žádosti členských států. Ministři financí se totiž dohodli, že současná legislativa je již zastaralá a potřebuje modernizovat tak, aby odpovídala dnešnímu rozvoji digitálních technologií.

„Je jasné, že současná situace není pro byznys udržitelná. Tradiční podniky totiž soupeří s firmami, které využívají digitální prostor a platí díky tomu mnohem nižší daně,“ dodala Grappiolová.

Se zástupkyní Evropské komise souhlasí i český europoslanec Petr Ježek (ALDE), který se debaty o danění digitálních firem rovněž zúčastnil. Vysvětlil mimo jiné způsob, jakým rozdíl v danění klasických a digitálních firem vzniká.

„Digitální firmy daní v těch státech, kde je to výhodné, a nikoli tam, kde vytvářejí zisky,“ objasnil europoslanec a zmínil například společnost Apple, která uzavřela dohodu s Irskem o velmi nízké daňové úrovni. Zisky přitom generovala v rámci celé Evropy.

Apple má do září splatit Irsku daňový nedoplatek ve výši 13 miliard eur. Kvůli průtahům je čeká soud s Komisí

Společnost Apple musí kvůli neoprávněným daňovým výhodám splatit Irsku nedoplatek, který nařídila Evropská komise.

Ježek dále uvedl, že spravedlivou daň chce nastavit nejen Evropská unie, ale i celé mezinárodní společenství. Diskuse o dani pro digitální sektor se vede například na úrovni  Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a také v rámci skupiny nejsilnějších ekonomik světa označované jako G20.

„Zatím se neshodujeme, EU proto přistupuje ke svému řešení,“ podotkl Ježek, který je předsedou výboru Evropského parlamentu pro finanční trestné činy, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky.

Daně mohou ohrozit rozvoj sektoru

Jak ale upozornil Vladimír Štípek ze Svazu průmyslu a dopravy, uvalení daně na určité digitální aktivity firem, se kterým počítá krátkodobý návrh Evropské komise, nemusí být tím správným řešením.

Digitální oblast se totiž neustále rozšiřuje a v budoucnu bude digitální i ekonomika. Zdanění digitálních aktivit by tak ve výsledku znamenalo uvalení daně na celou ekonomiku, argumentoval Štípek.

Daně by navíc mohly zabrzdit vývoj digitálního sektoru v Evropě, který už nyní za světovými konkurenty zaostává. „Ohniska vývoje jsou ve Spojených státech, Izraeli i v asijských zemích,“ uvedl Štípek, který při debatě reprezentoval byznys.

„Snažíme se zavádět daň na místo toho, abychom uvažovali, proč nejsme právě my ti lídři,“ dodal.

Nevhodné jsou podle něj i hodnoty uvedené v návrhu směrnice, které stanovují, jak velké firmy budou podléhat 3% dani. Objem transakcí, počet uživatelů i obrat firem totiž rychle roste, a prahové hodnoty tak v budoucnu atakuje více společností.

„Za globální úspěch budou firmy odměněny tím, že spadnou do nějaké formy zdanění,“ prohlásil Štípek.

S návrhem musí souhlasit všechny země

Přestože o návrh legislativy požádaly Evropskou komisi členské státy, právě v Radě EU, kde zasedají jejich zástupci, může vzniknout při přijímání legislativy problém.

„Členské země musí rozhodnout jednomyslně. Jsou ale státy, které z toho současného systému těží a změnám se brání,“ uvedl europoslanec Ježek.

Petr Ježek: Krajní pravice po eurovolbách posílí. Já už zřejmě kandidovat nebudu

Protiunijní krajní pravice vůbec neovlivňuje legislativu vycházející z Evropského parlamentu, říká pro EURACTIV europoslanec Petr Ježek.

Jednání se přitom nevedou pouze mezi členskými zeměmi, ale i s firmami, kterých se bude nová legislativa týkat. Kromě Facebooku a Googlu se jedná například o Spotify, Netflix a další.

Prioritou je nejen spravedlivé zdanění, ale také omezení negativních dopadů, a to jak na samotné společnosti, tak i na samotné uživatele.

Článek vznikl u příležitosti debaty na téma „Zdanění digitálních firem“ pořádané v Evropském domě Zastoupením Evropské komise v ČR a Informační kanceláří Evropského parlamentu ve spolupráci se Svazem průmyslu a dopravy ČR a Českou podnikatelskou reprezentací při EU (CEBRE).