Digitální daň v EU bude mít negativní dopady na malé evropské podniky, upozorňují technologické firmy

[© Shutterstock/Alfa Photo]

Bude-li v EU zavedena digitální daň, může to omezit hospodářský růst, který je závislý na malých domácích firmách. Brusel se brání, že se daňové opatření bude týkat jen velkých podniků s ročním obratem minimálně 750 milionů eur celosvětově a 50 milionů eur v Evropě.

Vedoucí představitelé 16 evropských technologických společností varovali, že návrh Evropské komise (EK) na zavedení digitální daně v Evropské unii bude mít negativní dopad na inovace i hospodářský růst. Informují o tom dnes agentura AP a list Financial Times (FT).

Komise v březnu představila návrh na zavedení tříprocentní daně z tržeb velkých digitálních podniků, jako je Google, Amazon či Facebook. Jeho cílem je zajistit spravedlivější zdanění těchto podniků.

Digitální firmy daní tam, kde je to výhodné. Unie to chce změnit

Evropská unie potřebuje novou legislativu pro danění digitálních firem, jako je Google nebo Facebook. Byznys se však obává negativních dopadů. 

Představitelé firem Spotify, Booking.com, Takeaway.com, Zalando nebo eDreams v dopise ministrům financí Evropské unie vyzvali k upuštění od navrhované daně, která by podle nich způsobila značnou újmu evropskému technologickému sektoru a poškodila podniky, které jsou „katalyzátorem hospodářského růstu a zaměstnanosti v evropské ekonomice“.

Na koho se bude daň vztahovat?

Dopis upozorňuje, že zatímco velké americké technologické firmy budou schopny náklady spojené s novou daní vstřebat, menší evropské podniky budou zasaženy nepřiměřeným způsobem, protože vytvářejí většinu svých tržeb v EU.

„Navrhovaná daň z digitálních služeb byla vytvořena s ohledem na veliké a vysoce ziskové podniky, bude mít ale nepřiměřený dopad na evropské firmy,“ píše se v dopise.

Plány, o kterých diskutují ministři financí EU, podle listu Financial Times předpokládají, že daň se bude uplatňovat pouze na podniky s ročními tržbami ve výši minimálně 750 milionů eur celosvětově a 50 milionů eur v Evropě. Brusel tvrdí, že tyto limity zajistí, že se daň bude vztahovat pouze na největší technologické podniky.

Petr Ježek: Krajní pravice po eurovolbách posílí. Já už zřejmě kandidovat nebudu

Protiunijní krajní pravice vůbec neovlivňuje legislativu vycházející z Evropského parlamentu, říká pro EURACTIV europoslanec Petr Ježek.

Ministři financí EU se shodli na tom, že daňová pravila je zapotřebí změnit tak, aby se zvýšilo zdanění digitálních služeb. Nejsou ale jednotni v názoru na to, jakým způsobem by se mělo postupovat. Některé menší země s nižšími daňovými sazbami, například Irsko, chtějí, aby změny v rámci EU postupovaly v souladu s globální reformou zdanění digitálních aktivit, o které se již řadu let diskutuje.

Irsko, Finsko, Švédsko a Česká republika nedávno varovaly, že by postup navrhovaný Evropskou komisí mohl porušovat mezinárodní smluvní závazky.

„Vzhledem k možným dalekosáhlým politickým, ekonomickým a právním důsledkům zavedení daně na úrovni EU, která není v souladu s daňovými smlouvami, se domníváme, že je zapotřebí diskuse o slučitelnosti daně z digitálních služeb s mezinárodními závazky,“ citovala tento měsíc agentura Reuters z jejich společného dokumentu.

Britové razí vlastní cestu

Británie, která má v březnu opustit EU, v pondělí oznámila, že od dubna 2020 zavede svou vlastní verzi daně z digitálních služeb. Daň bude činit dvě procenta z tržeb, které internetové podniky vytvoří v Británii. Bude se týkat jen ziskových firem s globálními tržbami nejméně 500 milionů liber za rok. Dopadnou by tak měla například na Google, Facebook nebo Amazon.

Toto omezení má podle britského ministra financí Philipa Hammonda zajistit, že daň dolehne spíše na „zavedené technologické giganty“ než na začínající podniky. Měla by tak zavést spravedlivější zdanění.