Digitál: Komise si posvítí na Google a další on-line platformy

© EPA-EFE/MICHAEL REYNOLDS

Evropská unie začne po letní pauze znovu pracovat na své digitální agendě. Očekávají se nová pravidla pro Google a Facebook, boj proti zneužívání dětí na internetu či lepší podmínky pro sdílení dat v Evropě.

Regulace on-line platforem

Akt o digitálních službách

Rovné podmínky na digitálním trhu, jasná pravidla pro nakupování na internetu nebo bezpečnost on-line prostředí. Všechny tyto oblasti by měl řešit nový legislativní balíček označovaný jako Akt o digitálních službách. Evropská komise by jej měla zveřejnit v prosinci 2020, a to v návaznosti na veřejnou konzultaci, která potrvá do 8. září.

Akt o digitálních službách (Digital Services Act) je dosud nejambicióznější pokus EU o regulaci internetových gigantů, jakými je Google, Facebook či Amazon. Evropská komise již naznačila, že balíček bude zaměřen proti nelegálním prodejcům a bude usilovat o zajištění bezpečnějšího prostředí na internetu. Týkat se bude internetové reklamy či on-line služeb.

Podle aliance desítky evropských států, mezi kterými je Belgie, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Irsko, Lucembursko, Nizozemsko, Polsko a Švédsko, by měl akt o digitálních službách vycházet z principů stanovených jeho „předchůdkyní“, tedy směrnicí o elektronickém obchodu (eCommerce). Na mysli mají například princip „místa původu činnosti“, podle nějž společnost podléhá vždy právu toho členského státu, ve kterém sídlí.

Evropská vize digitální budoucnosti: Regulace internetu, umělá inteligence a sběr dat

Evropská komise dnes zveřejnila dlouho očekávanou a komplexní strategii s názvem Evropa v digitálním věku (Europe fit for the digital age). Na první pohled nudný a nic neříkající název v sobě obsahuje vizi směřování EU v digitální oblasti na příští desítky let.

Spolu s Aktem o digitálních službách chce Komise vytvořit férovější soutěžní prostředí na internetu. Ze slov evropské komisařky pro digitální oblast Margrethe Vestagerové vyplývá, že EU by mohla zakázat on-line platformám typu Google přednostně zobrazovat své služby na úkor jejich konkurentů.

Komise by také do konce roku měla představit nový nástroj, který by měl chránit evropská trh před vznikem monopolů.

Teroristický on-line obsah a nenávistné příspěvky

Před úderem koronavirové pandemie se v evropských institucích intenzivně diskutovalo o legislativě, která by přinutila on-line platformy mazat nebezpečný obsah do jedné hodiny od jeho zveřejnění. Další diskuse se vedly o filtrech, s jejichž pomocí by se teroristické příspěvky na internetu vůbec neobjevovaly. Evropský parlament myšlenku filtrů nepodporuje, zatímco členské státy a Komise ji chtějí do návrhu zakomponovat.

Německé předsednictví chce vyjednávání o boji proti teroristickému obsahu opět oživit. Jedná se však o velice citlivou oblast, proto se neočekává, že by došlo k výraznému posunu ještě během letošního roku.

Evropská komise mezitím komunikuje se sociálními sítěmi a dalšími platformami, které se k odstraňování nenávistného obsahu dobrovolně zavázaly. Komise jejich úsilí monitoruje, a podle posledních zpráv se jim daří během 24 hodin prověřit zhruba 90 procent označeného obsahu, přičemž 71 procent příspěvků je následně smazáno.

Soudy v EU mohou nařídit Facebooku mazání urážlivých příspěvků, rozhodl Soudní dvůr

Soudy v EU mohou společnosti Facebook nařídit, aby napříč svou sociální sítí po celém světě smazala takové příspěvky uživatelů, které jsou v rozporu se zákonem. Dnes o tom rozhodl Soudní dvůr EU.

On-line zneužívání

Evropská komise dále připravuje legislativu, na základě které budou muset platformy bránit zneužívání dětí na internetu. Již letos by mohla v tomto duchu navrhnout rozšíření směrnice o elektronickém obchodování. V příštím roce se očekává předložení nové legislativy, která by přinutila poskytovatele on-line služeb odhalovat nebezpečné materiály a hlásit je příslušným úřadům.

Europol si posvítí na sexuální zneužívání na internetu. EU eviduje 725 000 stížností za rok

Evropská komise dnes zveřejnila obrysy nové pětileté strategie posílení bezpečnosti v „reálném i digitálním prostředí“. Chce se zaměřit na budování infrastruktury odolné vůči hackerským útokům, boj proti terorismu a organizovanému zločinu či na rozvoj unijní policejní agentury Europol.

Eurokomisařka Ylva Johanssonová také naznačila, že v EU by mohlo vzniknout nové centrum zaměřené na boj proti sexuálnímu zneužívání dětí. Úkolem centra by bylo vyhledávání a nahlašování problematického on-lne obsahu.

Data

Datová strategie

Evropská datová strategie z února 2020 chce zajistit veřejnosti i soukromým aktérům snadný přístup k potřebným datům. Strategie má celkem čtyři pilíře – přístup k datům, využívání dat, vytváření evropského datového ekosystému a osvětu společnosti.

Konkrétně chce EU vytvořit devět společných datových prostorů, které by pokrývaly různé oblasti a sektory, např. zemědělství, zdravotnictví či energetiku. Příští rok by se pak EU měla dočkat „datového zákona“, jehož cílem bude usnadnit sdílení dát mezi firmami a vládou.

Francie a Německo mezitím v červnu zahájily projekt nového evropského datového cloudu. Iniciativa označovaná jako Gaia-X by měla stanovit evropské standardy pro ukládání dat a vytvořit platformu pro firmy, které hledají datová úložiště. Projekt by měl také zlepšit bezpečnost sdílení dat v Evropě.

Ochrana soukromí

Evropa již čtyři roky čeká na rozšířené nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR), na tzv. nařízení e-Privacy. Jeho cílem je zajistit důvěrnost komunikace a příslušných metadat.

Podle německého předsednictví se stále vedou diskuse o obsahu článku 6, který se týká přístupu k metadatům bez souhlasu uživatele. Kamenem sporu je také článek 8 poskytující ochranu koncových uživatelů při využívání souborů Cookies.

Ochranný štít

Dohoda mezi EU a USA o ochraně dat přenášených mezi kontinenty, je podle Soudního dvora EU neplatná. Spojené státy totiž nezajišťují dostatečnou ochranu evropských dat.

Od zveřejnění rozsudku pracují evropské a americké úřady na novém „ochranném štítu“, který by zajistil přenos dat a zároveň jejich vysokou ochranu.

Dohoda mezi EU a USA o předávání osobních údajů je neplatná, rozhodl Soudní dvůr EU

Soudní dvůr Evropské unie dnes označil za neplatné rozhodnutí Evropské komise, které umožňuje firmám předávat osobní údaje uživatelů do Spojených států.

Technologie

Umělá inteligence

V únoru 2020 zveřejnila Komise Bílou knihu o umělé inteligenci, ve které označila několik technologií za potenciálně rizikové a doporučila užší dohled nad jejich využitím. Jedná se například o technologie využívané v „kritických odvětvích“ nebo takové, jejichž využití je považováno za „klíčové“.

Po představení bílé knihy byl spuštěn proces konzultace, který trval do 14. června. V průběhu konzultace byly vzneseny určité obavy, zejména s ohledem na využití biometrických technologií v umělé inteligenci nebo fungování systémů automatického rozhodování (ADM). Některé zainteresované strany volající po mírnějších formách regulace umělé inteligence přístup Komise zkritizovaly.

Regulace umělé inteligence Evropě uškodí, říkají vědci. EU je ale opatrná a vidí nebezpečí

Čtyři měsíce po vydání Bílé knihy o umělé inteligenci se zdá, že Brusel se hodlá vydat cestou přísné regulace výzkumu, vývoje a zejména využití této technologie. Podle vědců, kteří se umělou inteligencí zabývají, to ale Evropě uškodí.

V prvním čtvrtletí příštího roku Komise představí pokračování bílé knihy, které by se mělo týkat bezpečnosti, zodpovědnosti, základních práv a dat. Eurokomisařka pro digitalizaci Vestagerová se nedávno vyjádřila proti využití umělé inteligence v určitých oblastech, například odhalování trestného jednání.

Kybernetická bezpečnost

Ke konci července uvalila Evropská unie finanční a cestovní sankce na oddělení ruské vojenské zpravodajské služby a na firmy ze Severní Koreje a Číny z důvodu podezření z účasti na celosvětových kybernetických útocích. Ve stejnou dobu Komise zároveň představila svou novou Bezpečnostní strategii, která zahrnuje kroky k posílení obrany kritické infrastruktury nebo k přípravě Unie na možné hrozby v „digitálním a skutečném“ prostředí.

EU dál opatrně prohlubuje bezpečnostní spolupráci, pro ČR to může být přínosné

Se strategiemi Evropské komise se v poslední době „roztrhl pytel“. Minulý týden přistála na stole tzv. strategie bezpečnostní unie EU, která má za cíl zefektivnit společný boj proti kybernetickým hrozbám, obchodu s lidmi nebo terorismu.

Kromě toho se ve světle několika kybernetických útoků na nemocnice v Evropě na půdě EU uvažuje i o nové strategii pro bezpečnost v kyberprostoru. Sama předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová naznačila, že za útoky tehdy stála čínská strana.

Se zavedením nové kybernetické strategie počítaly již plány obnovy, které Komise představila v první půlce letošního roku v návaznosti na koronavirovou pandemii. Dle svých slov se Komise chce zaměřit na to, jak „posílit evropskou spolupráci, obeznámenost a schopnosti.“ EU se chce zároveň zaměřit na „posílení průmyslové kapacity nebo partnerských vztahů a podpořit vznik nových malých a středních podniků v oblasti.“ Komise mimo to oznámila, že návrh dalších kroků v otázce obrany kritické infrastruktury vydá koncem letošního roku.

Koncem tohoto roku lze zároveň očekávat revizi směrnice upravující bezpečnost sítí a informačních systémů. Jak byl nedávno EURACTIV informován, revize bude pravděpodobně počítat s rozšířením pole působnosti pro provozovatele základních služeb.

Telekomunikace

5G

Dle akčního plánu 5G pro Evropu z roku 2016 se k cílům EU v oblasti telekomunikací řadí zavedení služeb 5G ve všech členských státech EU nejpozději do konce roku 2020 a „rychlé budování“, které zajistí „nepřetržité pokrytí 5G v městských oblastech a podél hlavních dopravních cest do roku 2025.“

V květnu vyzvala Vestagerová členské státy k tomu, aby zavedení 5G sítí zbytečně neoddalovaly.

V rámci opatření plynoucích z 5G „toolboxu“, který Komise představila v lednu, byly členské státy pověřeny posouzením rizikovosti jednotlivých poskytovatelů telekomunikačních služeb a případným omezením těch, kteří budou považováni za vysoce rizikové.

Ve zprávě o pokroku v této oblasti, kterou Komise předložila na konci července, se zjistilo, že země EU musí naléhavě pokročit při snižování rizik pro telekomunikační sítě 5G, které představují někteří vysoce rizikoví dodavatelé.

Dávejte pozor, kdo vám buduje 5G sítě, apeluje Komise na členské státy

Evropská komise (EK) dnes vyzvala členské země Evropské unie, aby urychleně přijaly opatření k diverzifikaci dodavatelů zařízení pro telekomunikační sítě páté generace (5G).

Výzva přichází v době, kdy Washington více a více zvyšuje tlak na EU, aby zakázala přístup čínskému telekomunikačnímu poskytovateli Huawei na jednotný trh. Děje se tak i v návaznosti na nedávné kroky ve Velké Británii a ve Francii, které omezily zapojení společnosti do jejich 5G infrastruktury.

Komise spolu s členskými státy a kybernetickou agenturou EU ENISA bude i nadále sledovat jak jsou dodržována pravidla vycházející z 5G „toolboxu“. Cílem je zjistit, zdali nebudou potřeba přísnější pravidla, která by následně byla doporučena na evropské úrovni.

Peníze

Peníze z evropského rozpočtu by v následujících letech měly směřovat zejména do zelené a digitální transformace. Kromě klasických kohezních obálek budou moci členské státy financovat digitalizaci i skrze přímo řízené programy.

Příkladem je Nástroj pro propojování Evropy, který by měl financovat budování dopravní, energetické, ale i digitální infrastruktury. Z víceletého finančního rámce by do tohoto programu měl jít dvojnásobek peněz oproti stávajícímu rozpočtovému období.

Další finance budou směřovat do programu Digitální Evropa. Ten bude mít rozpočet ve výši 6,76 miliardy eur.

Digitální daň

V souvislosti s víceletým finančním rámcem pro období 2021-2027 a nově vznikajícím fondem obnovy se znovu otevřela otázka digitální daně. Ta by mohla být jedním z nových vlastních zdrojů evropského rozpočtu, ze kterého chce EU splácet svou půjčku ve výši 750 miliard eur.

Ekonomika: Vše se točí kolem fondu obnovy a společných daní

Schvalování unijního fondu obnovy a téma daní budou dominovat druhé polovině roku 2020. Německé předsednictví EU má obě oblasti mezi svými prioritami, a nové zdroje jsou navíc potřeba pro financování záchranného balíku.

Členské země pověřily Evropskou komisi tím, aby v prvním čtvrtletí roku 2021 předložila návrh. Pokud by se ale do té doby objevila dohoda na celosvětové úrovni, EU svou vlastní  digitální daň zavádět nebude.

Řada zemí EU mezitím zavádí národní daň. Příkladem je Francie, ale i Česká republika.