ČR chce být špičkou v umělé inteligenci a je proti regulaci, chybí ale státní podpora

© Pixabay

Umělá inteligence (AI) se v poslední době stává velmi diskutovaným tématem. Česká republika má na tomto poli velké ambice a odmítá unijní regulaci.

Problematika AI je pro většinu lidí něčím abstraktním a neuchopitelným. To ale neznamená, že to není téma důležité. Naopak, v blízké budoucnosti bude vývoj, výzkum a využití této technologie zásadní.

I proto se čeští odborníci staví k AI čelem, přičemž upozorňují na nebezpečí přílišné regulace na evropské úrovni, která by výzkum a vývoj v této oblasti mohla nenapravitelně zbrzdit.

Příkladem je Tomáš Mikolovsvětově uznávaný odborník na umělou inteligenci, který řadu let pracoval jako vědec ve společnostech Google, Microsoft či Facebook. Před nedávnem se rozhodl pro návrat do České republiky a nyní působí na pražské ČVUT.

„Technologie, která se dnes označuje souhrnně jako AI, je ve své podstatě skupina počítačových algoritmů, které řeší některé komplexní úlohy, jako je strojový překlad, rozpoznávání obrazu a řeči a podobně. Ve své podstatě se většinou jedná o statistické přístupy aplikované na velké datasety,“ upřesnil na úvod.

„Je otázka, zda má vůbec smysl pokoušet se regulovat na evropské úrovni využití statistiky v počítačových programech, a do jaké míry je snaha o regulaci AI založena na fantastických vizích, které se stavem současné technologie nemají nic společného. Já bych naopak místo diskuse o tom, jak v Evropě omezit nebo zpomalit výzkum a vývoj moderních technologií, rád viděl diskusi o podpoře vývoje a využití AI tak, aby nám neujel vlak v porovnání s USA, ale i Čínou,“ řekl před nedávnem redakci EURACTIV.cz.

Regulace umělé inteligence Evropě uškodí, říkají vědci. EU je ale opatrná a vidí nebezpečí

Čtyři měsíce po vydání Bílé knihy o umělé inteligenci se zdá, že Brusel se hodlá vydat cestou přísné regulace výzkumu, vývoje a zejména využití této technologie. Podle vědců, kteří se umělou inteligencí zabývají, to ale Evropě uškodí.

A podobně to vidí i Svaz průmyslu a dopravy ČR. Podle tamního ředitele útvaru digitální ekonomiky a technologií Ondřeje Ferduse je nastavení určitých pravidel v reakci na rychlý vývoj v oblasti AI na evropské úrovni nutný. Neuvážená regulace však podle něj může mít neblahé důsledky.

„Evropa je dle našeho názoru ve velmi dobré pozici, aby mohla hrát vůdčí roli v oblasti umělé inteligence. Ovšem přeregulovanost by tento potenciál mohla zmařit. Z tohoto důvodu souhlasíme s přístupem České republiky,“ uvedl.

A jaký je přesně postoj české vlády? Důraz by měl být kladen v první řadě na samoregulaci a přístup na bázi dobrovolnosti, což Česká republika zdůraznila v tzv. non-paperu vydaném na podzim minulého roku.

„V oblasti AI podporujeme především téma bezpečné společnosti. V tomto dokumentu zároveň uvádíme, že je potřeba stanovit tzv. red lines v případě rizikových aplikací jako např. rozpoznávání obličejů, social scoring aplikací či aplikací, které budou schopné rozpoznat emoce uživatelů,“ řekl redakci vedoucí Oddělení Evropské digitální agendy na Úřadu vlády ČR Jan Míča.

„V případě plánované evropské regulace podporujeme přístup založený na důkladném posouzení rizika a regulace pouze v nutných případech tak, abychom nekladli zbytečné překážky pro vývojáře a business,“ dodal.

Česká republika je zároveň jednou ze 14 zemí, které na počátku října vyzvaly Komisi, aby se přiklonila v oblasti AI k co nejmenší regulaci.

Digitál: Komise si posvítí na Google a další on-line platformy

Evropská unie začne po letní pauze znovu pracovat na své digitální agendě. Očekávají se nová pravidla pro Google a Facebook, boj proti zneužívání dětí na internetu či lepší podmínky pro sdílení dat v Evropě. 

Najít rovnováhu mezi vytvořením pravidel a rychlým rozvojem AI se snaží nalézt i Svaz průmyslu a dopravy. Ten letos založil neformální uskupení organizací ze střední a východní Evropy s názvem AI Challengers. Jedním z jejich výstupů je i společné stanovisko k Bílé knize o AI, kterou Komise vydala v únoru letošního roku.

Podobně jako Tomáš Mikolov, i další lidé „z praxe“ upozorňují na nereálné představy veřejnosti o AI. Příkladem je i spoluzakladatel projektu prg.ai Pavel Juruš.

„Pořád se setkávám se ‘sci-fi’ narativem, že nás AI může jednou zničit. Ale umělá inteligence už nás dávno ovlivňuje např. v konzumaci elektronických médií (sociální sítě, rekomendační systémy). Přitom debata, v čím zájmu by takovéto aplikace umělé inteligence měly být, je spíše okrajová,“ zdůraznil.

Spolek prg.ai je platforma pro rozvoj vědy, vzdělávání i komerce v oblasti AI, která se snaží propojovat komunity z řad studentů, pedagogů, vědců, právníků či filozofů a rozvíjet diskusi o AI ve společnosti. I z toho důvodu Pavel Juruš není zarytým odpůrcem regulace.

„V obecné rovině jsem zastáncem obezřetnosti, protože AI s sebou přináší řadu rizik. Představa některých aktérů, že regulace je totéž jako kladení překážek a ztěžování byznysu, je dle mého názoru mylná a zkratkovitá,“ řekl.

Podle něj dobře vytvořený regulatorní rámec může podpořit rozvoj AI i komerčních aplikací. Zároveň upozorňuje, že v Česku existují špičkové týmy i pracoviště, chybí však dostatečná podpora a investice ze strany vlády.

„Výzkumná pracoviště dokáží dělat špičkový výzkum. Co chybí, je strategický přístup k rozvoji výzkumu a managementu vědy. To je bohužel problém celkové podfinancovanosti vědy v ČR,“ upozornil.

Podle jeho názoru není ČR schopna nabídnout v globální soutěži zajímavé podmínky pro zahraniční vědce a kapitál.

„Častěji bojujeme s tím, že talentovaní lidé odcházejí za lepšími podmínkami do zahraničí,“ uvedl. Dodal také, že současný přístup vlády k výzkumu a vývoji AI zdaleka nestačí k naplnění představy, že se ČR v budoucnu stane evropským tahounem v oblasti AI.

Větší pomoc ze strany státu prosazuje i Ondřej Ferdus ze Svazu průmyslu a dopravy ČR. Podle něj nám důležitost digitalizace a využití AI ukázala i probíhající pandemie, kdy různé aplikace založené na AI pomáhají při zvládání krizí.

Ferdus ale zdůrazňuje i sílu soukromého sektoru či univerzit v Česku.

„V České republice působí stovky subjektů, které provádějí aplikovaný výzkum v oblasti umělé inteligence. Česko má poměrně silné akademické zázemí v oblasti vývoje AI,“ uvedl a dodal, že podle průzkumu si 88 % firem hradí tyto aktivity samo.

„Je patrné, že si firmy uvědomují důležitost využití umělé inteligence a investují tak vlastní prostředky,“ uzavřel.

Článek vznikl v rámci projektu financovaného z Mezinárodního visegrádského fondu, na kterém se podílí EURACTIV Česká republika, EURACTIV Slovensko, EURACTIV Polsko, Political Capital Institute (Maďarsko) a EURACTIV.com.

Umělá inteligence může pomoci při pátrání po zločincích. Kritici však varují před rizikem zneužití

Na evropské úrovni probíhá rozsáhlá diskuse o vývoji a využití umělé inteligence. Tato technologie sebou totiž přináší vedle užitku i řadu nebezpečí. Europoslanci přitom zabrousili i do trestního řízení.