Česko může doplatit na pomalou digitalizaci veřejné správy, varuje Komise

© Pixabay.com

Evropská komise opět upozornila Česko na nedostatky v oblasti digitalizace, na které může v brzké době doplatit. Na druhou stranu nelze přehlížet české úspěchy, a to například v oblasti umělé inteligence.

„Pokud jde o užívání a poskytování veřejných digitálních služeb, patří Česko mezi nejméně rozvinuté členské státy. Počet uživatelů tzv. e-governmentu zaostává daleko za unijním průměrem.“

„Průtahy v budování digitální infrastruktury mohou oslabit a v krajním případě až izolovat celé regiony.“

I taková vyjádření na adresu České republiky obsahuje nedávno zveřejněné doporučení Evropské komise. Komise doporučení vydala v rámci tzv. evropského semestru, což je každoroční cyklus koordinace hospodářských politik zemí EU. Stejně jako v minulých letech, i letošní doporučení klade značný důraz na potřebu digitální transformace Česka.

Pravidelná doporučení ale v ČR nejsou příliš reflektována, vyplývá to z tzv. indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI index), který každoročně sleduje digitální konkurenceschopnost členských zemí.

Česko se v tomto hodnocení totiž pravidelně ocitá až ve druhé polovině. DESI index pro rok 2019 ho řadí na 18. místo z celkových 28 členských států. V roce 2018 přitom Česko obsadilo 17. příčku a v roce 2015 dokonce 15. Proces digitalizace Česka tak za ostatními unijními státy spíše pokulhává.

Evropa vstoupila do digitální éry, Česko zatím klopýtá za průměrem

Česko zaostává za unijními státy především v elektronizaci veřejné správy nebo výměně zdravotnických údajů on-line. Index, který sleduje digitální konkurenceschopnost jednotlivých států EU, poslal tuzemsko až na 18. místo.

Komise tento vývoj sleduje. I proto je mezi letošními doporučeními například důraz na posilování a rozvoj digitálních dovedností obyvatel s důrazem na digitální vzdělávání či důraz na investice do vysokorychlostní digitální infrastruktury a digitálních technologií.

Na druhou stranu český europoslanec Ondřej Kovařík (ANO, RE) upozornil, že v některých oblastech v rámci DESI indexu je ČR na špici. „Jako příklad bych uvedl sektor elektronického obchodování, nakupování online či v rozsahu pokrytí sítěmi 4G,“ uvedl.

Ovšem při zohlednění všech oblastí, se kterými index počítá, se ČR opakovaně ocitá na podprůměrných příčkách. Žebříček totiž zohledňuje vedle e-shopů či pokrytí 4G také zavádění 5G sítě, úroveň digitálních a softwarových dovedností obyvatel, využívání a kvalitu internetového připojení nebo úroveň digitálních veřejných služeb. A zde Česko podle Komise dlouhodobě zaostává.

Bez rychlého internetu to nepůjde

S postojem Komise souhlasí i odborníci.

„V České republice v posledním desetiletí rapidně narůstá připojení k internetu, které má dnes přes čtyři pětiny českých domácností, bohužel však stále zaostáváme za EU průměrem. Výrazně se zvyšuje i mobilní připojení, za které však platíme jednu z nejdražších částek v Evropě. Myslím, že v tomto ohledu je proto doporučení Komise správné,“ řekl redakci EURACTIV.cz David Nosák z bruselské pobočky amerického think-tanku Center for Democracy and Technology.

„Koronavirová krize dokonale ukazuje, jak je kvalitní a cenově dostupné internetové připojení pro občany důležité, ať už při práci či studiu z domova nebo pro udržení kontaktu se svými blízkými. Svou roli v budoucnu bude jistě hrát i budování vysokokapacitní sítě 5G, která umožní například rozvoj autonomních vozidel a vytvoření opravdových tzv. chytrých měst (smart cities),“ zdůraznil.

Komise v letošním evropském semestru krizi kolem koronaviru zohlednila a ve svých doporučeních ji několikrát zmiňuje. Do hledáčku komisařů se tak dostala například potřeba elektronizace českého zdravotnictví, což je oblast, ve které České také zaostává.

Úroveň elektronizace české veřejné správy otestoval i nouzový stav, kvůli kterému musela většina občanů ČR řešit své pracovní i další povinnosti on-line.

Zaměřte se na zdravotnictví, digitalizaci a čisté zdroje. Komise poradila Česku, jak vyváznout z krize

Evropská komise každý rok doporučuje členským státům, jak by měly reformovat své hospodářské politiky. Letošní doporučení jsou zaměřená na obnovu evropských ekonomik, které zasáhla koronavirová krize. Jaká doporučení udělila Komise Česku?

Aby mohla ČR vůbec pomýšlet na efektivní digitalizaci veřejné správy a budování tzv. e-governmentu, je třeba nejdříve vybudovat kvalitní vysokorychlostní síť a zaměřit se přitom na technologii 5G. Bez vysokorychlostního internetového připojení se totiž digitální transformace jen těžko uskuteční.

Zajímavé je v tomto ohledu nedávné zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), podle kterého stát v posledních letech neposkytl na rozvoj vysokorychlostního internetu v Česku žádné dotace. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) přitom na tuto oblast mělo původně vyčleněno přes 11 miliard korun. Ty však nakonec skončily v jiných oblastech a celý program pro vysokorychlostní internet skončil fiaskem.

Program dotací na rychlý internet je fiasko, místo 11 miliard se žádá o 47 milionů

Česká republika v čerpání evropských dotací tradičně zaostává. Důkazem je i nedávno skončená první výzva v rámci programu pro vysokorychlostní internet. Vyčleněno na ni bylo přes 11 miliard korun, nakonec se ale přihlásili jen tři zájemci požadující dohromady necelých 50 milionů.

Dotace na internet se vrací, peněz ale bude výrazně míň

Evropská komise chce rozšířit vysokorychlostní internet v EU, v České republice však tato snaha loni skončila fiaskem. Vláda se nyní rozhodla dotační výzvu zopakovat. Velká část peněz ale bude přesměrována na jiné programy.

Peksa: Komise je příliš shovívavá

S kritikou Komise do jisté míry souhlasí i odborníci z Úřadu vlády, zároveň však připomínají, že Česko za poslední rok udělalo velký kus práce, o kterém se příliš nemluví.

„Doporučení Evropské komise určitě nepovažujeme za přísná. Česká vláda k jejich znění a navazujícím krokům přistupuje konstruktivně a pečlivě,“ řekl redakci vedoucí Oddělení evropské digitální agendy na Úřadu vlády ČR Jan Míča.

„Rádi bychom se v příštích letech více věnovali rozvoji infrastruktury, a to včetně jejího kybernetického zabezpečení. Současná krize nám zároveň připomněla důležitou roli digitálních služeb státu ve vztahu k on-line komunikaci s občany,“ uvedl.

Podle něj ale nesmíme zapomínat na úspěchy v oblasti digitalizace, které nejsou zanedbatelné.

„Za poslední rok se udělalo opravdu hodně. Zvládli jsme prosadit zákon o právu na digitální služby. Ministerstvo pro místní rozvoj zase připravuje dlouho očekávanou digitalizaci stavebního řízení. Přes tzv. Portál občana vyřídíme z pohodlí domova zhruba 150 služeb,“ připomněl.

„Projekt BankID umožní do jednoho roku přístup ke službám státu prostřednictvím stejných přihlašovacích údajů, které využíváme do svého internetového bankovnictví. A čeká nás toho mnohem více. V blízké době budou vládou přijaty implementační plány vládního programu Digitální Česko pro období 2020-2021,“ dodal.

Český europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti, Greens/EFA) je ale v tomto ohledu kritičtější.

„Upřímně si myslím, že to hodnocení Komise je ještě shovívavé. Česká státní správa se k nějaké digitalizaci začala posouvat až na základě poslaneckého návrhu zákona o právu na digitální služby a udělala nějaké kroky vlivem korona krize, ale jinak se stále topíme v papírech a bolestivé neefektivitě,“ zdůraznil.

„Podobně slabé je to i v digitalizaci ekonomiky. Česká vláda naprosto katastrofálně nezvládla výzvu na vysokorychlostní internet do obcí, bez které té digitalizace moc nezvládneme. Místo toho je prioritou další betonování. Stejně tak chybí vzdělávání v oblasti digitálních kompetencí,“ dodal.

V ČR se přemýšlí o dopadu digitalizace na společnost, menší firmy přitom ještě zápasí s rychlostí internetu

Velké podniky by s přechodem na Průmysl 4.0 neměly mít velký problém. Otázkou zůstává, co to udělá s pracovními místy a zda menší firmy dokážou držet krok, zaznělo na debatě o digitalizaci průmyslu.

A kritiku do jisté míry přijímá i poslanec Kovařík.

„Je nutno dát za pravdu Komisi v tom, že z hlediska budoucího vývoje je nutné stále více posilovat rozvoj tzv. digitálních schopností, ať už v rámci školství i u celé populace. Schopnost ovládat a rozvíjet nové technologie bude určující pro budoucí uplatnění na pracovním trhu a také z hlediska konkurenceschopnosti české ekonomiky na evropské a globální úrovni,“ upozorňuje.

„Dalším bodem, kde lze souhlasit, je také nižší úroveň digitalizace veřejných služeb, zde jsou zcela jistě rezervy. Společně s Komisí lze také konstatovat, že i přes pozitivní trend z posledních let zůstávají v ČR stále relativně drahá mobilní data,“ dodal.

V AI slaví Česko úspěchy

„Česká republika je zemí, která může být výrazně zasažena technologickými změnami, proto do této oblasti potřebuje značně investovat. Digitální transformace vyžaduje podporu včetně cílených investic do chytrých technologií a do vzdělávání,“ stojí mimo jiné v doporučení Komise.

Vedle výše zmíněných nedostatků je podle komisařů problémem třeba i zaostávání Česka v oblasti výzkumu a vývoje umělé inteligence či nedostatečný rozvoj digitálních dovedností učitelů.

Minimálně v oblasti umělé inteligence je však kritika Komise na pováženou. Důkazem je i tým z ČVUT v Praze, který vede vědec a tamní doktorand Jan Pichl. Jejich konverzační bot Alquist se již potřetí dostal do světového finále soutěže Alexa Prize, kterou pořádá společnost Amazon.

„V soutěži Alexa Prize mají univerzitní týmy za úkol vyvinout konverzačního chatbota, který se dokáže zábavnou a smysluplnou formou bavit s uživatelem na libovolné téma,“ upřesnil Pichl.

A tým vědců z ČVUT v této soutěži slaví už potřetí nebývalé úspěchy. Jejich chatbot Alquist skončil v letech 2017 a 2018 na druhém místě a i letos se dostal do nejužšího finále pěti týmů. Jak letošní finále dopadlo by mělo být oznámeno v průběhu června.

Konkurence je přitom obrovská, soutěže se pravidelně účastní týmy ze Stanford University, University of Michigan, Carnegie Mellon v Pittsburghu či stockholmského Královského polytechnického institutu. Jen do letošního ročníku se přihlásilo 375 týmů z celého světa.

Podle Pichla je třeba úroveň vývoje umělé inteligence v Česku spíše vyzdvihnout a nikoli kritizovat.

„ČR je na výborné úrovni výzkumu v oblasti AI. Jednotlivé univerzity mají spoustu špičkových týmů, které se zabývají různými oblastmi AI. Velkou zásluhu na tom mají české univerzity, které vytvářejí pro takovéto týmy skvělé zázemí, umožňují jim podílet se na zajímavých projektech a v neposlední řadě spolupracovat se zahraničními společnostmi a univerzitami,“ upozornil.

Na úspěchy v oblasti AI upozorňuje i poslanec Kovařík. „Česko patří k významným hráčům z hlediska pokročilých technologií (zejména v oblasti umělé inteligence), kybernetické bezpečnosti nebo v herním průmyslu,“ uzavřel.

Evropská vize digitální budoucnosti: Regulace internetu, umělá inteligence a sběr dat

Evropská komise dnes zveřejnila dlouho očekávanou a komplexní strategii s názvem Evropa v digitálním věku (Europe fit for the digital age). Na první pohled nudný a nic neříkající název v sobě obsahuje vizi směřování EU v digitální oblasti na příští desítky let.

Dobrý sluha, ale zlý pán. Unie bude regulovat umělou inteligenci

Rozpoznávání obličejů, bezpečnější ulice nebo také příležitost pro evropské a české firmy. To všechno představuje umělá inteligence, tedy technologie, která dokáže napodobovat lidskou inteligenci.