České podniky ohrožuje platební neschopnost, největší hríšník: stát

Mnoho domácích firem se dostalo do potíží kvůli průtahům při vymáhání pohledávek u jejich obchodních partnerů. Řadě společností dluží obrovské částky dokonce i státní instituce. Pokud projde Evropským parlamentem a Radou novela směrnice o opožděných platbách, úřady by na svou liknavost mohly tvrdě doplatit.

„Zhoršování platební morálky firem je důkazem toho, že mnoho firem dnes čelí existenčním problémům, způsobeným dramatickým propadem objemu výroby a zakázek. Navíc přestávají včas platit i firmy, které doposud žádné problémy neměly. V momentě, kdy se tento problém takto plošně rozšíří, stává se z něho začarovaný kruh, který ohrožuje i zdravé firmy,“ uvedl dnes v tiskovém prohlášení prezident Hospodářské komory České republiky (HKČR) Petr Kužel.

Už podle únorového průzkumu HKČR nebyla situace českých firem nijak růžová. Plných 75% respondentů mělo problémy s pozdními platbami od zákazníků nebo odběratelů, přičemž u více než poloviny z nich se dlužné částky pohybovaly v řádu statisíců korun. Každá druhá firma navíc přiznala, že sama platí pozdě nebo žádá o prodloužení lhůt splatnosti. Podle dubnového šetření Svazu průmyslu a dopravy si dvě třetiny respondentů z řad českých průmyslníků myslí, že se ve srovnání s loňskem platební morálka jejich partnerů zhoršila.

Neblahý trend potvrdil nedávno i prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví (SPS) Václav Matyáš: „Hlavně malé firmy nemají přístup k úvěrům, a pokud budou dlouho čekat na platby od velkých podniků, mohou se dostat do existenčních potíží. Velké firmy, které si je najímají, pak zase mohou mít problém sehnat dodavatele.“

Například podle průzkumu společnosti Incoma Research více než polovina malých podniků působících ve stavebnictví považuje svou platební morálku za horší než dříve. Jen od začátku roku 2009 podali věřitelé návrh na zahájení insolvenčního řízení u 140 stavebních firem v Česku, ukázalo šetření.

Petr Kužel z HKČR si postěžoval, že mezi největší hříšníky patří v tomto ohledu státní instituce, které by podle něj „měly jít příkladem, protože, když nedodržuje zákony stát, nedodržuje je nikdo.“ Podle údajů SPS dluží jen jediná státní instituce – Ředitelství silnic a dálnic asi 800 milionů korun po lhůtě splatnosti. Kužel k tomu dodává, že nejvíce postiženy jsou malé a střední subdodavatelské podniky, které jsou nuceny přistoupit na lhůty splatnosti (u státních institucí) dosahující až 240 dní.

Odpověď z Bruselu

Jak vás EurActiv informoval už minulý týden (EurActiv 9.4.2009) Evropská komise předložila návrh novely směrnice o opožděných platbách (jako součást tzv. Aktu pro malé a střední podniky – Small Business Act), který by měl zlepšit pod hrozbou peněžních sankcí platební morálku veřejných institucí. Ty budou muset své závazky uhradit do 30 dnů od obdržení faktury a pokud tak neučiní zaplatí "zpozdné" ve výši 5% dlužné částky za každý další den.

Evropské podnikatelské svazy sice považují návrh Komise za krok správným směrem, nicméně kritizují, že neupravuje dlužní vztahy mezi privátními subjekty a navíc umožňuje veřejným institucím prodloužit lhůty splatnosti, pokud pro to budou nalezeny „objektivní důvody“.

Novelu směrnice o zpožděných platbách musí odsouhlasit ještě Parlament a Rada.