Jak bránit demokracii v digitální éře? Média hrají klíčovou roli, Komise je chce podpořit

© Pixabay

Nový Akční plán pro demokracii z dílny Evropské komise odpovídá na otázku, jak by se měla Evropská unie vypořádat s výzvami, kterým v současnosti demokracie čelí. Ty jsou v dnešním digitalizovaném světě úzce spjaty s děním v online prostoru. Jak lze bránit demokracii v digitální éře?

Svobodné a spravedlivé volby, svoboda a pluralita médií a boj proti dezinformacím. To jsou oblasti, na které se nový akční plán soustředí. Komise v něm identifikuje hlavní hrozby, jakými jsou nekalá politická reklama, netransparentní vlastnictví médií či dezinformace.

„Demokracie musí přežít. Musíme být schopni adaptovat demokracii na nové podmínky. Technologie se v Evropě nesmí obrátit proti lidem, svobodě a demokracii,“ uvedla místopředsedkyně Komise Věra Jourová, která má tuto agendu na starost, při příležitosti debaty věnované novému akčnímu plánu, kterou pořádalo Zastoupení Evropské komise v ČR spolu s českou Kanceláří Evropského parlamentu ve spolupráci s Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a Českou podnikatelskou reprezentací při Evropské unii (CEBRE).

Právě s online prostorem souvisí velká část současných hrozeb. Ať už se jedná o šíření dezinformací, nebo nekalou politickou reklamu, které mohou negativně ovlivnit volby. Drtivá většina tohoto dění se pak odehrává na sociálních sítích, které jsou poměrně mladým „médiem“ a ve světě se vede debata o tom, do jaké míry by měly zodpovídat za obsah a podléhat regulacím.

Jak ochránit demokracii? Klíčem jsou spravedlivé volby, svobodná média a boj proti dezinformacím

„Nechceme vytvořit žádné ministerstvo pravdy, svoboda slova je stěžejní. Nepodpořím nic, co by ji podkopalo. Na druhou stranu nemůžeme dovolit, aby byla naše společnost manipulována.“

Komise chystá regulace

Podle akčního plánu by měla Komise v příštích letech navrhnout sérii legislativních návrhů, které určité regulační rámce přinesou.

Komise v se budoucích iniciativách hodlá zaměřit na tzv. micro-targeting, tedy na praxi profilování uživatelů pomocí algoritmů a umělé inteligence, které slouží k cílenému zasílání například politických sdělení. „Zásadní je, aby se pro volební kampaně nepoužívala stejná metoda, jaká se používá pro prodej vysavačů, bot a podobně,“ uvedla Jourová s tím, že příští rok na tuto problematiku navrhne legislativu, která bude provázaná s nařízením GDRP.

Internetová revoluce je tady. Komise zveřejnila regulaci digitálních gigantů

Evropská komise představila dlouho očekávaný balíček dvou návrhů nařízení, které mají ambici změnit pravidla na internetu pro příští dekády.

Sponzoři politických reklam, ale také algoritmy by měly být do budoucna transparentní. Josef Šlerka, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, však upozorňuje, že Evropa by se na transparentnost algoritmů příliš neměla spoléhat. „Když se algoritmy stanou transparentními, nijak zásadně nám to nepomůže. Mám pocit, že se z toho stala taková mantra technicistního řešení,“ uvedl s tím, že se nejedná o univerzální klíč k vyřešení problému.

Regulační ambice má Komise i v boji proti šíření dezinformací. Platformy, na kterých se dezinformace šíří by měly přejít od seberegulace k tzv. koregulaci. „Nejedná se o cenzuru, nechceme, aby se cokoliv (kromě nelegálního obsahu – pozn. red.) mazalo. Chceme ale, aby se platformy více zaměřovaly na opakované, cílené a koordinované útoky,“ upřesnila Jourová.

Názory na regulaci digitálních platforem se však různí, zatímco Komise hodlá k určité regulaci přistoupit, podle Šlerky není nutné přicházet se stále novými legislativními iniciativami. „V současném právním režimu máme dostatek nástrojů, soudy však nejsou zvyklé je aplikovat v online prostoru,“ uvedl v rámci debaty.

Akční plán pro demokracii jako návrh na cestu ven ze spirály dezinformací

Z českého pohledu je Akční plán pro demokracii příležitostí, jak posunout domácí debatu o dezinformacích a zacelit další díry v naší odolnosti, a to jak vůči vnějším vlivům, tak domácím dezinformátorům a politickým manipulátorům, píše Pavel Havlíček z AMO.

Výzva i pro média

Komise se hodlá zaměřit také na média, chce posílit jejich svobodu a pluralitu. Nezávislá média totiž hrají v demokracii důležitou roli.

„Úlohou novinářů je přinášet ověřené informace lidem, aby se oni sami mohli lépe rozhodnout,“ podotkl Šlerka.

S tím souhlasí i český novinář, vydavatel a mediální manažer Michal Klíma. Podle něj v internetovém prostředí klesá potřeba ověřovat informace. „Musíme tomu rozšiřujícímu se internetovému prostoru, kde se fakta neověřují, čelit,“ uvedl. Média jsou však podle Klímy mnohdy ve složité ekonomické situaci. „Ve chvíli, kdy nemají peníze, nemají prostředky na to, aby ta fakta ověřovala,“ upozornil.

Toho si je Komise vědoma a počítá i s finanční podporou médií. „Podařilo se mi vybojovat 75 milionů eur pro média na dalších pět let. Není to ale moc, proto budeme velmi zvažovat, jakým způsobem budeme peníze posílat do členských států,“ upřesnila Jourová. Zdůraznila však, že finanční podpora neznamená, že si „EU bude penězi z evropského rozpočtu kupovat obsah“.

Unie dá miliony eur na podporu svobody médií. V hybridní válce ale peníze k vítězství nestačí

V Bruselu se postupně rodí plán, který má za cíl posílit ochranu evropské demokracie před hybridními hrozbami. Na starosti jej má česká eurokomisařka Věra Jourová (ANO).

Na druhou stranu jsou to právě i některá média, která představují pro demokracii hrozbu. A to dezinformační, nebo ta, která nejsou nezávislá.

„Máme veliké obavy ze státního financování. Jedna věc je financovat média, aby se udržela na trhu, zejména regionální média. Ale druhá věc je jejich financování za účelem umístění propagandy či koupení obsahu i ve zpravodajství, a nejenom v názorech,“ sdělila Jourová.

I proto chce Komise média podpořit finančně, podle Jourové jsou totiž nyní ve složité ekonomické situaci náchylnější například k politizaci či jiným ekonomickým tlakům.

„Co se týče dezinformací, tak se to bude ještě zhoršovat. S rozvíjející se technologií a umělou inteligencí nastoupí deep fakes, které budou velmi sofistikované. Budeme se muset naučit s tím pracovat a dobrá novinařina je součástí boje proti těmto prostředkům,“ zdůraznil roli médií místopředseda Evropského parlamentu Marcel Kolaja (Piráti, Zelení/EFA).

Europol varuje před deepfake technologií. Může vyvolat politickou nestabilitu a polarizaci

Evropský policejní úřad známý pod zkratkou Europol se ve své poslední zprávě rozhodl upřít svou pozornost směrem k hrozbám umělé inteligence. Konkrétně se zaměřil na nebezpečí tzv. deepfakes videí, které podle něj mohou vyvolat občanské nepokoje a polarizovat společnost.

Nejde ale jen o financování médií ze strany státu, nebo o netransparentní či jinak kontroverzní financování médií, které je spojuje například s politickými kruhy, ale také o financování, které stojí za dezinformacemi a jejich šířením.

„Je velmi důležité rozkrývat to financování. Podle mého názoru nelze efektivně šířit dezinformace, pokud do toho nenalijete peníze. Takže pojďme se věnovat tomu, kde ty peníze vznikají,“ vyzval Kolaja.

Kromě toho je v boji proti dezinformacím důležitá výchova k mediální gramotnosti. Ta by se ale neměla soustředit pouze do škol, ale i na starší ročníky, jak se shodli účastníci debaty. „Je potřeba zvýšit odolnost jednotlivců, aby se lépe orientovali v obsahu,“ dodala místopředsedkyně Jourová, podle které není cestou cenzura, ale vzdělání.

Infografika: Internetová rizika zůstávají pro Visegrád velkou výzvou

Míra digitální aktivity na internetu v posledních letech významně roste a globální pandemie tento trend ještě posiluje. Na druhou stranu stále jen velmi málo lidí vnímá rizika a zajímá se o internetovou bezpečnost.

Článek vznikl při příležitosti debaty „Přežije demokracie a mediální sektor digitální éru pořádané 10. prosince 2020 zastoupením Evropské komise v ČR, Kanceláří Evropského parlamentu, Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a CEBRE – Českou podnikatelskou reprezentací při EU.