Byrokratický medvěd a elektronická komunikace: hudba budoucnosti

Zeptáte-li se podnikatele a živnostníka, co si myslí o elektronické komunikaci s úřady, v jeho odpovědi s velkou pravděpodobností zaslechnete slova o těžkopádnosti a časové a finanční náročnosti. Malé a střední podniky jsou velmi důležitou součástkou pro běh české ekonomiky. Jejich komunikace se státní správou by proto měla být co nejjednodušší.

Páteř ekonomiky

Pro skutečnost, že malé a střední podniky jsou páteří ekonomiky, nemusíme chodit daleko za české hranice. V Německu tyto podnikatelské subjekty táhnou tamější ekonomiku strmě vzhůru. Jak ukázala poslední čísla, německému hospodářství se daří nejlépe za posledních 20 let. To má samozřejmě i příznivý vliv na stav českého HDP. K příčinám, proč se v Německu menším a středním podnikatelům takto daří, jsou podle odborníků především flexibilita a politické reformy, jejichž cílem bylo co nejvíce usnadnit činnost tohoto podnikatelského sektoru.

Evropská unie si na počátku tisíciletí v rámci tzv. Lisabonské strategie předsevzala, že se do roku 2010 stane nejdynamičtější a nejkonkurenceschopnější znalostní ekonomikou světa. Jestli tento cíl byl nebo nebyl naplněn, to ponechme na hodnoceních čtenářů. Co je však důležitým sdělením je skutečnost, že jedním z opěrných bodů této strategie měla být podpora konkurence malých a středních podniků. Ty dohromady tvoří 99 % všech evropských podniků a vytváří tři čtvrtiny veškerých pracovních míst. Další iniciativou je tzv. Akt pro malé a střední podniky (schváleno na konci roku 2008 během francouzského předsednictví), jehož cílem je zlepšit podmínky pro tento typ podniků a tím posílit celou evropskou ekonomiku.

Byrokratický mamut

Nabízí se otázka, jak si tuto primární důležitost podpory malých a středních podniků a živnostníků uvědomuje český stát. Místní byrokracie se stává velmi často terčem kritiky, což potvrzuje i praxe a zkušenosti podnikatelů. Všeobecným cílem, který by měl být zastřešující pro reformní politiku v této oblasti, je co nejjednodušší a nejméně nákladná komunikace s úřady. Aktuální průzkum Asociace malých a střední podniků a živnostníků (AMSP ČR) nabízí poměrně znepokojující čísla. Až 96 % dotazovaných malých a středních podnikatelů a živnostníků uvedlo, že komunikace s úřady v oblasti podnikání je zbyrokratizovaná.

Právě vývoj v oblasti informační a komunikační technologie nabízí široké možnosti, jak tuto komunikaci modernizovat a zefektivnit. Elektronizace byrokratických povinností by měla představovat levnější, rychlejší a šetrnější formou komunikace. To by mělo být velkým lákadlem pro podnikatele a živnostníky. Česká praxe a zkušenosti zatím hovoří opačně.

Daňová přiznání, datové schránky a elektronický podpis

Podívejme se na příklad elektronického podávání daňového přiznání. Průzkum ukázal, že daňové přiznání elektronickou formou podává pravidelně (více jak 3 roky) jen asi pětina firem (21 %) a téměř polovina firem (47 %) tak neučinila doposud ani jednou. Pro rok 2010 se 59 % dotázaných vyjádřilo pro podání přiznání neelektronickou cestou, 41 % využije pro podání přiznání elektronickou formu.

K elektronické formě daňového přiznání slouží podle podnikatelů na prvním místě datové schránky, na druhém pak webová aplikace EPO Ministerstva financí. Převážná část podnikatelů, celých 59 % dotázaných, pak uvedla, že daňové přiznání nehodlá podat elektronicky. Tento způsob je přitom časově daleko více náročnější a připravuje podnikatele a živnostníky o čas, který by jinak mohli efektivněji zúročit.

Je překvapující, že 85 % podnikatelů disponuje aktivovanou datovou schránkou. Avšak více jak čtvrtina podnikatelů pak neví, že prostřednictvím schránky je možné podávat daňové přiznání. Třetina dotázaných uvedla, že má k datovým schránkám výrazné výhrady. „Podnikatelé také zmiňují nelibost, že jim byla datová schránka vnucena jako povinnost a v návaznosti na nutnou konverzi dokladů za úhradu vše považují za přenesení nákladů státní správy na podnikatele. Dokumenty nemají stálou platnost a jejich ověření je neúměrně drahé, což vlastně ruší celou výhodu datové schránky“, uvádí v průzkumu AMSP ČR generální ředitelka Eva Svobodová.

Přibližně polovina respondentů (51 %) disponuje elektronickým podpisem, zbytek dotázaných pak uvádí, že podpis zatím nepotřebovali. Dotázaní si stěžovali, že pořízení si elektronického podpisu je velmi náročné, jak po časové stránce, tak i finančními náklady na jeho používání.

Hudba budoucnosti?

Průzkum a dosavadní praxe napovídají, že je velmi nutné systém komunikace mezi podnikateli a živnostníky na jedné straně a úřady na druhé reformovat. Čili zjednodušit, zlevnit a zefektivnit. V této oblasti bude žádoucí harmonizovat činnost Ministerstva vnitra (které je správcem datových schránek) a Ministerstva financí, které zodpovídá za systém EPO. Byrokratický systém se podle AMSP musí stát pro menší a střední podnikatele takovým prostředím, které nebude demotivující směrem k podnikatelské a živnostenské činnosti a aktivitě. To všechno napomůže ekonomické kondici České republiky.