Budoucnost finančního sektoru? Kryptoměny, kyberútoky a data

© Pixabay

Musíme klást větší důraz na digitalizaci finančního sektoru, říká Komise i europoslanci. Mezi výzvy patří kyberbezpečnost nebo kryptoměny. Třeba Facebook už vytváří vlastní virtuální platidlo.

Digitalizace se nevyhýbá žádnému odvětví. Výjimkou není ani finanční sektor včetně bankovnictví.

I když se na první pohled může zdát, že bankovnictví nebo pojišťovnictví už nyní fungují převážně v online světě a v digitalizaci jsou velmi daleko, opak je pravdou – v oblasti digitální agendy toho má evropský finanční sektor ještě hodně před sebou.

Důkazem je obsáhlý balíček pro digitální financování (Digital Finance Package), který Komise představila na konci září. Ten se zaměřuje mimo jiné na krypto-aktiva, kryptoměny, digitální odolnost či kyberbezpečnost.

„Cílem návrhu je poskytnout regulatorní rámec EU pro krypto-aktiva (krypto-assets), který by mohl zahrnovat online tokeny, kryptoměny jako bitcoin a stablecoiny, jako je třeba navrhovaná Libra od Facebooku,“ řekl redakci EURACTIV.cz europoslanec a člen hospodářského a měnového výboru Ondřej Kovařík (ANO, RE).

Vedle toho se balíček týká i tzv. digitální provozní odolnosti (digital operational resilience). Pod tímto krkolomným označením si lze představit schopnost podniků v EU odolat jakémukoli technologickému tlaku i kybernetickým útokům.

Stejně tak by evropské firmy měly být schopny efektivně reagovat na rychlé změny na světových finančních trzích, například jako se stalo letos v důsledku pandemie.

Budoucnost je v digitálním vzdělávání, Evropanům ale chybí dovednosti i vybavení, ukázala pandemie

Covid-19 evropské země přinutil přejít v masovém měřítku na distanční výuku a práci z domova. Jak se ukázalo, mnozí lidé i regiony na to nebyli připraveni. Evropská komise chce zajistit, aby se to už neopakovalo.

Bude mít každý bankovní identitu?

Nové návrhy ukazují, že digitalizace finančních služeb zdaleka neznamená jen internetové bankovnictví, bezkontaktní platební styk, sjednávání pojištění online či online investice.

Celý balíček je souhrnem více plánů, které chce Komise realizovat v letech 2021-2024. Pozornost Komise upírá i směrem ke kryptoměnám. U nich se však komisaři zdráhají používat slovo „měna“ a v návrhu se přiklonili k pojmu „krypto-aktiva“.

„Součástí balíčku je i Digital Finance Strategy obsahující řadu cílů, kterých chce v oblasti digitalizace finančních služeb Komise dosáhnout. Patří mezi ně harmonizace pravidel a interoperabilní využívání digitální identity nebo vyšší stupeň harmonizace procesu licencování různých činností na finančním trhu,“ upřesnil poradce České bankovní asociace pro platební styk a kyberbezpečnost Tomáš Hládek.

„Zmíněny jsou i otázky spojené s využíváním umělé inteligence či cloud-computingu, otázky dostupnosti informací o finančních institucích působících v EU, a to ve strojově čitelných formátech,“ dodal.

Balíček návrhů pozitivně přijímají i ti, na které v první řadě směřuje, tedy samotné banky.

„Předpokládáme, že obsah tohoto balíčku se bude rovněž v následujících měsících aktivně diskutovat i na úrovni České bankovní asociace. V zásadě nejde o žádná překvapivá sdělení, která by nás měla v něčem zaskočit, naopak, v řadě oblastí jsme již nyní velmi aktivní, a proto vítáme jakoukoli další iniciativu, která pomůže k rozvoji digitálních bankovních služeb,“ řekl redakci Lukáš Kropík z České spořitelny.

Pandemie odkryla nevyhnutelné změny na trhu práce. Je třeba zrychlit, shodli se ministři

Brusel klade dlouhodobě důraz na digitální transformaci. Pandemie koronaviru a s ní související restrikce ale ukázaly, že je třeba dělat mnohem více. Během online jednání se na tom shodli unijní ministři.

„Významným projektem, na kterém jsme pracovali společně s dalšími velkými bankami v posledních letech je tzv. bankovní identita. Díky tzv. BankID budou moci klienti z domova komunikovat se soukromými společnostmi i úřady,“ dodal Kropík s tím, že na zavedení bankovní identity již mnoho Čechů čeká.

Pravidla pro kryptoměny

Pozitiva návrhu vyzdvihuje i europoslanec Kovařík.

Podle něj je harmonizace pravidel v této oblasti důležitá i pro české podniky. Ty tak mohou působit v jiných unijních státech, ale také čerpat z přílivu investic do Česka.

Balíček také snižuje řadu přeshraničních překážek v oblasti finančních služeb a stanovuje standardy pro už zmíněné kryptoměny.

Návrh MiCA (nařízení pro trhy s krypto-aktivy, pozn. red.) kategorizuje různé kryptoměny. Některé spadají pod stávající normy, které již v Evropě máme, jiné podléhají novému režimu, který zajistí jejich legální a transparentní fungování.“ Upřesnil Kovařík.

„Některé kryptoměny budou vyžadovat zvláštní pozornost a případně se na ně bude vztahovat kombinace stávajících zákonů se zaváděním nových pravidel. To by platilo například pro stablecoiny,“ dodal.

Regulace umělé inteligence Evropě uškodí, říkají vědci. EU je ale opatrná a vidí nebezpečí

Čtyři měsíce po vydání Bílé knihy o umělé inteligenci se zdá, že Brusel se hodlá vydat cestou přísné regulace výzkumu, vývoje a zejména využití této technologie. Podle vědců, kteří se umělou inteligencí zabývají, to ale Evropě uškodí.

Přesto ale v nové strategii vidí i potenciální riziko, a to v ustanoveních, která se týkají vztahu mezi evropskými poskytovali finančních služeb a jejich dodavateli. To může být problematické ve chvíli, kdy je takovým dodavatelem mimoevropská firma, která bude zabezpečovat některé kritické služby v oblasti správy dat, třeba cloudové služby.

„Zde bude nutné nalézt takové nastavení, které na jednu stranu umožní plné využití těchto typů služeb, ale také zajistí dodržování evropských standardů ze strany těchto poskytovatelů,“ upozornil Kovařík.

Europoslanci zprávu schválili

Kovařík se v souvislosti s digitálním financováním podílel jako zpravodaj i na vytvoření zprávy o digitálních financích, ve které se zaměřil i na vznikající rizika týkající se kryptoaktiv.

Podobná legislativní usnesení slouží zejména jako doporučení Evropského parlamentu směrem ke Komisi i členským zemím, jak v této oblasti postupovat třeba při vytváření regulatorního rámce. O zprávě ve čtvrtek hlasoval Evropský parlament, který ji přijal pohodlnou většinou 542 poslanců.

Evropská vize digitální budoucnosti: Regulace internetu, umělá inteligence a sběr dat

Evropská komise dnes zveřejnila dlouho očekávanou a komplexní strategii s názvem Evropa v digitálním věku (Europe fit for the digital age). Na první pohled nudný a nic neříkající název v sobě obsahuje vizi směřování EU v digitální oblasti na příští desítky let.

„Zpráva o digitálních financích se zasazuje o lepší bezpečnost, odolnost finanční infrastruktury a harmonizovaná pravidla, která budou přínosem pro podniky i občany a umožní inovace a růst digitálního finančnictví v Evropě. Při přípravě zprávy jsme úzce spolupracovali s Komisí,“ uvedl ke zprávě Kovařík.

A proč se zrovna v této době, kdy Evropa bojuje s pandemií, Komise a europoslanci zabývají tématem digitálních financí a kryptoměn?

„Toto téma je velice aktuální, možná jste zaregistrovali iniciativu Facebooku a dalších firem vytvořit kryptoměnu Libra, která by měla sloužit jako platidlo pro facebookové uživatele. EU se musí rychle shodnout na alespoň minimální regulaci, aby na zavedení takových instrumentů mohla reagovat,“ upozornil europoslanec.

Se zavedením Libry se přitom počítá už koncem tohoto roku.