Bude zlepšení konkurenceschopnosti lékem na krizi?

V Bruselu jednali 6. března ministři odpovědní za oblast konkurenceschopnosti. Radě předsedal ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Ondřej Liška. Ministři diskutovali o tom, jakým způsobem může věda a výzkum zlepšit konkurenceschopnost EU.

Úvod jednání řídil v Bruselu ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Říman. Ministři zhodnotili dosavadní výsledky integrace vnitřního trhu a zabývali se důležitým "klíčovým sdělením 2009", které bude sloužit jako základ pro jednání jarního summitu Evropské rady. Jeho hlavním cílem by mělo být mimo jiné nastínit opatření pro posílení konkurenceschopnosti.

Rada pro konkurenceschopnost v Bruselu minulý týden také jednala o tom, jakou měrou může výzkum a vývoj přispět k zachování nebo zlepšení konkurenceschopnosti EU v celosvětovém měřítku během nynější hospodářské krize. Dalšími body agendy byl Lublaňský proces a rozvoj výzkumných infrastruktur.

Podle Ondřeje Lišky, ministra školství, mládeže a tělovýchovy ČR může být  posílení evropského výzkumného prostoru a propagace nových výzkumných zařízení odpovědí na hospodářský útlum. Ondřej Liška na tiskové konferenci po jednání v Bruselu řekl: „Inovativní firmy a špičkově vzdělaní mobilní vědci jsou adekvátní odpovědí EU na to, jak s recesí bojovat.“

Členské země budou v souladu se závěry Rady usilovat o lepší řízení vědy a vývoje v rámci tzv. Lublaňského procesu, který byl zahájen během slovinského předsednictví v dubnu minulého roku. Cílem Lublaňského procesu je lépe a rychleji rozvinout Evropský výzkumný prostor a dlouhodobě zlepšit spolupráci členských států s Komisí a ostatními evropskými institucemi v této oblasti.

Česká republika v této souvislosti v rámci svého předsednictví usiluje o implementaci kroků obsažených ve strategickém dokumentu s názvem „Vize 2020 pro evropský výzkumný prostor“, který vypracovalo francouzské předsednictví ve druhém pololetí minulého roku. ČR nyní zodpovídá za zpracování přístupových kroků realizace.