Brusel se pustí do standardizace služeb

Zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: Niklaus Hunziker.

Evropská komise zítra zveřejní plán zavedení celoevropských standardů pro poskytování služeb na jednotném vnitřním trhu EU. Standardizace by se měla týkat širokého spektra služeb, od služeb v cestovním ruchu po logistiku. Vyplývá to z materiálu, do nějž měl EurActiv možnost nahlédnout.

Nové nařízení, které zítra představí komisař pro průmysl Antonio Tajani, má Komisi dát právo „udělovat mandáty k vypracování evropských standardů v oblasti služeb“, píše se v návrhu.

Potvrzují se tím kroky, které Evropská komise oznámila již v dubnovém Aktu o jednotném trhu (EurActiv 14.4.2011). Pravomoci Komise v oblasti standardizace se dnes vztahují pouze na zboží určené k prodeji na jednotném vnitřním trhu. Nyní by se měly rozšířit i do oblasti poskytování služeb.

„Do působnosti nařízení budou spadat veškeré služby,“ řekl EurActivu zástupce Evropské komise krátce po mimořádné schůzce vedoucích kabinetů komisařů. „Nařízení Komisi umožní zasahovat do vytváření standardů od cestovního ruchu až po služby v oblasti zelené ekonomiky,“ vysvětlil dále.

Podle zástupce Komise mají do působnosti nařízení spadat i svobodná povolání, jako jsou například právní služby nebo technické poradenství, což „může vést dokonce až ke standardizaci sazeb“.

Standardizací služeb by pravděpodobně byly pověřeny stejné orgány, které mají dnes na starosti normalizaci materiálů a výrobků. Konkrétně se jedná o Evropský výbor pro normalizaci (CEN) a specializované orgány, které jsou zodpovědné za vytváření standardů v oblasti elektroniky (výbor CENELEC) a telekomunikací (institut ETSI).

CEN někdy (v oblastech, kde existuje společný zájem) spolupracuje na vytváření standardů s Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO). Normu pak obě představí jako mezinárodní i evropský standard.

Zatím spíše národní normy

Brusel je přesvědčen o tom, že společné standardy tvoří klíčovou podmínku hospodářského rozvoje, neboť produkty, s nimiž pak firmy přicházejí na trh, jsou vzájemně kompatibilní a u investičního rozhodování snižují nejistotu.

Jako příklad, kdy společná evropská norma pomohla nastartovat trh, se nejčastěji uvádí standard GSM pro mobilní telefony. Evropské firmy jako je Nokia díky evropskému standardu získala výhodu nad svými americkými a asijskými konkurenty, což jí přineslo miliardové zisky.

Komise chce nyní tento úspěch zopakovat v sektoru služeb, kde podle statistik vzniká celá třetina evropského HDP.

Evropské orgány již takto v uplynulých letech zavedly evropské normy v sektoru dopravy, logistiky, poštovních služeb a elektronických komunikačních sítí.

Zatím ale evropské normy vznikají v oblasti služeb velmi pomalu. Členské státy EU jsou v tomto směru daleko aktivnější. Komise uvádí, že zatímco v letech 2005-2009 vzniklo na území Unie 453 nových národních standardů, EU jich vytvořila pouze 24.

„Pokud se národní standardy budou takto množit, hrozí, že začnou vytvářet překážky na vnitřním evropském trhu služeb, neboť firmy se na jednotném trhu budou muset přizpůsobovat různým národním standardům,“ píše se ve sdělení, který má Komise zveřejnit souběžně s návrhem nařízení.

Podniky mají obavy

Evropská komise chce tento problém řešit rozšířením svých pravomocí tak, aby mohla o vytvoření určitého standardu sama rozhodnout. Zdůrazňuje však, že vznik nových standardů musí vždy vycházet z potřeb trhu, musí být založen na konsenzu a musí být dobrovolný.

V případě, že vytváření nějaké normy získá dostatečně širokou podporu, jednotlivé firmy, které by se k ní odmítly připojit, se mohou rázem ocitnout v izolaci.

S úmysly Komise ale řada podnikatelů nesouhlasí, neboť o tom, jaký výrobek či službu preferuje by podle nich měl rozhodnout především spotřebitel.

Mnoho podnikatelů se v této souvislosti obává negativních důsledků nadměrné regulace. Malé a střední podniky mají navíc další důvod ke stížnostem, protože z návrhu bylo na poslední chvíli vyškrtnuto jejich hlasovací právo na rozhodování o vytváření nových norem. Podle stávající verze návrhu se budou mít k normám možnost vyjádřit pouze zástupci sedmadvaceti členských států EU.

To, zda by měly hlasovací právo získat také určité organizace zastupující zájmy malých a středních podniků a dalších společenských skupin, se má podle návrhu rozhodnout až při revizi nařízení, k níž má dojít v roce 2013.

Pokud se návrh setká s podporou, měl by začít platit od 1. ledna 2013.