Brusel chce chránit děti před škodlivým obsahem v televizi. Schválil novou regulaci

© Pixabay

Evropský parlament schválil opatření, jež mají zvýšit ochranu dětí před nežádoucími vlivy v televizi a na internetu.

Poskytovatelé audiovizuálních mediálních služeb budou nově zodpovědní za přijetí kroků namířených proti obsahu, které podněcuje k násilí, nenávisti, či dokonce terorismu. Takový obsah bude podléhat přísné regulaci.

Internetové platformy nabízející sdílená videa pak budou muset rychle reagovat na obsah, který bude uživateli označen jako škodlivý.

„Škodlivý obsah bude muset být odstraněn okamžitě,“ sdělila česká europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL), která se na přípravě revize směrnice podílela.

„Dospělí budou mít možnost zabudovat do dětských zařízení filtrovací software,“ dodala její německá kolegyně za evropské lidovce Sabine Verheynová. „Rovněž by měly existovat systémy pro ověřování věku u obsahu, který by mohl být pro děti škodlivý,“ popsala.

Hlasování v europarlamentu předcházela ostrá diskuse a téměř třetina poslanců směrnici nepodpořila nebo se zdržela hlasování.

„Jedním z vážných důvodů pro odmítnutí návrhu byla pro mě naprosto nedostatečná garance ochrany mladistvých a dětí před negativními dopady například reklam na nezdravé jídlo a nápoje či alkohol,“ řekla česká europoslankyně za KSČM Kateřina Konečná. „Text přijatý Evropským parlamentem rovněž zcela nedostatečně bojuje proti sdílení nebezpečných, násilných a urážlivých obsahů v médiích,“ myslí si.

Kriminalita dětí a mladistvých klesá

Rizikovou skupinou jsou v ohledu na škodlivý obsah na internetu a v televizi zejména chlapci do dvanácti let. Ti podle výzkumů v nadměrné míře sledují pořady s násilným obsahem, aniž by jim náležitě rozuměli.

Policejní statistiky nicméně uvádějí, že kriminalita dětí a mladistvých neustále klesá. Podle zprávy české policie se děti ve věku od jednoho roku do sedmnácti let podílely v letech 2012 až 2016 pouze na necelých 1,5 procenta registrovaných trestných činů.

Kybernetická bezpečnost stojí na digitální gramotnosti. Učme ji už předškoláky, říkají experti

Pojem kybernetická bezpečnost nabírá na důležitosti mimo jiné proto, že tradičně bezpečné Česko začíná být pro útočníky v kyberprostoru atraktivnější. Klíčem k zajištění bezpečnosti je podle odborníků především digitálně gramotná společnost, vzdělávat by se prý měli už ti nejmladší.

Práce Vysoké školy evropských a regionálních studií v Českých Budějovicích z roku 2011 pak výslovně uvádí, že neexistuje žádný přímý důkaz pro to, že by se agresivita dětí v posledních letech výrazně stupňovala, i když mezi veřejností takový dojem panuje.

Děti do čtrnácti let se přesto v témže roce v ČR dopustily 151 loupeží, 88 úmyslných ublížení na zdraví, 24 znásilnění a 355 krádeží pomocí vloupání.

Dvanáctiminutové pravidlo

Parlamentní frakce Konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice, jejíž součástí KSČM je, se ke směrnici o audiovizuálních mediálních službách pokusila podat řadu pozměňovacích návrhů.

Mimo jiné zavedení principu odpovědnosti za obsah sdílený na platformách pro sdílení videí a omezení vysílání reklam ve stávající podobě s limity počítanými na hodiny, nikoli na celé dny.

„Výsledný text je velkým zklamáním zejména pro ty, co si představovali, že vytvoříme nový a účinný nástroj pro ochranu mladistvých a dětí před nevhodným obsahem sdíleným pomocí audiovizuálních médií,“ zdůrazňuje Konečná.

Americké online platformy mají být více „evropské“ a bezpečné, shodli se europoslanci

Třetina obsahu video serverů má být pokryta evropskou kinematografií a Facebook, YouTube nebo Netflix budou muset také více chránit děti a nezletilé před škodlivým obsahem. Nová pravidla regulují také reklamy.

Podle europoslankyně za ANO Dity Charanzové není omezení reklamy v dětských pořadech či mazání škodlivého obsahu „samospásným krokem“. „Musíme si přiznat, že ani sebelepší legislativa děti před škodlivým obsahem na internetu neochrání. Velká míra zodpovědnosti bude vždy na rodině a na výchově ve školách,“ vysvětlila.

EU zavedla již v roce 2012 takzvané dvanáctiminutové pravidlo, podle něhož nesmí délka trvání reklam činit více než pětinu z odvysílané hodiny televizního programu. Řada zemí se jím však neřídí a délka filmů nabízených komerčními televizemi se tak vinou reklamních šotů protahuje takřka na dvojnásobek. Násilný obsah pak komerční televize neregulují vůbec.

Reklama na nezdravé jídlo a nápoje bude na základě nové směrnice přesto omezena a ta, jež láká na tabákové výrobky, elektronické cigarety a alkohol by se v dětských programech neměla vyskytovat vůbec.

Článek vznikl v rámci projektu Evropa v souvislostech, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropského parlamentu.