Bojovat proti dezinformacím jsme začali pozdě, říkají odborníci

© Shutterstock

Propaganda a dezinformace na internetu představují výzvy dnešní doby, a právě o nich s ohledem na nadcházející eurovolby hovořili odborníci z řad akademiků, novinářů a analytiků na konferenci v Brně. Jak dezinformace ovlivňují společnost a politiku? A umí s nimi Evropa bojovat?

Dezinformace či „fake news“ začaly být skloňovány především v souvislosti s americkými prezidentskými volbami a referendem o brexitu, tedy v roce 2016. Dezinformační kampaně totiž nejčastěji cílí na volby a snaží se ovlivnit jejich výsledek.

K ovlivňování voleb prostřednictvím dezinformací a propagandy přitom opravdu dochází. Upozornila na to Miroslava Pavlíková z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. „Typickým případem je například referendum o brexitu nebo francouzské prezidentské volby. Není to ale pouze problém západní Evropy, děje se to i v USA, Izraeli, ale také například ve Švédsku,“ uvedla na konferenci s názvem „Propaganda: stará hrozba pro moderní společnost?“, která se konala 28. března v Brně.

Průzkum: Češi se obávají, že volby do europarlamentu naruší dezinformační kampaně

Evropská komise na konci listopadu zveřejnila informace z průzkumu Eurobarometru, který se zaměřil na nadcházející volby do Evropského parlamentu. Většina občanů EU včetně Čechů se bojí, že volby budou ohroženy aktivitami spojenými se zneužitím internetu.

Bezpečnostní hrozba jménem dezinformace

Odborníci se shodují, že informační operace jsou součástí hybridních hrozeb. Upozorňují také, že boj proti nim začal pozdě. „Nechtěli jsme si připustit, že se to děje,“ uvedl německý novinář Boris Reitschuster.

„Například Němci zpočátku nebyli na dezinformace připraveni a stálo hodně času, aby jim porozuměli,“ řekl a vysvětlil, že když v roce 2016 vyšla jeho kniha s názvem Putinova skrytá válka, lidé pokládali jeho myšlenky za šílené, ale teď už je to přesně naopak. „Lidé, kteří tomu předtím nevěřili teď vidí Putina za každým rohem,“ dodal. Upozornil, ale že je to cesta od jednoho extrému ke druhému, což je velmi nebezpečné.

Rusko v čele s prezidentem Putinem je zřejmě nejčastěji skloňovaným aktérem informačních operací. Aktérů je však, jak objasnila analytička Výzkumné služby Evropského parlamentu Naja Bentzenová, několik. „Obecně je můžeme rozdělit do tří skupin. První tvoří státní a soukromí aktéři, druhou sociální sítě a online platformy a třetí skupinu představují uživatelé – občané,“ řekla.

Podle Bentzenové státní a soukromí aktéři prostřednictvím šíření dezinformací, ale také kybernetických útoků strategicky podkopávají demokracii a jejich cílem je odhalit slabá místa „obětí“ (například států, politických kandidátů apod.).

Sociální sítě a online platformy, kterou je například Google, těží z toho, že je užíváme. „Musíme si uvědomit, že Google je kromě vyhledávače také firmou, 90 % jeho výdělku je z reklam. Proto dostanete takové výsledky, o kterých si vyhledávač myslí, že je chcete dostat,“ řekla Bentzenová a dodala, že tímto způsobem daní aktéři formují utváření názorů jednotlivců.

Značný vliv mají ale také obyčejní uživatelé, kteří šíří články bez toho, aniž by se nad nimi nejprve zamysleli, a mnohdy je ani nečtou.  V některých případech lidé šíří dezinformace i úmyslně. „O tom, proč to dělají, víme zatím málo. Některé výzkumy tvrdí, že důvodem je touha patřit k určité názorové skupině, která je pro tyto lidi důležitější než objektivní a pravdivé informace,“ vysvětlila Bentzenová.

Kyberprostor jako ohnisko propagandy a dezinformací

Jednoho z nejnovějších aktérů propagandy tvoří tzv. boti, tedy falešné nebo automatizované účty, které se v kyberprostoru snaží lidem vnutit nějakou myšlenku a manipulovat s jejich názory za účelem ovlivnění výsledku voleb.

Činnost botů je daleko efektivnější, vzhledem k tomu, že se jedná o automatizované aktéry. „Boti mají schopnost několikrát znásobovat množství dezinformačních nebo manipulativních příspěvků na internetu,“ uvedla Pavlíková.

Nejedná se však o pouhé sdílení. Boti jsou mnohem rafinovanější a způsobů, pomocí kterých operují, je několik. „Političtí boti mohou například psát o nějakém politickém kandidátovi a tyto informace pak šířit, čímž vyvolávají dojem obecné veřejné podpory sdílené myšlence,“ popsala Pavlíková.

Druhým způsobem je například „únos“ hashtagu. V tomto případě boti k propagandě využijí nějaký již existující hashtag a zdiskreditují ho tím, že jej spojují s nesouvisejícími a negativními informacemi. To se stalo například v kampani před americkými prezidentskými volbami kandidátce Hillary Clintonové. Boti tehdy využili populární pro-hillarovský hashtag „I am with her“ (česky „Jsem s ní“).

Nabourat se do volebních systémů je snadné. Hackeři to zvládnou za pár minut

Evropské volby se blíží a Brusel se začíná obávat dezinformačních a manipulačních kampaní. Jak se však ukázalo, zásadnější hrozbu mohou představovat hackerské útoky na volební systémy.

Propagandu netvoří pouze Rusko

Podle Pavlíkové je jedním z hlavních aktérů propagandy v kyberprostoru Rusko. „Rusko je velmi agresivním a viditelným aktérem,“ upozornila Bentzenová.

Kromě Ruska je svými dezinformačními kampaněmi známá  i Čína, ta však využívá jinou taktiku. Zatímco Rusko svou činnost příliš neskrývá, Čína používá sofistikovanější nástroje, operuje v dlouhodobém rámci a její taktika je jemnější než ta ruská.

„Čína například odrazuje vědce na univerzitách, aby se nevěnovali problematice Tibetu, nebo ji dokonce vůbec nezmiňovali. Také jsou do země zváni novináři na placené výlety, se kterými se pak na oplátku za pozitivní reportáže zachází jako s hvězdami,“ uvedla Bentzenová. Čína se tedy na rozdíl od Ruska snaží ukázat pozitivní tvář.

Ruskou taktikou je podle Reitschustera destabilizace. „Putin se snaží destabilizovat náš systém, abychom bojovali za naši demokracii, a ne za tu ruskou,“ řekl s tím, že Putin sází na nihilismus a snaží se přesvědčit lidi, že nic jako pravda, nebo hodnoty neexistuje. Problém je v tom, že chybu dělají všichni, protože jsou nihilismu otevření. „Putin sice přilévá olej do ohně, ale ten oheň jsme založili my,“ dodal Reitschuster.

Před eurovolbami zaplavují sociální sítě populisté, ukazuje průzkum

Nezanedbatelnou část diskuse na sociálních sítích před květnovými eurovolbami opanuje malý počet uživatelů a účtů nakloněných populistickým stranám. Vyplývá to z průzkumu společnosti Alto Analytics, na který dnes upozornil server Politico.

Je EU na dezinformační kampaň před eurovolbami připravena?

Už v květnu čekají EU volby do Evropského parlamentu. Volby, které vzbuzují velká očekávání a obavy z přeskupení politických sil ve prospěch populistů a euroskeptiků, ale také obavy z jejich manipulace prostřednictvím dezinformačních kampaní.

Evropská unie začala v otázce boje proti dezinformacím jednat v roce 2015, kdy Evropská rada požádala vysokou představitelku pro bezpečnostní a zahraniční politiku Federicu Mogheriniovou, aby vznikla pracovní skupina, která by se zaměřila na dezinformační kampaň Kremlu.

„Skupina vznikla v září 2015 a postupně roste, nyní už například disponuje vlastním rozpočtem,“ sdělila analytička EP Bentzenová.

V roce 2017 pak Evropská komise vytvořila expertní skupinu, která vypracovala o problematice zprávu, ta byla zveřejněna v minulém roce. Na podzim 2018 pak následoval akční plán, který má 4 pilíře.

„Zaprvé je to detekce, analýza a odhalení dezinformací. Druhým pilířem je silnější spolupráce a společná reakce na dezinformace. Zatřetí se jedná o zapojení soukromého sektoru do odhalování informací. Čtvrtý pilíř pak představuje zvýšení povědomí o dezinformacích, posílení odolnosti společnosti vůči dezinformacím a vylepšení mediální gramotnosti,“ popsala Bentzenová.

V prosinci minulého roku Evropská unie navázala spolupráci s technologickými společnostmi za účelem zviditelnění kvalitního obsahu. Společnosti nyní Evropské komisi podávají měsíční zprávy, ta pak po eurovolbách vypracuje finální vyhodnocení o chování internetových platforem. „Pokud hodnocení nebude uspokojivé, Evropská komise zváží jejich regulaci, a to je velká věc,“ řekla Bentzenová a dodala, že by to mělo obrovský vliv i za hranicemi Unie.

Volby do Evropského parlamentu 2019

V květnu letošního roku se v EU uskutečnily již deváté přímé volby do Evropského parlamentu. Češi si v nich zvolili 21 zástupců.