Jak ochránit demokracii? Klíčem jsou spravedlivé volby, svobodná média a boj proti dezinformacím

© EPA

„Nechceme vytvořit žádné ministerstvo pravdy, svoboda slova je stěžejní. Nepodpořím nic, co by ji podkopalo. Na druhou stranu nemůžeme dovolit, aby byla naše společnost manipulována.“

Těmito slovy místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová ve čtvrtek představila dlouho očekávaný Akční plán pro demokracii (European Democracy Action Plan).

Ten je součástí široké digitální strategie EU, jejíž obrysy Komise představila v únoru letošního roku. Vedle Akčního plánu pro demokracii ji tvoří Akční plán pro digitální vzdělávání (Digital Education Action Plan), Akční plán pro média (Media Action Plan) a především pak tzv. Akt o digitálních službách (Digital Services Act), který Komise zveřejní 15. prosince.

Proč jsou plány Komise na ochranu evropských demokracií součástí komplexní digitální strategie?

Obrana demokracie a demokratických principů je totiž čím dál více spojena s digitálním světem, zejména pak se světem internetovým. To potvrzuje i samotný Akční plán, který je rozdělen do tří hlavních oblastí – boj proti dezinformacím, propagace svobodných a spravedlivých voleb, a posílení svobody a plurality sdělovacích prostředků.

Strukturou plánu chce Komise zdůraznit, že pokud chceme chránit základní principy demokratického právního státu, je třeba se v nejbližší době zaměřit na všechny tři zmíněné oblasti zároveň.

„Demokracii nelze považovat za samozřejmost. Je třeba o ni pečovat a chránit ji. Cílem našeho plánu je chránit a podporovat smysluplnou účast občanů a umožnit jim činit svá rozhodnutí ve veřejném prostoru svobodně a bez manipulace. Pravidla musíme aktualizovat, abychom dokázali využít příležitostí a výzev digitálního věku. Plán navrhuje opatření pro zvýšení ochrany novinářů a boj proti dezinformacím a vměšování, která zároveň plně chrání svobodu projevu,“ uvedla dále Věra Jourová.

Evropská vize digitální budoucnosti: Regulace internetu, umělá inteligence a sběr dat

Evropská komise dnes zveřejnila dlouho očekávanou a komplexní strategii s názvem Evropa v digitálním věku (Europe fit for the digital age). Na první pohled nudný a nic neříkající název v sobě obsahuje vizi směřování EU v digitální oblasti na příští desítky let.

Evropské demokratické systémy a procesy totiž podle Komise ohrožují jak dezinformace samotné, tak s tím úzce související nekalé politické reklamy a kampaně, stejně jako dezinformační a konspirační weby, které se označují za „alternativní média“.

„S probíhající digitální revolucí musí mít občané možnost volby, a to v situaci, kdy mohou svobodně vyjadřovat názory. Skutečnost musí být odlišena od fikce a svobodná média a občanská společnost musí mít možnost účastnit se otevřené diskuse bez nepřátelského vměšování. Proto EU podniká kroky ke zlepšení odolnosti našich demokracií v EU,“ dodala předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová.

Hlavním cílem Akčního plánu je tedy podle slov Komise „posílit postavení občanů a vybudovat odolnější demokracie v celé EU“.

Regulace online platforem

Šíření dezinformací a fake news má v posledních letech čím dál větší dopad jak na nálady občanů a veřejné mínění, tak na politickou situaci a volební kampaně. Ať už jde o politické kampaně předcházející referendu o brexitu, volební kampaň před americkými prezidentskými volbami v roce 2016 nebo v českém prostředí o tzv. kauzu lithium před českými sněmovními volbami v roce 2017 či kauzu Benešových dekretů před prezidentskými volbami v roce 2013, informační válka a cílené šíření lží mělo vždy nezanedbatelný vliv na názory a chování voličů.

Drtivá většina dezinformací a lží se šíří po sociálních sítích. V boji proti cílenému a systematickému šíření dezinformací na internetových platformách v současné době pomáhá tzv. Etický kodex (Code of Practice). Ten je nicméně dobrovolný, a i když se k jeho dodržování zavázala řada velkých hráčů včetně Facebooku, Twitteru, Youtube či TikToku, jeho účinnost podle Komise není dostačující. Platformy podle kodexu mají povinnost mazat závadný obsah co nejdříve po jeho nahlášení, nikdo je k tomu však nemůže nutit a tuto povinnost vymáhat.

To se má podle Komise změnit, a to tím, že se od seberegulace (self-regulation) přejde k tzv. koregulaci (co-regulation). To neznamená nic jiného než plán na brzké vytvoření závazné regulace, na základě které budou online platformy mít buď přímo povinnost mazat dezinformační obsah, nebo jej minimálně vyhledávat a nějakým způsobem korigovat. Pokud tak neučiní, příslušné úřady (ať už unijní, nebo národní) jim to budou moci nařídit. Na výsledné podobě legislativního návrhu by se však měly ve značné míře podílet i samotné platformy (proto tzv. koregulace).

„Komise bude usilovat o přepracování kodexu zásad boje proti dezinformacím na společný regulační rámec povinností a odpovědnosti online platforem v souladu s připravovaným aktem o digitálních službách. Za tímto účelem vydá Komise na jaře 2021 pokyny pro zdokonalení kodexu a stanoví pevnější rámec pro monitorování jeho provádění,“ stojí doslova v tiskové zprávě Komise.

Nový Etický kodex a s tím související závazná regulace by se měly zaměřit na lepší monitorování a analyzování dopadu dezinformačních kampaní a upřednostňovat důvěryhodné zdroje.

Příkladem takového postupu může být i informování o pandemii covid-19. Sociální sítě tyto zprávy a informace monitorují a dávají přednost těm, které vydávají oficiální autority typu Světová zdravotnická organizace či ministerstva zdravotnictví a jiní odborníci v oboru zdravotnictví.

Takový postup si přitom vyžádá zásadní změny v algoritmech, které platformy využívají. Jsou to právě často netransparentní a neznámé algoritmy, které rozhodují o tom, co který uživatel na své zdi uvidí, jak často a v jaké míře.

Konkrétní podobu právních nástrojů Komise zveřejní jednak v Aktu o digitálních službách, který bude představen 15. prosince, jednak i v aktualizovaném Etickém kodexu a dalších legislativních návrzích na jaře 2021.

Zahraniční vměšování

Výše uvedené se týká regulace online platforem. Komise se ale v Akčním plánu zaměřuje i na zahraniční aktéry a zahraniční vměšování se do demokratických procesů právě skrze cílené a systematické šíření dezinformací, přičemž jejich zdrojem mohou být jak cizí mocnosti, tak cizí fyzické nebo právnické osoby.

V tomto ohledu je Komise velice konkrétní. Vůbec poprvé v oficiálním dokumentu zmínila jako hlavní zdroje dezinformačních kampaní Rusko a Čínu (European Democracy Action Plan, str. 19).

A jak by se EU měla proti hybridním hrozbám včetně informačních válek vedených ze zahraničí bránit?

Prostředkem má být vytvoření tzv. cyber diplomacy toolbox (zjednodušeně řečeno nástroje pro kybernetickou diplomacii). Ten má v budoucnu unijním zemím umožnit „vymáhat náklady od pachatelů“, tedy od aktérů, kteří cílenou dezinformační válku proti členským zemím prokazatelně vedou. Významnou novinkou pak má být i možnost uvalení sankcí v případě systematického a opakovaného šíření dezinformací a fake news. V tomto případě by se EU měla inspirovat již existujícím nástrojem pro uvalování cílených sankcí v případě kybernetických útoků. Takové sankce však mohou mířit jen na fyzické či právnické osoby, nikoli na celé státy.

„Nesmíme zůstat pasivní, protože v posledních letech jsme svědky rostoucího trendu koordinovaných a dobře cílených aktivit nepřátelských aktérů ze zahraničí,“ uvedla Jourová a dodala, že se jedná v první řadě o Rusko a Čínu, ale také o jiné vládní i nevládní aktéry.

„Takové útoky na evropskou společnost nesou ovoce, protože jsou schopné ovlivnit kvalitu naší demokracie a podkopat důvěru lidí v demokratické instituce, což jsme viděli mimo jiné i v případě pandemie covid-19,“ dodala.

„Viníci a strůjci těchto kampaní, kteří zaplňují informační prostor, ale zůstávají nepotrestáni,“ připomněla Jourová.

Kromě vymáhání nákladů a uvalování sankcí má být i výrazně posílena Evropská služba pro vnější činnost, konkrétně její oddělení pro strategickou komunikaci a boj proti dezinformacím.

S bojem proti dezinformacím a dezinformačním kampaním úzce souvisí i další oblast Akčního plánu, a to propagace a ochrana svobodných a spravedlivých voleb v EU.

Jak nám ukázala kauza Cambridge Analytica (kterou zmiňuje na str. 4 i samotný Akční plán), zákonný i nezákonný sběr osobních dat, jejich shromažďování, analýza a následné využití v politické reklamě může mít nedozírné následky.

Společnosti typu Cambridge Analytica na základě osobních dat uživatelů sociálních sítí – a zároveň voličů – provádí na základě psychologického profilování uživatelů a pomocí algoritmů a umělé inteligence přesně cílené zasílání politických sdělení (tzv. micro-targeting). Taková sdělení mohou mít povahu neškodných videí, fotografií či projevů a komentářů politiků. Stejně tak ale mohou mít i povahu lží a dezinformací.

Taková cílená politická reklama je často netransparentní, placená neznámými skupinami, které mnohdy sídlí v zahraničí či mohou být dokonce napojené na cizí vlády. Důsledkem je sílící polarizace společnosti a vytváření silných a nepropustných sociálních a politických „bublin“. Člověk se kvůli tomu těžko dostává k jiným pohledům a názorům, na své „zdi“ vidí pouze informace, které utvrzují jeho pohled na věc a tím jej radikalizují.

Komise proto během druhé poloviny roku 2021 předloží legislativní návrh, který vytvoří regulační rámec pro transparentní sponzorovaná politická sdělení. Sponzoři politických reklam by tak neměli být napříště anonymní. V návrhu se Komise zaměří i na boj proti zmíněnému micro-targetingu a na regulaci využívání psychologického profilování v politickém boji.

Vedle transparentnosti sponzorovaného politického obsahu (zjednodušeně řečeno politické reklamy) se Komise v budoucí legislativě zaměří i na pravidla pro financování evropských politických stran, stejně jako na kybernetickou bezpečnost voleb.

V neposlední řadě se chce Komise v rámci obrany evropské demokracie zaměřit i na svobodu a pluralitu médií a bezpečnost novinářů.

Komise proto během roku 2021 představí tzv. doporučení o bezpečnosti novinářů a tzv. Iniciativu k omezení zneužívání žalob proti účasti veřejnosti. V tomto ohledu Komise reaguje na stále sílící praktiky, kdy určité skupiny osob, politici či kontroverzní podnikatelé čím dál častěji novinářům vyhrožují žalobami. Jako důvod často uvádějí pomluvy či křivá obvinění nebo křivá svědectví.

Podle Komise však tyto praktiky novinářům nejen ztěžují práci, ale často je od investigativní práce odrazují a vzbuzují v nich vážné obavy.

„Komise bude rovněž úzce spolupracovat s členskými státy prostřednictvím strukturovaného dialogu a poskytovat udržitelné financování projektům právní a praktické pomoci novinářům v EU i jinde. Komise rovněž předloží další opatření na podporu plurality sdělovacích prostředků a posílení transparentnosti vlastnictví sdělovacích prostředků a státní reklamy, mimo jiné prostřednictvím nového Monitoru vlastnictví sdělovacích prostředků,“ stojí mimo jiné v tiskové zprávě Komise.

Mikuláš Peksa (Piráti, Greens/EFA)

Democracy Action Plan představuje řadu opatření, které by měly v následujících letech nastavit pravidla fungování evropské demokracie. Konkrétní detaily opatření zatím nejsou známy, takže je těžké je hodnotit, ale je jasné, že mohou být prospěšná i škodlivá.

Například jsem rád, že Komise chce řešit micro-targeting v oblasti politické reklamy, tedy fakt, že velké digitální platformy využívají data sesbíraná o svých uživatelích k velmi detailnímu cílení zpráv těch, ktěří za to dokážou zaplatit.

Zároveň mám jisté obavy z toho, že nenávistné projevy mají být stejným způsobem postihovány v celé Evropě. Různé země na to mají různé pohledy a nedovedu si představit, že bychom přijali například postoje, které prosazuje maďarská vláda, protože ty mi připadají nenávistné samy o sobě.

Kateřina Konečná (KSČM, GUE/NGL)

Akční plán pro demokracii  je klasickým dílem Evropské komise. Na papíře to vypadá často skvěle a není tam mnoho s čím se dá nesouhlasit. Na druhou stranu se domnívám, že je zde několik velmi podstatných nedotažených věcí.

Dokument napříhlad mluví o podpoře participativní demokracie a evropských občanských iniciativách, které však v praxi moc nefungují a tedy vytvářejí spíše pocit rozčarování, než reálných možností ovlivnování evropské politiky. EU má v sobě díky těmto nedostatkům několik problémů, které de facto neřeší (či je neřeší dobře, viz nedávná nedostatečná reforma evropských občanských iniciativ) a i z nich poté vychází nespokojenost, na kterou akční plán poukazuje.

Jinak samozřejmě platí, že boj proti dezinformacím je přínosný, pouze pokud nevede k cenzuře, propagace svobodných a spravedlivých voleb nesmí vést k paranoi, a posílení svobody a plurality sdělovacích prostředků musí skutečně vést k posílení plurality a nikoliv jednoho názorového proudu.
 
Luděk Niedermayer (TOP 09, EPP)

Democracy Action Plan (EDAP) podle mého názoru správně identifikuje problémy, které je třeba společně řešit, jako jsou dezinformace, narušení svobody médií a pluralismu, snížení kvality veřejné debaty a ohrožení integrity voleb způsobené vnějšími zásahy. Čelíme paradoxní situaci, kdy základy demokracie a vlastně i naše společnost jsou atakovány často od těch, kteří právě tyto principy neuznávají, ale samozřejmě se přitom dovolávají práv, která obsahují, a která musíme chránit. Důležité bude nalézt shodu napříč EU na vhodných a účinných nástrojích k jejich řešení, neb dává velký smysl mít laťku, či pravidla, nastavená podobně.

Příkladem probíhajícího ohrožení evropské demokracie jsou dezinformace spojené s covidem a vakcínami šířené z Ruska a Číny. Máme-li tento problém účinně řešit, měla by mimo jiné existovat povinnost internetových platforem odstraňovat jak nelegální, tak i zjevně manipulativní obsah. Toto, spolu s mnohem větší aktivitou státu ve směru poskytování pravdivých a dobře uchopitelných informací, představuje podstatné a účinné cesty ke snížení rizika.

Současně s tím je ale třeba mít na paměti, že hranice mezi svobodou projevu a názoru a jejím zneužíváním k šíření manipulací a dezinformací je velmi tenká. Součástí účinného řešení vážného problému šíření dezinformací a manipulací zejména na internetu a sociálních sítích podle mého názoru musí být zvýšení odpovědnosti internetových platforem za obsah umisťovaný na jejich stránkách. Zároveň je ale třeba dát si pozor na to, aby tato regulace nevedla k názorové cenzuře a nepřiměřenému zásahu do svobody projevu, protože to by mohlo rovněž představovat vážné ohrožení pro evropskou demokracii.

Ondřej Kovařík (nestr. za ANO, RE)

Návrh Evropské komise a paní komisařky Jourové vítám hlavně proto, že se snaží reagovat na některé nežádoucí projevy digitalizace, jako například šíření dezinformací, podněcování k nenávisti či možné zneužití online platforem s ohledem na jejich vliv na demokratické procesy, volby, politickou soutěž, apod.

Je důležité, že se akční plán věnuje roli a nezávislosti médií. V plánu nicméně postrádám větší důraz také na roli veřejnoprávních médií. Ta totiž, jak víme, jsou klíčovou součástí v boji s dezinformacemi a mají svou nezastupitelnou roli směrem k všeobecné a nezaujaté informovanosti společnosti. Proto je škoda, že se návrh veřejnoprávními médii nezabývá.

Naopak pozitivně vnímám, že se akční plán také soustředí na mediální gramotnost. Zde máme v EU, ale rovněž v Česku, prostor pro zlepšení, měli bychom proto návrh Komise využít a vytvořit komplexní plán, jak mediální gramotnost prohlubovat a jak ji zařadit do základních dovedností, které jsou vyučovány v rámci vzdělávacího systému.

Radka Maxová (RE)

Svoboda a pluralita médií, integrita voleb a společnost odolná proti dezinformacím, to jsou základní pilíře, na kterých stojí naše evropská demokracie a právě těmito otázkami se Akční plán pro demokracii zabývá. Jsem velmi ráda, že je to právě komisařka Jourová z České republiky, která vede toto úsilí a jasně dává najevo, že oklešťování demokracie nemá v Evropě místo.

Jsem si jistá, že se tento dokument stane dobrým základním kamenem a užitečným nástrojem, díky kterému budeme schopni posílit EU jak zevnitř, skrze řádné demokratické procesy a transparentnost, tak vůči vnějším aktérům, kteří usilují o oslabení EU. Za velmi důležitou část považuji i tu zabývající se posilováním digitální a mediální gramotnosti.

Společnost, která je informovaná, dovede  kriticky přemýšlet a má přístup ke kvalitní a pluralitní žurnalistice, je nejvíce odolná proti dezinformacím, manipulacím a dalším nekalým vlivům. Pro to, aby mohl být tento akční plán úspěšný, bude zapotřebí aktivní spolupráce mezi EU, členskými státy, soukromým sektorem a občanskou společností.

Michaela Šojdrová (KDU-ČSL, EPP)

Akční plán pro demokracii představený Evropskou komisí reaguje na konkrétní problémy. Řeší otázky spojené s  právem na svobodné a spravedlivé volby, posílením svobody sdělovacích prostředků a bojem proti dezinformacím.To jsou aktuální témata i pro Českou republiku a proto bych se u nich zastavila.

Někteří kritici akčního plánu mylně tvrdí, že se Evropská unie chystá mazat nepohodlné statusy a komentáře. Jsou na omylu. Tento plán žádá po on-line platformách, aby mazaly pouze nelegální obsah jakým je například dětská pornografie. Evropská komise nechce omezovat svobodu projevu. Právě naopak. Pluralitu názorů chce podpořit, posílit svobodu médií a hlavně bojovat proti desinformacím.

Plán jde ruku v ruce s nedávným usnesením Evropského parlamentu o posílení svobody sdělovacích prostředkům. Parlament v něm navíc vyzval Komisi k přijetí právního rámce pro dohled nad poskytovateli  veřejnoprávních médií. Pro fungování demokracie v EU jsou nezávislá a dostatečně financovaná veřejnoprávní média naprosto klíčová.

Alexandr Vondra (ODS, ECR)

Jakkoliv se některé body strategie jeví oprávněně a prospěšně, je nezbytné mít i nadále respekt před faktem, že hranice mezi legitimní obranou před nepřátelskou propagandou a cenzurou je tenká. Je to věčná otázka: kdo hlídá hlídače? Budeme muset hlídat, aby tuto hranici nepřekračovala Komise sama.

Samotný Akční plán není závazným právním dokumentem. Jedná se o strategii a směr, kterým se Komise hodlá v příštích měsících a letech vydat. Na každý Akční plán vždy navazuje celá řada konkrétních legislativních návrhů, které obsahují myšlenky vyjádřené v jednotlivých plánech.

Pokud jde o Akční plán pro demokracii, legislativní návrhy s ním spojené Komise plánuje zveřejňovat postupně až do roku 2023. Prvním legislativním balíčkem však bude už zmíněný Akt o digitálních službách, který Komise představí 15. prosince.

European Democracy Action Plan

Evropský akční plán pro demokracii: posílení demokracie v EU

No ‘ministry of truth’, EU vows at democracy action plan launch

Commission floats sanctions regime for disinformation offenders

Evropská vize digitální budoucnosti: Regulace internetu, umělá inteligence a sběr dat

Budoucnost je v digitálním vzdělávání, Evropanům ale chybí dovednosti i vybavení, ukázala pandemie

Digital Services Act: V4 chce rozlišovat mezi nelegálním a škodlivým obsahem na internetu

EU přitvrdí v boji proti dezinformacím. Covid-19 nám otevřel oči, říká Komise

Europol varuje před deepfake technologií. Může vyvolat politickou nestabilitu a polarizaci

Skupina zemí požaduje po Unii přísnější opatření proti dezinformacím

Unie dá miliony eur na podporu svobody médií. V hybridní válce ale peníze k vítězství nestačí

Ministrům došla trpělivost. Za kyberútoky mohou zmrazit účty a zakázat vstup do EU

Umělá inteligence může pomoci při pátrání po zločincích. Kritici však varují před rizikem zneužití

Regulace umělé inteligence Evropě uškodí, říkají vědci. EU je ale opatrná a vidí nebezpečí

ČR chce být špičkou v umělé inteligenci a je proti regulaci, chybí ale státní podpora