Digitální agenda pro Evropu

zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: twobee

Vysokorychlostní internet pro všechny, posílení jednotného digitálního trhu a zvýšení elektronické gramotnosti se objevují mezi hlavními body strategie Digitální agenda pro Evropu, kterou Evropská komise představila v roce 2010. Její zavedení má prý pomoci hospodářskému růstu EU a přinést výhody digitálního věku všem vrstvám společnosti.

(Zveřejněno: 14.1.2013)

Souvislosti:

Internet sice nemá hranice, ale (nebo právě proto) evropská digitální ekonomika zaostává za Spojenými státy a Asií. Hlavním důvodem je podle Evropské komise roztříštěnost pravidel pro digitální oblast, která platí v jednotlivých členských státech EU. Drtivá většina úspěšných internetových firem, jako jsou Google, eBay, Amazon nebo Facebook, proto pochází ze zemí mimo EU. To je také jeden z důvodů, proč Komise přišla se svou Digitální agendou pro Evropu.

Digitální agenda pro Evropu je jednou ze sedmi vlajkových iniciativ prorůstové Strategie Evropa 2020. Tento plán pro digitalizaci evropské ekonomiky představila Komise v roce 2010. Jejím cílem je především rozšíření výhod digitálního světa na co nejširší okruh evropských občanů a podniků. 

Aby exekutiva zdůraznila, jaký význam Digitální agendě přikládá, byla s nástupem druhé Barossovy Komise v únoru 2010 jmenována nová komisařka, která se speciálně zaměřuje právě na rozvoj informačních a komunikačních technologií (ICT) – stala se jí nizozemská podnikatelka a politička Neelie Kroesová.

Digitální agenda stanoví, že do roku 2020 by měly mít všechny domácnosti širokopásmové připojení o rychlosti alespoň 30 Mbps a nejméně 50 % z nich nad 100 Mbps. Mezi další hlavní body strategie patří posílení jednotného digitálního trhu a odstranění bariér v online obchodování, boj proti kyberkriminalitě a ochrana osobních dat. Řeší také otázku autorských práv. Komise by v Evropě ráda viděla také vyšší digitální gramotnost a chce investovat do rozvoje chytrých technologií a výzkumu a vývoje v oblasti ICT.

Z cílů Digitální agendy vychází také Česká republika, která v současné době připravuje svou novou digitální strategii pod názvem Digitální Česko verze 2.0 (EurActiv 23.10.2012).

Dosavadní vývoj:

  • červen 2000: Evropská komise zahájila iniciativu eEurope, která se zaměřila na širokopásmové připojení.
  • červen 2005: Navazující plán i2010 se zaměřil na propagaci ekonomických a společenských benefitů ICT.
  • 9. února 2010: Neelie Kroesová se stala evropskou komisařkou pro digitální agendu.  
  • březen 2010: Evropský parlament přijal zprávu k Digitální agendě pro Evropu.
  • duben 2010: Španělské předsednictví v Radě EU spustilo „Granadskou strategii“, která obsahovala listinu práv uživatelů ICT.
  • 17. května 2010: Evropská komise zveřejnila zprávu o digitální konkurenceschopnosti. 
  • 19. května 2010: Komisařka Kroesová představila pětiletou strategii – Digitální agendu pro Evropu 
  • červen 2011: První shromáždění poslanců, výzkumníků, zástupců institucí EU, průmyslu a občanů věnované Digitální agendě.
  • 18. prosince 2012: Evropská komise představila přepracované priority Digitální agendy pro léta 2013 a 2014.

Témata:

Online obchodování

Podle Komise tvoří elektronické obchodování a on-line služby v posledních pěti letech v ekonomikách zemí G8 asi 21 %  růstu HDP. V souvislosti s jejich rozvojem sice dochází k rušení některých pracovních míst, za každé takové se prý ale vytvoří dvě až tři nová. Kromě toho má prý online obchodování i další pozitivní přínosy: spoří čas, přináší větší výběr zboží a služeb, vede ke snižování cen a větší transparenci.  

Vedle toho se ale eCommerce potýká s řadou výzev a problémů. Tím hlavním je podle Komise nedostatek důvěry. Ten prý přirozeně vychází z kulturních a jazykových bariér, ale také z rozdílů v národních regulacích. Jednou z potíží je prý například výše daně z přidané hodnoty při obchodech napříč hranicemi členských států.

Aby se celková situace na jednotném digitálním trhu změnila, bude podle Komise potřeba přinést změny ve všech fázích elektronického obchodování. Začít je prý potřeba od samotného budování infrastruktury, která zajistí spolehlivé připojení, přes právní předpisy pro ochranu spotřebitelů nebo autorských práv až k podmínkám pro on-line platby a přepravě zboží. Až 10 % evropských zákazníků prý totiž nenakupuje on-line proto, že mají negativní zkušenosti s poštovními dodávkami.

V lednu letošního roku Komise představila Soudržný rámec pro posílení důvěry v jednotný digitální trh elektronického obchodu a on-line služeb, který by měl pomoci odstranit překážky, jež stojí v cestě prohloubení jednotného digitálního trhu. Exekutiva také usiluje o vytvoření evropského občanského práva, díky kterému by došlo k harmonizaci občanských zákoníků jednotlivých evropských zemí, aby se mimo jiné zamezilo problémům při přeshraničním obchodování.

Důvěra a bezpečnost

Klíčovými tématy Digitální agendy jsou také boj proti kybernetickým útokům a otázka uchovávání dat. Komise by proto ráda prosadila novou verzi směrnice o uchovávání údajů, která by zajistila harmonizaci legislativy a omezení přístupu veřejných orgánů k soukromým elektronickým datům občanů.

Velkou pozornost pak vzbudila snaha o celkovou reformu předpisů týkajících se osobních údajů v Evropské unii. Nová legislativa má nahradit současnou směrnici z roku 1995, která je již podle Evropské komise v době rychlého digitálního vývoje zastaralá.

Tyto plány se setkaly s poměrně velkou kritikou ze strany evropských podniků, které si stěžují zejména na zvyšování administrativní zátěže. Mezi kritizované body patří například povinnost autorizace osobních údajů mladistvých ze strany jejich rodičů. Dalšími jsou právo být zapomenut, povinnost přenositelnosti dat mezi jednotlivými subjekty nebo povinnost větších podniků zaměstnávat administrativní aparát, který se bude věnovat hlídání bezpečnosti údajů.

Europoslanci z Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci se ale například domnívají, že vytvoření „uceleného a silného rámce“ pro ochranu dat je velmi důležité. Přivítali proto snahy o posílení práva na soukromí na internetu nebo sjednocení předpisů ve všech členských státech Unie. Roztříštěnost pravidel prý totiž vede ke zbytečným nákladům a nepřehlednosti. V některých bodech nového nařízení by dokonce zašli dál než Komise, například v případě práva být zapomenut (EurActiv 9.1.2013).

Rychlejší internet

Jak již bylo zmíněno, Digitální agenda pro Evropu stanoví, že do roku 2020 by měly mít všechny domácnosti širokopásmové připojení o rychlosti alespoň 30 Mbps a nejméně 50 % z nich nad 100 Mbps.

V rámci nového Nástroje pro propojení Evropy (CEF – Connecting Europe Facility, EurActiv 20.10.2012) proto má být přiděleno 9,2 miliardy eur na investice do rychlých a velmi rychlých širokopásmových sítí a celoevropských digitálních služeb.

Peníze by měly být využity na budování infrastruktury potřebné pro zavedení technologie elektronické totožnosti, elektronického zadávání veřejných zakázek, elektronických zdravotních záznamů, digitální knihovny Europeana, portálu e-justice a služeb v celní oblasti.

Investice do ICT jsou podle exekutivy velmi výhodné, protože budují ekonomický růst a vytvářejí pracovní místa. Na přístupu k rychlému a spolehlivému internetovému připojení pak prý do značné míry závisí rozvoj inovativních konceptů a technologií, jako jsou cloud computing, smart cities, e-government nebo elektronizace zdravotnictví.  „Jsme ještě daleko od toho, abychom dosáhli hranice internetových inovací. Nenechme se svazovat pomalým připojením,“ prohlásila Kroesová na konferenci věnované CEF (EurActiv 2.10.2012).

Priority Digitální agendy 2013–2014

V prosinci 2012 Evropská komise přijala sedm nových priorit pro rozvoj digitální ekonomiky a společnosti. Priority vycházejí z přezkumu celé strategie a kladou důraz na ty prvky Digitální agendy z roku 2010, které podle exekutivy doznaly největších změn. Cílem má být další posílení digitálního hospodářství, které podle údajů Komise roste sedmkrát rychleji než jiná odvětví, ale stále se potýká s řadou překážek.  

Hlavní digitální prioritou pro rok 2013 je dokončení stabilního regulačního prostředí v oblasti širokopásmového připojení. Balíček deseti opatření plánovaný pro tento rok má zahrnovat doporučení ohledně posílení nediskriminačního přístupu k síti a nové metodiky pro výpočet nákladů pro velkoobchodní přístup k sítím širokopásmového připojení, neutralitu sítě, univerzální službu a mechanismy snižování stavebních nákladů na zavádění širokopásmového připojení.

Dále by mělo být urychleno zavádění digitálních služeb (a zvláště jejich přeshraniční interoperability) u elektronických průkazů totožnosti a elektronických podpisů, mobility podnikání, elektronické justice elektronických zdravotních záznamů a kulturních platforem.

Komise se chce zaměřit také na obsazení nových pracovních míst, která v souvislosti s Digitální agendou vznikají. Cestou k tomu má být vzdělávání zaměřené na informační technologie. Dalším bodem je vytvoření strategie v oblasti kybernetické bezpečnosti. Na pořad dne má přijít i aktualizace právního rámce pro autorská práva, o které by měly během letošního roku diskutovat všechny zúčastněné strany.

Letos Komise zahájí také pilotní akci v rámci evropského partnerství pro cloud computing, které umožňuje spolupráci se soukromým sektorem na vytváření největšího světového trhu informačních a komunikačních technologií v prostředí cloudu. Sedmou prioritou exekutivy je návrh nové průmyslové strategie pro mikro- a nanoelektroniku, která má zvýšit přitažlivost Evropy pro investice v oblasti designu a výroby.

Stanoviska:

rozhovoru s bruselskou redakcí EurActivu evropské komisařka pro digitální agendu Neelie Kroesová zdůraznila, že jádrem unijního úsilí v oblasti digitalizace je interoperabilita. Uživatelé by podle ní neměli být omezováni dominantními hráči na trhu s moderními technologiemi. V budoucnu by měla být všechna IT zařízení schopná spolupracovat se všemi typy služeb.

„Plně fungující jednotný trh přinese výhody spotřebitelům i podnikům díky širší možnosti výběru, nižším cenám a vyšší rychlosti internetu,“ uvítal Digitální agendu Hubertus Von Roenne, předseda Evropské asociace telekomunikačních operátorů.

Frédéric Donck, ředitel Evropského úřadu pro internetovou společnost (ISOC) Komisi a členským státům doporučil zaměřit se v oblasti kybernetické bezpečnosti na posílení existujících právních předpisů z oblasti „nedigitálního světa“, než aby vznikala nová legislativa pro oblast internetu. Evropa by se prý měla zaměřit také na to, aby měli uživatelé internetu dostatek informací a dovedností k tomu, aby internet využívali bezpečně a legálně.

Prezident Asociace kompetitivních technologií Jonathan Zuck označil rozvoj evropských digitálních služeb za „zásadní“. „Evropské malé a střední podniky nejsou jen uživateli, ale často také pionýry ve vývoji nových a originálních služeb, které jsou zásadní pro zaměstnanosti, konkurenceschopnost a růst,“ řekl. Evropská politika by proto měla nejen chránit uživatele a spotřebitele, ale také podporovat inovativní tvůrce úspěšných technologií.   

„Poukázal bych na rozdíl v tom, jak k tématu digitalizace přistupují Česká republika a Evropská unie. Unie má pro toto téma vyčleněné portfolio jednoho komisaře, respektive komisařky, která se zabývá digitální agendou. V České republice jsme ministerstvo informatiky pohřbili v roce 2007. Od té doby se digitální agenda rozběhla v rámci gesce různých ministerstev, které se k ní izolovaným způsobem nějak staví. To je jeden z hlavních důvodů, proč digitalizace v ČR patří všem a zároveň nikomu. Na druhou stranu vidím určité světlo na konci tunelu v dokumentu Digitální Česko 2.0, které snad půjde na vládu ještě do konce letošního roku,“ řekl EurActivu v rozhovoru výkonný ředitel společnosti Seznam.cz Michal Feix.

„Jakkoli si o celoevropských strategiích, akčních plánech a dalších koncepcích můžeme myslet své, přeci jen jde o věc, nad kterou bychom se měli aktivně zamýšlet i zde v ČR. A to nejen z toho důvodu, že se nás týkají jako členské země Unie, a budeme je tedy muset nějak reflektovat a naplnit. Jednou z věcí, které bychom si měli sami ujasnit – podle mého názoru tou nejdůležitější – je to, zda chceme tuzemskou ‚digitální agendu‘ řešit per partes, nebo jako celek a koordinovaně,“ napsal v jednom ze svých článků konzultant a publicista Jiří Peterka.