Robert Vindiš: Největší metlou jsou v Chorvatsku pozdní platby

Zdroj: Archív autora

„V Chorvatsku je roztočená spirála, kdy každý dluží každému a lhůty splatnosti se běžně pohybují okolo 120 dnů,“ varuje v rozhovoru pro EurActiv ředitel kanceláře CzechTrade v Záhřebu Robert Vindiš. Podle něj bude ale pro české firmy v Chorvatsku „obrovský potenciál“ ještě dalších 10 až 15 let. „Můžeme využít našich zkušeností s plněním norem, které tuzemské firmy nabraly v souvislosti s naším vstupem do EU,“ vysvětluje.

  • Jaké jsou největší překážky, se kterými se setkávají čeští podnikatelé v Chorvatsku? Jak vůbec hodnotí tamní podnikatelské prostředí?

Co se týče překážek, tak samozřejmě, že mohou narážet na určitou míru korupce, netransparentnost některých výběrových řízení, přebujelou administrativu, ale současná chorvatská vláda si jako jeden z cílů stanovila odstranění právě těchto bariér.

  • Myslíte si, že problém s korupcí je horší než u nás?

Já bych to takhle neporovnával, prostředí jsou přeci jen trochu odlišná. V Chorvatsku je, teď před vstupem do EU, na tuto otázku kladen velký důraz: chtějí přejít od proklamací k akci. Uvidíme samozřejmě, jak to skončí. V této oblasti se toho nyní děje opravdu dost. Podezřelé veřejné zakázky jsou zkoumány, bývalý ministr hospodářství je kvůli korupci ve vyšetřovací vazbě. Ředitelé velkých státních podniků jsou vyšetřováni. Myslím si, že jsou na dobré cestě.

  • Takže vliv Bruselu vidíte pozitivně?

Pokud jde o snižování míry korupce, pak určitě. Podobně se to projevuje u veřejných zakázek. Můžu uvést příklad české firmy Eurovision, která v jednom výběrovém řízení dala velmi dobrou nabídku, ale přesto vyhrál jeden z jejích konkurentů. Pod tlakem Eurovision, která si na vyhodnocení tendru stěžovala, došlo k jeho zrušení a novému vypsání. A to dřív určitě nebývalo. Dochází k pročišťování vztahů a narovnávání šancí.

  • Pojďme k dalším překážkám podnikání. Která je ta nejvýznamnější?

Jednoznačně špatná platební morálka. V Chorvatsku je roztočená spirála, kdy každý dluží každému a lhůty splatnosti se běžně pohybují okolo 120 dnů. Na to se čeští podnikatelé musí připravit.

  • Trápí Chorvaty hodně další typické problémy unijních podnikatelů jako například nadměrná byrokracie? Je v této oblasti situace horší než v Česku?

Ani bych neřekl. Ostatně Chorvatsko už dlouho plní většinu kritérií pro vstup do Unie. S námi má Chorvatsko docela podobný systém, který vychází z rakousko-uherských tradic. Takže podnikatelé si sice stěžují na pomalou byrokracii, ovšem klíčový problém to pro ně není. Navíc chorvatská vláda se ho snaží řešit.

  • Jaký je zhruba objem českých investic v Chorvatsku a vzájemného zahraničního obchodu? Zaznamenáváte vzestupný trend?

Pokud jde o investice, tak trošku pokulháváme. Jako příklad velké investice mohu uvést akvizici místní sázkové sítě Favorit ze strany české Fortuny (vlastněná Pentou). Vidím velký prostor v průmyslu cestovního ruchu, kde se nabízí ke koupi řada hotelových komplexů, kempů. V logistice, kde jsou připraveny zóny k tomu určené, ve strojírenském a energetickém průmyslu, kde lze využít velmi kvalitního lidského potenciálu, v potravinářství – především v pivovarnictví. Objem spotřeby piva v Chorvatsku stoupá a jsou možné akvizice některých tamních podniků.

  • Co za výrobky a služby se dá do Chorvatska z Česka úspěšně vyvážet?

Klíčová je oblast stavebnictví, které je však v současné době poznamenáno krizí. Například česká firma Merko je velmi úspěšná s vývozem svých betonárek a zařízení na recyklaci betonu. Společnost OHL ŽS se podílela na výstavbě chorvatských železnic. Mezi další perspektivní obor patří odpady – čističky odpadních vod, skládky, recyklace – zde jsou aktivní například české firmy Envipur nebo Agro Eko. Úspěšně se vyvážejí technologie a řešení na klíč, ale i klasické obráběcí stroje. Nicméně poptávky z této oblasti vzrostou až při celkovém oživení chorvatského průmyslu. Jedním z největších exportérů je samozřejmě Škoda Auto. Dobře se do Chorvatska vyváží také živý dobytek a zemědělské stroje a mechanizace. Velký potenciál mají také obnovitelné zdroje energie.

  • Jsou čeští podnikatelé v Chorvatsku úspěšní v získávání evropských peněz v rámci programu IPA – (Instrument for Pre-accession Assistance)?

České firmy mají v Chorvatsku velké konkurenty ve firmách ze starých členských států EU, kde jsou v environmentálních technologiích velmi silní. Největší šanci na evropské peníze mají české firmy zabývající se čističkami odpadních vod a výstavbou skládek odpadu.

  • A existuje už nějaká česká „success story“ v programu IPA?

Například zmiňovaná firma Agro Eko je už velmi blízko k úspěchu. Podobně Eurovision. O podrobnostech bych ale bez jejich souhlasu nerad mluvil. V rámci IPA můžeme úspěšné české firmy počítat jen v jednotkách, nikoliv v desítkách.

  • Opusťme teď výhradně program IPA a zaměřme se na celkovou situaci. Z Vaší řeči mi vyplývá, že potenciál chorvatského trhu je obrovský, ale české firmy ho zatím dovedou využít jen z malé části…

Potenciál je velký, ale jsme teprve, řekněme, v první fázi. Očekáváme, že v Chorvatsku bude pro české firmy hodně práce nejméně dalších 10 až 15 let. Musí se tam totiž ještě splnit řada norem – typickým příkladem jsou zmiňované čističky odpadních vod a další environmentální technologie, které Chorvatům zatím schází.

  • Mají Češi nějakou konkurenční výhodu oproti starým členským zemím, které jsou v těchto technologiích dál než my?

Určitě. Můžeme využít našich zkušeností s plněním zmíněných norem, které tuzemské firmy nabraly v souvislosti s naším vstupem do EU. Je to naše přidaná hodnota, protože staré členské státy tímto procesem nemusely procházet. Co se týká samotného čerpání z evropských fondů, s tím mají také české firmy letitou zkušenost. Musely se naučit, jak funguje projektové zadávání, jaké jsou nutné podklady apod.

Rozhovor proběhl na semináři CEBRE "Nové příležitosti pro české exportéry".


Relevantní odkazy k tendrům z vodohospodářství a odpadů:

Tendry, výzvy z obl. zemědělství:

  • Ministerstvo zemědělství, rybářství a rurálního rozvoje – www.mps.hr
  • Agentura pro placení v zemědělství, rybářství a rurální rozvoj – www.apprrr.hr

Tendry, výzvy z obl. železnice: