Celní plukovník: Nelegálnímu tabáku se v ČR daří kvůli nepřesnému zákonu

zdroj: Celní správa České republiky

„Na Slovensku a v Polsku zatížili spotřební daní tabák jako surovinu. Podle českého zákona podléhá dani ‚tabák ke kouření‘, což je vágní formulace. Není tajemství, že osoby, které se nelegálním zpracováním a distribucí zabývaly v Polsku a na Slovensku, přesunuly své aktivity do ČR,“ říká v rozhovoru plk. Aleš Hrubý z generálního ředitelství cel. Jak nelegální obchod s tabákem probíhá a jak s ním bojovat?

V poslední době roste počet případů, kdy jsou v České republice zadrženy zásilky nelegálních tabákových výrobků. Znamená to, že roste objem nelegálního obchodu, nebo se zkrátka daří častěji dopadnout skupiny, které ho provádějí?
Na jednu stranu je to výsledek zkušeností, které již s odhalováním nelegálních zásilek tabákových výrobků máme. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že Česká republika není pouze místem konečné spotřeby, ale v řadě případů také tranzitní zemí, přes kterou směřují pašované zásilky na území jiných členských států. Proto k těmto případům dochází poměrně často.

Česko je ovšem také zdrojovou zemí nelegálních tabákových výrobků. Podle jakých kritérií lze vlastně nelegální obchodování s tabákem rozdělit?
Pro přehlednost bych entity nelegálního obchodu s tabákovými výrobky rozčlenil do tří oblastí.  První z nich je pašování hotových tabákových výrobků. Jde o cigarety, které se pašují z 90 % ze zemí bývalého Sovětského svazu. Mohou nést originální tabákovou nálepku, která prokazuje původ třeba na Ukrajině, v Rusku, Moldávii nebo Bělorusku.

„Na nelegálních dovozech se někdy podílí třeba obsluha mezinárodních rychlíků, řidiči kamionů nebo taxikáři.“

Jedná se tedy o cigarety z oficiálních tabákových výroben. Ty se skrytě dopravují na území EU přes mezisklady například na území Slovenska nebo Maďarska. Kvůli tomu je těžší původ cigaret vystopovat a zločinecké skupiny čelí nižšímu riziku odhalení. Pak se ale samozřejmě na území bývalého SSSR nacházejí i výrobny tabákových padělků, které se opět pašují do EU.

Proč pašované cigarety pocházejí nejčastěji ze zemí postsovětského prostoru?
Primárním důvodem je rozdíl v cenách. Jednotková cena jedné cigarety nelegálně vyrobené nebo dovezené z těchto zemí se rovná přibližně částce jednoho eurocentu. Když se tyto cigarety prodávají na území EU, marže je řádově několikasetnásobná. V Německu se průměrná cena krabičky cigaret pohybuje okolo šesti eur. Její pořizovací cena na území bývalého SSSR je přitom okolo 80 eurocentů. Nelegálním obchodníkům se takový obchod v každém případě vyplatí a ten stimul je jednoznačný.

Jak taková nelegální zásilka cigaret vlastně vypadá?
Naše zkušenost z poslední doby je taková, že se jedná hlavně o velmi malé zásilky. Nejsou to tedy žádné velké objemy zboží, které by byla nějaká osoba nebo organizace ochotna zafinancovat a nést riziko, že o takovou zásilku v případě jejího odhalení přijde. Převážejí je nenápadné osobní automobily nebo dodávky, které nebudí žádnou zvláštní pozornost. V řadě případů mají krycí registrační značku podle toho, na jakém území se zrovna nachází. Kdyby se na našem území vyskytovalo vozidlo s ruskou, běloruskou nebo moldavskou registrační značkou, bylo by určitě nápadnější. Pašerácké skupiny ale velice umně využívají například i zcizené registrační značky. Jak jsem již uvedl, pašeráci jsou většinou ze zemí bývalého SSSR nebo také z Polska. Zásobují především tržnice a kamenné provozovny v oblastech u německých hranic, kde tyto cigarety poptávají ve velké míře asijští obchodníci. Zde jsou cigarety nabízeny a prodávány skrytou formou. Podle našich dřívějších zkušeností asijská komunita dominovala i ve výrobě nelegálních cigaret. V poslední době ale přechází spíše do pozadí a stávají se z nich koncoví prodejci.

A jak velké jsou ty pašerácké skupiny?
V dnešní době jsou tyto skupiny velice proměnlivé. Nechtějí totiž na sebe žádným způsobem upozorňovat. Mluvíme tedy vždy o skupinách, které mají řádově jednotky osob. Jednotlivé osoby v pašeráckém řetězci jsou na sobě navíc do velké míry nezávislé, je zde vnitřní hierarchie rolí, což také eliminuje riziko odhalení. Jedna skupina například výrobky na území bývalého SSSR nakupuje, ale pak je převáží právě do meziskladů například na území Polska nebo Maďarska, kde se cigarety shromažďují do větších zásilek. V meziskladech, jakýchsi velkoobchodech pro vyvolené, se pak nabízejí dalším skupinám.

„Společnost Philip Morris rozjížděla v ČR výrobu nových typů krabiček. Než ji spustila, objevil se už nový tvar na černém trhu.“

Nabídka se vždy odvíjí od požadavků trhu, kde zákazníci poptávají určitou značku cigaret. Setkáváme se například s tím, že trh sice nějakou značku cigaret poptává, ale ta v nabídce zrovna není. Máme zákonné oprávnění k využívání operativní techniky, pracujeme s informacemi, a díky těmto poznatkům dokážeme identifikovat situaci a náladu, která na trhu v oblasti nabídky a poptávky nelegálních cigaret panuje. Případný výpadek či absenci v nabídce pašovaných cigaret pak samozřejmě může vyplnit nějaká jiná nelegální výrobna nebo jiný zdroj.

Podezřelý výrobek se na trhu neudrží

První oblast nelegálního obchodu je tedy nabídka pašovaných cigaret. Jaká je ta další?
To jsou nelegální výrobny cigaret. Jak už jsem naznačoval, tato oblast bývala ještě před několika lety doménou Asiatů působících na území České republiky. Dnes tomu tak není. Výrobny jsou organizovány buď občany České republiky, nebo občany zemí bývalého SSSR, kteří zde de facto zabezpečují předsunutou nelegální výrobu padělků cigaret. Taková skupina musí mít osobu, která umí výrobní linku zkompletovat a seřídit. Jedná se totiž o velmi citlivé zařízení na seřízení a kontinuitu jednotlivých výrobních procesů a je potřeba, aby při výrobě cigaret nedocházelo například k deformaci přebalového nebo obalového materiálu.

Pak jsou tyto skupiny vázány na dodávku suroviny. Aby cigarety budily důvěru a následnou poptávku, musí být opatřeny kompletním přebalovým a obalovým materiálem a musí skutečně evokovat dojem, že jsou naprosto stejné jako ty, které nabízí legální trh. Pro trh je například nepřijatelné, aby byla krabička zabalena v obyčejném celofánu. Ale vedle toho je rovněž nezbytné zajistit právě kvalitní tabák. Zákazník v podobě kuřáka snadno pozná, když je tabák nekvalitní nebo když je nekvalitně zpracován. Proto zákazníci často preferují originální, nicméně pašované zboží, které budí důvěryhodnější dojem.

Pokud se na našem území nachází nelegální výrobny, jsou vrcholově řízeny významnými a ekonomicky silnými zločineckými skupinami, které mají dodavatele kvalitního tabáku, spolehlivé dodavatele obalového materiálu a mají současně vytvořené i odběratelské vztahy, jelikož nikdo z nelegálních výrobců či obchodníků logicky nedrží hotové vyrobené cigarety na skladě. Nelegální cigarety jsou rychloobrátkové zboží a nikdo nechce riskovat, že se u něj budou dlouhodobě skladovat a dojde k jejich odhalení.

Kolik nelegálních výroben se na území České republiky nachází?
Evidujeme je spíše v řádu jednotek. Určitě to nejsou desítky, Česká republika není tak velkým trhem či zdrojem nelegální výroby. V řadě případů máme podezření, že se na našem území nelegální linky na výrobu cigaret pravděpodobně nacházejí. I když ale například víme, že linka na výrobu cigaret je připravená pro zahájení výroby a disponujeme informací k identitě skupiny, která financovala její nákup, nemůžeme proti ní zasáhnout. V českém trestním řádu totiž není zakotvena trestnost přípravy daňového trestného činu. Proto musíme vždy čekat, až linka opravdu začne cigarety vyrábět a kdy touto protiprávní činností vznikne škoda. Teprve potom můžeme zasáhnout.

Kolik cigaret může taková nelegální linka vyrobit?
Od chvíle, kdy je tabáková linka spuštěna na plnou kapacitu, můžeme reálně odhadovat její produkci na přibližně milion cigaret denně.

Dá se to srovnat s klasickou legální výrobou?
To se těžko srovnává, protože v legální továrně je v provozu najednou několik výrobních linek. V nelegálních výrobnách se vždy setkáváme s jedním výrobním zařízením, to znamená plnicí linkou cigaretových dutinek spolu s balicí linkou. Zločinecké skupiny mají navíc strojní vybavení zastaralé. Jedná se například o tabákové stroje z bývalých oficiálních tabákových výroben v Bulharsku, případně stroje výrobní značky Škoda identické se zařízeními, které dříve využíval státní podnik Československý tabákový průmysl v Kutné Hoře. Když při odhalení nelegální skupiny přizveme experty ze společnosti Philip Morris ČR, dosvědčují, že se jedná o stroje, se kterými se dříve setkávali ve výrobě. Mohou nám tak například odborně říci, jakou výrobní kapacitu určitá výrobní linka má.

Cigarety ze čtvrté směny

Když se u toho zastavíme – setkáváte se i s tím, že na nelegální skupiny by byl napojený třeba nějaký zaměstnanec oficiální tabákové firmy? Někdo to přece jen může vnímat jako dobrou příležitost k přivýdělku.
Setkáváme se s praxí, že bývalí zaměstnanci tabákových firem jsou zločineckými skupinami najímáni k práci na kompletaci a seřízení výrobní tabákové linky. Nezřídka bývá pravidlem, že se vyplatí tomuto technikovi zařídit i dopravu a ubytování z Bulharska či jiné destinace a on zde poté několik dní připravuje linku k provozu.

Na druhou stranu je nutno podotknout, že my s firmami etablovanými v rámci legitimního podnikatelského sektoru samozřejmě spolupracujeme. Je to jednak v rámci proklamace otevřenosti státní správy, ale také kvůli možnosti získávání expertních poznatků. Informace si ale následně vyhodnocujeme, provádíme vlastní rešerši a komparujeme s dalšími zdroji. Určitě se nemůžeme spoléhat jen na informace z podnikatelské sféry, která má i své vlastní ekonomické zájmy. Ke spolupráci se tedy stavíme pragmaticky.

A stává se třeba, že byste odhalili únik cigaret z legální výrobny?
Může se stát, že odhalíme nelegální zásilku a následně do vedeného trestního řízení přibereme znalce z dotčené tabákové firmy za účelem vystavení odborného vyjádření. Ten nám však sdělí, že cigarety jsou originálním výrobkem. Prostřednictvím kódu ale není schopen identifikovat prvního kupujícího z výroby. Když se zeptáme, co to znamená, dozvíme se, že je možné, že továrna pravděpodobně vyrábí ještě na „třetí nebo čtvrtou směnu“. Že zaměstnanci zkrátka zcizí cigarety během nadvýroby mimo pracovní dobu, kdy již výrobu nekontroluje zahraniční management společnosti. To se nám konkrétně stalo v jednom případě odhaleného kontrabandu z Ruska.

Říkal jste, že existuje ještě třetí oblast nelegálního obchodu. To je která?
Aktuálním problémem je nabídka tabáku určeného k individuálnímu balení cigaret. V jednotlivých zemích EU existují různé definice i míra zdanění surového tabáku, tabáku určeného pro kouření, případně tabáku pro další průmyslové zpracování. V Česku se v poslední době setkáváme s tím, že zákazník může nakoupit surové tabákové listy a přímo v obchodě si je nařezat do podoby, kterou potřebuje. Setkáváme se také s nelegálními baleními tabáku, který je sice prakticky zpracován a uzpůsoben ke kouření, nicméně na obalu je uvedena poznámka, že „tabák ke kouření určen není“.

Pak ale nastává problém s právní definicí tabáku určeného ke kouření, který v Česku podléhá zdanění. Dobře se s tím vypořádali v posledním roce a půl v sousedních zemích, na Slovensku a v Polsku, kde se rozhodli zatížit spotřební daní komplexně tabák jako surovinu – ať již jde o surový tabákový list, takzvané tabákové stripsy nebo jakkoli jinak zpracovaný tabák.

Ve smyslu českého zákona č. 353/2003 Sb. o spotřebních daních podléhá spotřební dani z tabáku explicitně zákonem definovaný „tabák ke kouření“, což může evokovat vágní výklad. Není tajemstvím, že osoby, které se nelegálním zpracováním a distribucí tabáku zabývaly na území Polska a Slovenska, přesunuly aktuálně své aktivity v této oblasti do Česka. Dlouhodobě tedy upozorňujeme na to, že je nezbytné změnit zákon o spotřebních daních za účelem úpravy výkladu a diferenciace terminologie. Tato oblast právní úpravy je pro nás v oblasti tabáku aktuálně prioritní.

Rychloobrátkové zboží

Když se ještě vrátím k prodeji pašovaných nebo padělaných cigaret – jakým způsobem vlastně takový konečný nákup probíhá?
Dříve bylo možné najít zásoby nelegálních cigaret schované ve stáncích na tržnicích. Dnes je situace poněkud jiná. Zákazník, který si chce koupit nelegální výrobek, přesně ví, za kým má přijít a obchod samotný probíhá latentním způsobem. Nabídka se však netýká pouze příhraničních oblastí. Obchod se vždy přesouvá tam, kde existuje nějaká poptávka, například do velkých měst, kde jsou například silná centra výskytu zahraničních dělníků.

A kdo ty nelegální cigarety zákazníkům nabízí, aby to nebylo nápadné?
Existují určité rizikové skupiny. Zaměřujeme svou pozornost například na mezinárodní železniční spoje. Z minulosti víme, že například obsluha mezinárodních rychlíků byla zainteresována na nelegálních dovozech tabákových výrobků. To samé se týká i řidičů mezinárodních autobusových linek, řidičů kamionů a tak podobně. Při identifikaci a kontrole nelegálních doprav tabákových výrobků nám výrazně pomáhají služební psi vycvičení právě na vyhledávání tabáku a tabákových výrobků. Nechci se dotýkat konkrétních zaměstnání, ale je třeba zajímavé, že další rizikovou skupinou jsou taxikáři, kteří také někdy nabídku pašovaných tabákových výrobků zabezpečují. Nelze to však v žádném případě paušalizovat, každý námi odhalený případ má své individuální znaky.

Říkal jste, že pro zákazníka mohou být často důvěryhodnější originální pašované cigarety, protože padělek je snadnější odhalit. Vy jako celní správa dokážete v terénu padělky odhalit na první pohled, pokud se jedná o kvalitní práci?
Nejsme takoví odborníci, abychom mohli na první pohled říci, že se jedná o padělek. Stejně tak poslední dobou roste úroveň zpracování padělků tabákových výrobků. Dnes se v podstatě nelze setkat na trhu s tím, že by padělky cigaret byly baleny ručně, jedná se o výhradně strojní výrobu. Jsme ale úzce navázáni na oficiální výrobce či jejich zástupce, jak už jsem zmiňoval. Běžně je oslovujeme, aby nám vydali odborné vyjádření, zda se jedná o originální výrobek, či nikoli.

„Nutná je prevence. Možná je to naivní představa, ale pouhou represí se tento boj vyhrát nedá.“

Vedle tohoto stanoviska nám zástupci oficiálních výrobců tabákových výrobků sdělují, jestli se už s určitým typem cigaret někde v Evropě setkali, a zda ví, ze kterého nelegálního zdroje mohou pocházet. Na základě toho jsme schopni rozpoznat, ze které zdrojové oblasti či linky tyto cigarety pocházejí. Těch existujících či potencionálně připravených výrobních kapacit, respektive výrobních linek, pracujících na ilegální bázi, totiž není zase tolik. Jsou jich v Evropě desítky, o jejichž existenci víme nebo je nějakým způsobem lokalizujeme. Samozřejmě bez výrazné mezinárodní spolupráce s našimi zahraničními kolegy a partnerskými institucemi by se tento způsob práce neobešel.

Zajímá mě to i proto, že když se minulý rok schvalovala evropská tabáková směrnice, tabákové firmy poukazovaly na to, že zvětšení zdravotních varování na krabičkách pomůže nelegálnímu obchodu. Na krabičkách by totiž měly být větší varovné nápisy a také obrázky. Sníží se tak prý možnost odlišovat od sebe krabičky díky charakteristickým znakům jednotlivých značek. Hraje to podle Vás roli?
Dnešní padělatelé mají takové možnosti a ekonomické zdroje, že vůbec nemají problém se přizpůsobit jakékoliv nové situaci. Máme z naší praxe například takovou zkušenost, že společnost Philip Morris rozjížděla v České republice výrobu nových typů krabiček cigaret. Dříve, než však spustila jejich výrobu, objevil se už tento nový tvar krabiček na tuzemském nelegálním trhu. Zločinecké skupiny jsou skutečně vždy o krok před námi a nemají problém se adaptovat a přizpůsobit nové situaci. Proto jsme z pohledu prevence při odhalování nelegálního obchodu s tabákovými výrobky také poměrně rezervovaní vůči novému typu prodeje tabákových výrobků ve smyslu evropské tabákové směrnice, protože bychom zločineckým entitám jen usnadnili práci.

V souvislosti se směrnicí se o posílení nelegálního obchodu mluvilo víckrát. Proto se také kladl důraz na to, že bude potřeba posílit boj proti němu. Co by to z Vašeho pohledu konkrétně znamenalo – „posílit boj“? V čem by například mohl dávat stát celní správě větší prostor?
Jakoukoliv aktivitu ze strany státu a zákonodárců samozřejmě vítáme. Chtěl bych ale zdůraznit, že v České republice chybí prevence – vytváření permanentního tlaku na zákazníka, aby cigarety od nelegálních prodejců vůbec nekupoval. Těžko se nám asi podaří vymýtit spotřebu tabáku z nelegálních zdrojů jako takovou. Je ale nesmírně důležité permanentně poukazovat na společenské, ekonomické i zdravotní nebezpečí. Možná by stálo za to vytvořit mediální kampaň, která by na toto riziko neustále upozorňovala.

Je důležité pracovat s podvědomím zákazníka, aby pochopil, že nelegálnímu dovozci, výrobci nebo prodejci jde pouze a výhradně jen o jeho vlastní zisk, že o zákazníka či spotřebitele z pohledu jeho potřeb, zdraví či života tady vůbec nejde. Tak tomu bylo bohužel i v případě tragické metylalkoholové aféry. Stejný případ byl i okolo obchodu s pančovanými pohonnými hmotami a nelegální výroba tabákových výrobků do této kategorie spadá taktéž.

Kdyby měl zákazník zájem a možnost seznámit se s tím, v jakých podmínkách jsou tyto výrobky produkovány a skladovány, jak probíhá nelegální výroba lihovin a výroba pohonných hmot formou laického míchání, tak by si řekl, že přece nemá chuť a zájem devastovat si zdraví své či zničit palivový systém svého čtyřkolového miláčka! Pravděpodobně by došel k názoru, že ve vlastním zájmu pomine lákadlo výhodné ceny a zaplatí legitimní cenu u legitimního obchodníka. Nebude kouřit dvě krabičky cigaret denně, ale jen jednu. Pak bude vědět, že si zdraví v rámci možností poškodí méně, než když kouří neselektivní tabák, který byl skladován v absolutně nevhodných prostorech a který byl kontaminován plísní či roztoči. Možná je to naivní představa, nicméně pouhou represí se bohužel tento boj vyhrát nedá…

Autor: Adéla Denková