Pavla Břečková: Méně regulovaných povolání v ČR pomůže podnikatelskému prostředí

Pavla Břečková.

Směrnice o uznávání odborných profesí v EU povede podle Pavly Břečkové, místopředsedkyně představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR a vedoucí Katedry řízení podniku na univerzitě VŠFS, ke zjednodušení a zlepšení současné situace v EU. „Zakonzervujete-li trh, je větší tendence se méně snažit, méně inovovat, vkládat méně úsilí,“ uvedla v rozhovoru pro EurActiv.

  • V České republice je regulováno 362 povolání. Ve srovnání například se Švédskem, které reguluje 60 povolání, patříme v rámci mezi země s nejvyšším počtem. Snížit nepřiměřený počet odborných profesí nám ostatně doporučila ve svých letošních doporučeních i Rada EU.Čím se to dá vysvětlit?  

S drobnou nadsázkou bych řekla, že je to způsobeno zejména českou inklinací k předpisům a tendencí být často „papežtější nežli papež“. Na druhou stranu je nutno vzít v úvahu historický kontext, kdy se po revoluci tvořilo poněkud hekticky a nekoncepčně, a postupem času se trochu nešťastně spíše na regulaci přidávalo, než ubíralo.  

  • V čem vidíte největší překážky pro uznávání odborných kvalifikací v EU? 

V nekompatibilitě studijních programů a výstupních dovednostech absolventů, jakož i v neuspořádané kvalitě veřejných a soukromých vzdělávacích institucí. Upřímně však je toto tématem pouze u zdraví ohrožujících profesí, jinak se s tím trh dokáže vyrovnat. 

  • V EU se v současnosti vedou velké diskuse ohledně nové směrnice, která se věnuje uznávání odborných kvalifikací. Členské státy by měly vypracovat seznam povolání, která reguluje, a to včetně povolání na regionální úrovni. Během dvou let pak členské země budou seznamy vyhodnocovat a měly by identifikovat největší překážky, které omezují přístup k určitým povolání. Jak tuto směrnici hodnotíte? 

Směrnice, tak jak je komunikována, slibuje zjednodušení a zlepšení stavu, jakož i vyšší transparentnost, vnímám ji tedy v pozitivní rovině.  

  • Jaké dopady bude mít na české firmy a zaměstnance? 

O dopadech však ještě příliš konkrétně hovořit nelze, nástroje vedoucí k odstranění bariér jsou zatím jednak ne úplně přesné a jednak časový horizont, v němž by dopady měly být hmatatelné, není tak zcela fixní. Obecně lze ale předpokládat, že by mohlo dojít ke zjednodušení administrativních procedur u zaměstnanců a usnadnění podnikání zejména živnostníků.

  • Z pohledu firem je snaha zvýšit mobilitu pracovního trhu vnímána jednoznačně pozitivně, pokud se na to ale podíváme očima obyvatel, nehrozí například situace, že do některého členského státu začne proudit levnější pracovní síla, která „vezme“ pracovní pozice obyvatelům tohoto státu?

Obecně se za tržně podobných podmínek zatím nic takového v praxi nepotvrdilo. Aby do nějakého teritoria mohla začít proudit pracovní síla, musí jí zpravidla předcházet poptávka. Jinými slovy, pracovní síla má tendenci proudit tam, kde je nízká konkurence a vysoký potenciál uplatnění, ať již hovoříme o profesích kvalifikovaných či méně kvalifikovaných. U posledně jmenovaných se navíc velmi často jedná o profese či činnosti, o které lokální pracovní síla tak či tak nestojí. 

  • Nemůže se vlivem deregulace povolání snížit kvalita služeb nebo produktů?  

Vidím to spíše naopak, zakonzervujete-li trh, je větší tendence se méně snažit, méně inovovat, vkládat méně úsilí. 

  • Česká republika se snižováním profesních nároků již začala, nemůže mít pokračující deregulace vliv na vzdělávací instituce, které by teoreticky mohly pozbýt smyslu, pokud by na určité činnosti nebyla potřeba zvláštní kvalifikace? 

Snižování profesních nároků je v drtivé většině v oblastech, kde tyto nároky neměly a nemají faktické opodstatnění. Příkladem může být truhlářství, pohostinská činnost či kadeřnictví. 

Ale pochopitelně ano, vliv na vzdělávací či jiné instituce, které by deregulací mohly pozbýt smyslu, tam nesporně v některých případech může být. To však hodnotím nesmírně pozitivně, k čemu jsou nám zbytečné a drahé instituce? V Česku jich navíc je celá řada, a svou existenci často opírají o pouhý odstavec v zákoně. Pokud by se podařilo tento nešvar vymýtit, znamenalo by to nemalou administrativní úlevu pro podnikatele a živnostníky, jakož i krok ke kultivaci podnikatelského prostředí samotného.     

  • Jak si Česká republika v procesu snižování počtu regulovaných povolání vede v porovnání s ostatními zeměmi EU? 

V posledním období nelze upřít upřímnou snahu o mapování, správu a někdy i snižování počtu regulovaných profesí, nicméně, vzdor tomuto slibnému trendu je tempo zatím poněkud pozvolné. Kdyby takto pokračovalo, na úroveň Švédska, které je se svými 60 regulovanými profesemi na opačném konci spektra, se dostaneme přibližně za čtvrt století.  

Rozhovor, který vznikl při příležitosti konání debaty „Regulovaná povolání v EU“ organizované CEBRE – Českou podnikatelskou reprezentací při EU spolu se Zastoupením Evropské komise v ČR, Informační kanceláří Evropského parlamentu v ČR a Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, připravil Tomáš Černý.