Martin Tlapa: krizi překonáme strukturálními reformami

Martin Tlapa

V rozhovoru pro EurActiv náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Tlapa mluví o receptech na prohlubující se hospodářskou krizi jak z české tak z evropské perspektivy a dále se podrobně věnuje jednotlivým prioritám českého předsednictví jako například „udržitelné průmyslové politice“, dotváření vnitřního trhu nebo liberalizaci energetiky.

Evropská komise zveřejnila plán na oživení evropského hospodářství, který počítá s masivními státními investicemi do ekonomiky (v upravené verzi ho pak přijal summit). Je podle vás dobré podmiňovat podporu investic environmentálními kritérii?

Deset opatření, která jsou v rámci čtyř strategických oblastí Lisabonské strategie, vychází z Paktu stability a růstu a z revidované Lisabonské strategie. Pro nás je důležité, že vedle krátkodobých fiskálních stimulů staví Plán především na strukturálních reformách.

Důležité bude povzbuzení ekonomiky EU prostřednictvím vědy a výzkumu, a to zejména v inovativních oblastech. ČR vydá v roce 2009 na podporu průmyslového výzkumu a vývoje 3,74 mld. Kč (150 mil. euro), a to zejména na zlepšení spolupráce průmyslových organizací s výzkumnými pracovišti a zlepšení využití výsledků základního a aplikovaného výzkumu do praxe.

Podporujeme urychlení realizace iniciativ obsažených v Akčním plánu trvale udržitelné spotřeby a výroby a rozvoj „čistších“ technologií zejména v automobilovém průmyslu a stavebnictví. ČR podporuje využívání nových technologií, budování technologických center a center strategických služeb. V příštím roce ČR vydá 700 mil Kč (28 mil. euro) na tyto projekty a to formou slevy na dani.

České předsednictví bude problematice inovací věnovat zvýšenou pozornost a povede diskusi o politice inovací jak na úrovni členských států, tak EU. Propojení vzdělávacích institucí a firem (znalostní trojúhelník) bude tématem Neformálního zasedání pracovní skupiny pro konkurenceschopnost a růst (G1), která se uskuteční 25. – 26. 6. 2009 v Praze.

Jaká konkrétní opatření chystá pro boj s krizí Ministerstvo průmyslu a obchodu?

Ministerstvo průmyslu a obchodu již delší dobu provádí opatření, která by měla napomoci zvládat české ekonomice dopady světové finanční a hospodářské krize.

ČR souhlasí s EK, že je potřeba rychle a adekvátně reagovat na zpomalení globální ekonomiky a EU. Podporujeme zrychlení a zefektivnění čerpání strukturálních fondů, což se shoduje s naší strategií, např. v rámci operačního programu Podnikání a inovace (OPPI). Podporujeme navýšení finančních prostředků Evropské investiční bance (30 mld. euro), které podnikatelům, zejména malým a středním podnikům (MSP), umožní lepší přístup k finančním prostředkům, což je v současné době rozhodující. ČR také kromě již dříve alokovaných 471 mil Kč (19 mil. euro) na podporu exportu navýšila kapitál pro Českou exportní banku o 150 mil. Kč (6 mil. euro) pro rok 2009. Česká exportní banka a Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) připravují pro rok 2009 specializované programy na podporu vývozu jako reakci na současnou situaci. EGAP zlevňuje a nabízí nová výhodnější pojištění, mimo jiné snižuje o 30% pojistné sazby u pojištění tzv. výrobního rizika nebo u projektového financování (realizace velkých investičních záměrů) prodlužuje maximální lhůtu splatnosti úvěru.

Podporujeme snížení sociálních a daňových odvodů, což budeme reflektovat na národní úrovni. Uvažujeme o snížení zdravotního pojištění a snížení daně z příjmů firem (právnických osob). Podporujeme snižování administrativní zátěže podnikatelů, zejména MSP, proto souhlasíme se zrušením některých povinností MSP vůči veřejné správě (roční závěrka, usnadnění přístupu k veřejným zakázkám apod.). ČR snížila administrativní zátěž podnikatelů o 7,2%, což činí úsporu cca 5,5 mld. Kč ročně (cca 220 mil. euro) a hodlá do roku 2010 dále snížit povinnosti v úhrnné výši 11 mld. Kč (cca 440 mil. euro). ČR podporuje navrhovaná opatření v oblasti lepší regulace, nicméně v ČR asi nebude možné v nejbližší době založit podnik do 3 dnů s „nulovými“ náklady. Proto s formulací „at zero costs“ pracujeme jako s obrazným vyjádřením pro co nejnižší náklady.

Jsou podle vás otřesy na finančních trzích spíš argumentem pro euro (jak to vidí například Dánové či Poláci) nebo je teď naopak ta nejlepší chvíle pro odložení přijetí společné měny?

Otřesy na finančních trzích jsou primárně signálem o potřebě realizovat důchodovou reformu a další reformní kroky, které povedou k dlouhodobému ekonomickému růstu.

V sektorových prioritách pro české předsednictví se dočteme, že Česko bude usilovat o „lepší regulaci“. Máte na stole nějaké konkrétní návrh nebo iniciativy, které by přispěly ke zrušení přebytečných předpisů a omezování byrokracie?

Iniciativa „lepší regulace“ představuje jednu z hlavních priorit současné EK, klade důraz především na urychlené projednávání tzv. zjednodušujících návrhů, které představuje v rámci klouzavého programu na zjednodušování právního prostředí. Cíle EK na zlepšení regulatorního prostředí jsou ve shodě s plány předsednictví, Komise se však může lišit v náhledu na konkrétní postupy a realizaci navržených opatření. Spolupráci s členskými státy v oblasti lepší regulace hodláme rozvíjet mimo jiné na základě tzv. Pražské deklarace z května 2008 podepsané vedle ČR dalšími šesti členskými státy 14. května 2008, jmenovitě Dánskem, Estonskem, Německem, Nizozemskem, Švédskem a Velkou Británií.

ČR se bude zabývat Třetím strategickým přezkumem iniciativy lepší regulace a Akčním programem na snižování administrativní zátěže – agenda „Better Regulation“ bude náplní Rady pro konkurenceschopnost v květnu 2009.

Předsednictví se dále zasadí o konsolidaci a podporu využívání nástrojů zlepšujících aplikaci právních předpisů v EU, stejně tak jako podpoří výměnu zkušeností a příkladů dobré praxe v rámci systémů veřejné správy zemí EU, především v oblasti elektronizace správních procesů a elektronické veřejné správy jako nástroje snižování administrativní zátěže.

ČR snížila administrativní zátěž podnikatelů o 7,2%, což představuje úsporu cca 5,5 mld. Kč ročně (cca 220 mil. euro) a hodlá do roku 2010 dále snížit povinnosti v úhrnné výši 11 mld. Kč (cca 440 mil. euro).

Téma snižování administrativní zátěže podnikání bude náplní neformální Rady pro konkurenceschopnost (4. – 5. května 2009 v Praze) a zakončení Evropského týdne MSP (13. – 14. května 2009 v Praze).

Mezi další naše priority patří podpora malých a středních podniků a „udržitelná průmyslová politika“. O co konkrétně budete v těchto oblastech usilovat?

Předsednictví se soustředí na implementaci konkrétních opatření vyplývajících z Evropského aktu pro malé podniky a reflexi tohoto Aktu v rámci plnění cílů Lisabonské strategie. Předsednictví je připraveno spolupracovat s členskými státy na implementaci v rámci národních programů reforem.

Budeme klást důraz na uplatňování principu „mysli nejdříve na malé“, zejména v oblasti zjednodušování regulace, omezování administrativní zátěže podnikání a lepšího přístupu malých a středních podniků k financím.

V květnu 2009 se Česká republika aktivně zapojí do tzv. Evropského týdne MSP. U příležitosti jeho zakončení uspořádá Česká republika ve spolupráci s Komisí konferenci o malém a středním podnikání. Ta bude zaměřená na zmapování dosaženého pokroku v implementaci Evropského aktu pro malé podniky s důrazem na snižování administrativní zátěže pro podnikatele. Součástí konference bude i vyhlášení Evropských cen za podnikání pro rok 2008.

Problematika udržitelné průmyslové politiky se v současnosti nadále dynamicky vyvíjí především v souvislosti s pokračujícími jednáními o klimaticko-energetického balíčku (problematika zabezpečení dodávek energií a surovin, snižování emisí CO2 z automobilů, obchodování s emisními povolenkami – ETS).

Princip udržitelné průmyslové politiky spočívá na čtyřech pilířích. Patří mezi ně v prvé řadě vytváření dynamického vnitřního trhu pro lepší produkty, které se mají v budoucnu stát páteří konkurenceschopné evropské ekonomiky.

Dalším pilířem je štíhlejší a čistější výroba. Vhodné technologické postupy mohou redukovat vliv výroby na životní prostředí, snižovat energetickou a materiálovou náročnost výroby a přispívat tak k vyšší konkurenceschopnosti. Patří sem ale také podpora vývoje nových „ekotechnologií“ a zavádění informačních a komunikačních technologií, které umožní zvýšení energetické účinnosti v různých sektorech výroby.

Důležitým faktorem je ale také změna chování spotřebitelů. V budoucnosti by proto měla být efektivně podporována poptávka po energeticky a materiálově méně náročných produktech, které současně méně zatěžují životní prostředí.

Předsednictví se soustředí především na hodnocení probíhajících sektorových a horizontálních iniciativ – automobilový, chemický a elektrotechnický sektor, otázky přístupu k surovinám a horizontální aspekty rozvoje průmyslové politiky v EU. Tyto iniciativy budou reflektovány v závěrech Rady k průmyslové politice, které budou schvalovány na Radě pro konkurenceschopnost v květnu 2009.

Myslíte si, že se během českého předsednictví podaří pokročit při vytváření vnitřního trhu a implementovat směrnici o službách? Uvažuje Česko o tom, že by prosadilo revizi této směrnice směrem k jejímu prohloubení? Pokud ano, myslíte, že by taková iniciativa měla šanci na úspěch?

ČR bude podporovat aktivity vedoucí k liberalizaci vnitřního trhu – odstraňování překážek pro pohyb pracovních sil, přeshraničního obchodování a poskytování služeb, včasnou a správnou implementaci směrnice o službách a identifikaci přetrvávajících bariér volného pohybu služeb, revizi směrnic upravujících některé technické požadavky na výrobky, zejména s ohledem na zjednodušování právního prostředí. V Praze dne 2. února 2009 bude uspořádána Konference „Budoucnost služeb na vnitřním trhu“.

ČR se bude snažit prosadit, aby v rámci Plánu obnovy bylo dostatečně akcentována oblast služeb a nutnost rychlé a důsledné transpozice směrnice o službách. Vzhledem k tomu, jak důležitou roli má obchod se službami pro vytváření nových pracovních míst, české předsednictví považuje za klíčovou včasnou transpozici Směrnice o službách.

Domníváte se, že se Česku podaří sjednotit rozdílné pozice Rady, Parlamentu a členských států k liberalizaci trhu s elektřinou a zemním plynem? Kudy by mohla vést v těchto otázkách cesta ke kompromisu?

Snaha EU o liberalizaci trhu s elektřinou a plynem trvá již řadu let. Vytvoření transparentního, stabilního, účinného a vzájemně propojeného vnitřního trhu s elektřinou a plynem považuje české předsednictví za nezbytnou podmínku k zajištění bezpečných, udržitelných a konkurenceschopných dodávek energie. Jedním z hlavních úkolů předsednictví bude ukončení projednávání 3. liberalizačního balíčku a dosažení dohody na něm v rámci funkčního období stávajícího Evropského parlamentu. V návaznosti na pravidelnou roční zprávu Komise, Strategický energetický přehled a Zelenou knihu o transevropských energetických sítích bude předsednictví věnovat náležitou pozornost problematice investic a dalších otázek k dotváření potřebné přenosové a přepravní kapacity v rámci členských zemí. Tu české předsednictví považuje za jednu z klíčových oblastí pro dobudování společného trhu. Pouze dokončený a plně funkční vnitřní trh s elektrickou energií a plynem vytvoří předvídatelné a stabilní prostředí EU, nezbytné pro investice a přeshraniční spolupráci.

K problematice vnitřního trhu s elektřinou a zvyšování energetické bezpečnosti pořádá předsednictví na konci ledna 2009 v Ostravě konferenci na téma „Zajištění energetické bezpečnosti členských států EU v rámci společného trhu s elektřinou“.

Liberalizační balíček opatření má dosáhnout prohloubení vnitřního trhu s elektřinou a plynem zahrnuje novelizaci směrnic a nařízení pro elektřinu, plyn a návrh na ustavení „Agentury regulátorů“.