Martin Holcát: Opatření pro snižování spotřeby tabáku musí jít vzájemně ruku v ruce

Ministr zdravotnictví v demisi MUDr. Martin Holcát; zdroj: Ministerstvo zdravotnictví

„Pouhý zákaz kouření ve veřejných prostorách nebo pouhé zavedení obrázkových varování na balení tabákových výrobků by izolovaně mělo asi jen pramalý efekt. Je zapotřebí dosáhnout souběžného působení řady těchto opatření,“ říká v rozhovoru ministr zdravotnictví v demisi Martin Holcát. EurActiv s ním hovořil zejména o aktuálně projednávané revizi evropské tabákové směrnice.

Podrobné informace o návrhu revize evropské tabákové směrnice a průběhu projednávání naleznete v aktualizovaném Links Dossier.    

  • Spotřeba tabáku v Evropské unii podle oficiálních údajů v současné době klesá. Proč by tedy měla Unie tabákové výrobky regulovat?

Prevence užívání tabáku má svůj racionální základ, o němž snad naprostá většina lidí dnes již nepochybuje. Tabákové výrobky zcela prokazatelně poškozují zdraví svých konzumentů, ale i osoby v jejich okolí v případě pasivního kouření a významně se podílí i na vyšší nemocnosti a úmrtnosti občanů EU.  Snížení spotřeby tabáku může mít obecně několik příčin, může se do ní projevit například hospodářská recese, která nutí občany EU spořit. Určitě se do ní ale promítá i celospolečenská diskuze, která na dané téma probíhá již mnoho let a na intenzitě naštěstí neubírá.

Každopádně snížení spotřeby tabáku není případ České republiky. Zde nebyl zaznamenán žádný výrazný trend snížení kuřáctví, a to ani mezi mladými lidmi, což mne jako lékaře a ministra zdravotnictví rozhodně nenechává klidným. Jsem proto přesvědčen, že jakékoliv opatření, které napomůže k účinné prevenci závislosti na tabáku a ochraně zdraví dětí a mladých lidí, je k dobru věci.

  • Někteří odpůrci návrhu tabákové směrnice tvrdí, že regulace tabákových výrobků je účinnější, pokud je prováděna na úrovni členských států, a ne z úrovně EU. Staví mimo jiné na argumentu, že pro tento typ regulace nemá EU legislativní pravomoci. Jak se na to dívá ministerstvo zdravotnictví?

Evropská unie tabákové výrobky reguluje již delší dobu a je tedy zcela legitimní tuto regulaci čas od času aktualizovat, a to s ohledem na nové vědecké důkazy, vývoj na vnitřním trhu, mezinárodní závazky, které EU a její členské státy včetně České republiky mají atd. Neopomenutelný je v této souvislosti i jeden z hlavních cílů směrnice – zlepšení fungování vnitřního trhu. Toho lze roztříštěnou národní úpravou v jednotlivých členských státech dosáhnout jen těžko. Navíc, přijetí směrnice nebude bránit členským státům přijímat i další opatření v oblasti kontroly tabáku, harmonizovány budou na EU úrovni pouze určité aspekty.

Zmíněný argument tedy z tohoto pohledu poněkud pokulhává. Shodnou-li se členské státy Unie na výsledné podobě směrnice, a tedy na souboru konkrétních společně přijatých opatřeních, pak nevidím důvod, proč by měla být méně účinná, než pokud by si je každý stát nastavoval individuálně a obtížně se vyrovnával např. s přeshraničním přesahem této problematiky, například v případě opatření týkajících se nezákonného obchodu s tabákovými výrobky, internetového prodeje těchto výrobků a tak dále).

  • Podle rámcové pozice schválené ještě Nečasovou vládou zastává Česká republika k návrhu směrnice nesouhlasný postoj. Odpůrci směrnice poukazují na to, že podobný postoj zastává více států, na druhou stranu českou pozici při jednání v Radě ostatní členské země nepodpořily. Jaké je tedy rozvržení nálad vůči směrnici mezi členskými státy?

Rozvržení nálad mezi členskými státy a jejich postoje vůči směrnici ukázalo červnové jednání Rady ministrů zdravotnictví EU, kde byl přijat obecný přístup Rady k návrhu směrnice. Česká republika byla se svou nesouhlasnou pozicí v menšině. V rámci jednání Rady převládl mezi členskými státy zájem o upřednostnění hlediska ochrany veřejného zdraví a dosažení společného kompromisu.

  • Může ještě projednávání směrnice v Radě něco významně ovlivnit nebo ohrozit včasné schválení směrnice? Co by se stalo, kdyby směrnice nebyla schválena do konce roku, jak plánuje Komise?

Rada dosáhla v červnu obecného přístupu, a má tedy nyní připraveny „mantinely“ pro vyjednávání s Evropským parlamentem. Ten je nyní „na tahu“. Je obtížné v tuto chvíli předvídat další vývoj v Evropském parlamentu – tedy výsledek blížícího se plenárního zasedání, kde se návrh revize směrnice  o tabákových výrobcích bude projednávat a zároveň výsledek diskusí v rámci následných trialogů. Každopádně, vzhledem k tomu, že na jaře 2014 končí volební období Evropského parlamentu, bude důležité dosáhnout kompromisního návrhu přijatelného pro oba unijní orgány co nejdříve.

  • Je známo, že ministerstvo zdravotnictví jako spolugestor ke směrnici zastává jiný názor než ministerstvo zemědělství jako gestor. Proč má vlastně tabákové výrobky v gesci rezort zemědělství? Jak je tomu v ostatních evropských zemích?

Pravdou je, že ve všech ostatních členských státech EU je gesce k návrhu směrnice v rukou ministerstev zdravotnictví, a to i v těch, kde je pěstován tabák, což není případ České republiky. Také ministerstvo zdravotnictví ještě pod vedením ministra Hegera o tuto gesci usilovalo. Z rozhodnutí Výboru pro EU na vládní úrovni byla ale gesce potvrzena ministerstvu zemědělství, stejný výbor pak také bezprostředně schválil tzv. rámcovou pozici ČR pro jednání v pracovních orgánech EU, kterou připravil právě rezort zemědělství. Toto rozdělení gescí má nepochybně historické kořeny – ministerstvo zemědělství je gestorem i současné směrnice a příslušné právní úpravy, nicméně se v něm odráží i politicko-ekonomické zájmy v této oblasti, které nahrávají spíše hospodářsky zaměřenému rezortu.

To že, že Česká republika poněkud vybočuje, dokladuje i zastoupení na červnové Radě ministrů zdravotnictví, kde byl návrh revize projednáván a kde pouze Česká republika byla reprezentována zástupcem rezortu zemědělství.

Ministerstvu zdravotnictví nelze upřít, že od počátku projednávání usilovně prosazovalo mnohem větší důraz na ochranu veřejného zdraví a podporovalo řadu opatření uvedených v návrhu Evropské komise. Ačkoliv byly drobné záležitosti, na kterých bylo možno s rezortem zemědělství nalézt shodu, netýkalo se to hlavních aspektů návrhu. V tomto směru zůstaly oba rezorty v rozporu, vláda pak jako celek ale ve sporných záležitostech nakonec podpořila právě ministerstvo zemědělství.

  • Některé zdroje tvrdí, že v České republice má na vytváření regulací i přijímání pozic k evropským normám velký vliv tabáková lobby. Souhlasíte s takovým tvrzením?

K takovým tvrzením nemám konkrétní důkazy – jisté je, soudě i dle prezentovaných pozic České republiky, že tabákový průmysl konzultován bývá. Každopádně na mnou řízeném rezortu tabáková lobby vítána není.

  • Ministerstvo zdravotnictví ještě pod vedením minulého ministra Hegera navrhlo zákon, který by mimo jiné zakazoval kouření ve všech restauracích. Jedná se o jiný typ opatření, než na jaký míří evropská směrnice. Jaká opatření jsou podle Vašeho názoru důležitější – ochrana veřejného prostoru před tabákovým kouřem, anebo kroky, které omezují výrobu a prodej tabákových výrobků?

Jak jsem již řekl v úvodu, jakýkoli krok, který přispěje k snížení spotřeby tabáku zejména u dětí a mladých lidí, je třeba podpořit. Pouhý zákaz kouření ve veřejných prostorách nebo pouhé zavedení obrázkových varování na balení tabákových výrobků by izolovaně mělo asi jen pramalý efekt. Je zapotřebí dosáhnout souběžného působení řady těchto opatření, abychom se do budoucna mohli podobně jako v některých jiných státech směrem na západ dočkat postupného snižování užívání tabáku, obzvláště v těch nejnižších věkových skupinách, kde je situace dost alarmující. Budu tedy rád, pokud obě připravovaná opatření půjdou ruku v ruce.

  • Jeden z nejpádnějších argumentů odpůrců směrnice tvrdí, že nová regulace by mohla vést k nárůstu nelegálního obchodování s tabákovými výrobky (EurActiv 2.10.2013). Jak se díváte na tyto obavy? Jaké kroky by bylo třeba podniknout, aby k nárůstu černého trhu nedocházelo?

Nemyslím si, že by tato směrnice měla mít nějaký výrazný vliv na zvýšení nezákonného obchodu s tabákem, zvláště když návrh zahrnuje i sadu nových opatření zaměřených právě na potírání tohoto problému.

  • Po projednání směrnice ve výboru Evropského parlamentu pro veřejné zdraví se jako nový bod objevil návrh na ustanovení tzv. pozitivního seznamu přísad. Při výrobě tabákových produktů by se mohly podle tohoto návrhu používat pouze ty přísady, které by byly prostřednictvím tohoto seznamu povoleny (EurActiv 26.7.2013). Jde prozatím pouze o návrh, má k tomu ale ministerstvo nějakou pozici?

Ministerstvo zdravotnictví v této záležitosti nemá ještě vyhraněný postoj. Nicméně  nutno poznamenat, že již v současnosti v české právní úpravě „pozitivní seznam“ – tedy seznam složek, které je povoleno při výrobě tabákových výrobků používat – existuje, stejně tak existuje i seznam složek, které je při výrobě tabákových výrobků používat zakázáno.


O tabákové směrnici si EurActiv povídal také s ředitelem odboru potravinářské výroby a legislativy ministerstva zemědělství Jindřichem Fialkou. Rozhovor naleznete pod tímto odkazem.