Jan Philipp Albrecht: Otevřená data nám pomohou čelit změnám klimatu. Úřady by je měly sdílet automaticky

© European Union, 2018

Evropská unie jednoznačně potřebuje zákon o otevřených datech. Ten by přiměl nejen evropské instituce, ale i členské státy a jejich úřady, aby svá data sdílely, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Jan Philipp Albrecht.

Jan Philipp Albrecht (Svaz 90/Zelení) je ministrem pro energetiku, zemědělství, životní prostředí a digitalizaci v zemské vládě Šlesvicka-Holštýnska. Předtím působil devět let v Evropském parlamentu, kde se podílel na vzniku Obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). Redakce EURACTIV.cz s ním hovořila při příležitosti veletrhu otevřených dat Open Data Expo 2020

Proč je v dnešní době důležité zpřístupňovat data?

Není důvod pro to, abychom si nechávali užitečné informace pro sebe. Na zveřejňování a využívání dat máme dnes kapacity jak procesní, tak i z hlediska úložišť. Dat můžeme sbírat více než kdy dříve, a to skrze chytré senzory a další systémy, které se nám dosud podařilo vytvořit. Informace nám umožňují dále využívat a rozvíjet umělou inteligenci, nové produkty a služby. Pomáhají nám také přijímat vhodnější politická rozhodnutí opřená o data, fakta a můžeme díky nim vést kvalitnější veřejnou debatu o různých tématech.

Příkladů pozitivního využití veřejně dostupných dat je hned několik. Můžete třeba naprogramovat systém, který vašim dětem každé ráno vyhledá nejbezpečnější cestu do školy. Umí totiž na základě dat spočítat cestu z bodu A do bodu B, děti se tak vyhnou nebezpečným místům a nepřehledným křižovatkám.

Výjimkou jsou samozřejmě osobní informace, které musí být přísně chráněny. Ta ostatní lze ale smysluplně využívat pro posilování bezpečnosti, ve zdravotnictví nebo při řešení různých environmentálních otázek.

Jak konkrétně nám mohou být otevřená data užitečná v boji proti změnám klimatu?

Můžeme sbírat data o počasí, jeho změnách a využívat je k předpovědím, například v souvislosti se stoupáním hladin moří a oceánů, změnami pobřeží v určitých oblastech, výskytem silných bouří nebo dalšími dopady změn klimatu. Díky těmto informacím můžeme lépe plánovat environmentální opatření a efektivněji snižovat emise skleníkových plynů.

Pokud Evropa nedodrží klimatické cíle, musí očekávat více lesních požárů nebo intenzivnější povodně

Z analýzy EEA vyplývá, že pokud Evropa nedodrží cíle ohledně emisí skleníkových plynů, lze očekávat nárůst rizika samovolných lesních požárů o 40 procent, vzestup hladiny moře o více než půl metru či výrazně častější přívalové deště způsobující záplavy.

Data jsou užitečná pro lepší řízení dopravního systému nebo zajišťování dodávek energie. Můžeme z nich čerpat informace o potřebách lidí – kam potřebují cestovat nebo kolik potřebují energie. Zároveň se můžeme dozvědět, kdy a kde vzniká obnovitelná energie, kterou pak můžeme efektivně přesměrovávat k lidem právě v ten moment, kdy ji potřebují. Dostupná data nám pomohou i při výstavbě obnovitelných zdrojů energie, díky nim totiž zjistíme, kde se nám jejich umístění skutečně vyplatí.

Už nyní je na internetu k dohledání mnoho „klimatických databází“ různých státních i nestátních institucí. Je tu nějaká šance, že by se všechna dostupná data propojila? Sdílení dat je přeci jen velmi citlivou otázkou.

Neměli bychom hovořit o datech jako celku, ale rozdělit je na velmi citlivá osobní data a na další informace, které by měly být volně dostupné a systematicky propojené. Pokud dáme stranou citlivá data týkající se lidí nebo interních procedur úřadů, zůstanou před námi informace, které bychom měli dát k dispozici veřejnosti a institucím. Už teď jsme na cestě k propojování systémů, ve kterých jsou například geografická data, různé mapy a další údaje. Všechny tyto informace jsou anonymní, nevztahují se ke konkrétním lidem a můžeme díky nim lépe řídit distribuce energie nebo dopravu. Zveřejnění a možnost vzájemného využívání těchto dat pomůže rozvíjet inovace v průmyslu a zefektivnit veřejnou správu.

Jak zastavit odliv lidí z vesnic do měst? Recept se jmenuje „chytrý venkov“

Venkovské oblasti v Česku často zaostávají v modernizaci a potýkají se se strukturálními problémy. Řešením se může stát přístup nazvaný „chytrý venkov“, který zapadá i do budoucích plánů EU.

Evropská komise nedávno zveřejnila strategii pro Evropu v digitálním věku a spolu s ní návrh na vytvoření jednotného evropského trhu s daty. Je to podle vás krok správným směrem?

Vytvoření pozitivního regulatorního rámce pro svobodnou výměnu jiných než osobních dat je skvělý nápad. V otázce sdílení dat napříč Unií totiž máme dvě roviny. Tou první je pevná ochrana osobních dat a povinnost vždy respektovat práva jednotlivce na jeho data, kterou uzákonilo nařízení o ochraně osobních dat (GDPR). Jedná se o nezbytnou podmínku k tomu, abychom mohli napříč evropským jednotným trhem sdílet osobní data. Druhou rovinu tvoří neosobní data, která dosud žádný regulatorní rámec neměla. Je proto dobré, že vzniknou pravidla, díky nimž budou členské státy moci sdílet neosobní data a datová lokalizace se stane minulostí. Opět ale zdůrazňuji, že toto se rozhodně netýká osobních dat nebo citlivých informací týkajících se bezpečnosti či zdraví.

Po GDPR jsou na řadě i neosobní údaje. Brusel navrhuje zrušit omezení a povzbudit trh

Evropský parlament se zabývá návrhem na zrušení omezení, která brání volnému pohybu neosobních údajů napříč členskými státy EU. Nový soubor pravidel Komise navrhla už vloni na podzim. Chce tak firmám ulehčit administrativní zátěž i zbytečné výdaje.

Obecně by měl být v Evropě volný pohyb dat už nyní, neboť se nacházíme v prostoru evropského jednotného trhu. Oblast dat ale dosud nebyla součástí závazného práva, což se má právě díky předložené iniciativě změnit.

Evropa by ale v tomto ohledu mohla dělat i více. Evropská unie podle mě jednoznačně potřebuje zákon o otevřených datech. Ten by přiměl nejen evropské instituce, které již v současné době uplatňují dobré principy a informace zpřístupnily, ale i členské státy a jejich úřady, aby svá data sdílely. Potřebujeme k tomu jednotný právní rámec pro celou Evropskou unii, díky kterému bychom měli veřejně k dispozici užitečná neosobní a necitlivá data. Už nyní na tom pracujeme ve Šlesvicku-Holštýnsku, kde jsem nedávno představil zákon o digitalizaci. Na jeho základě by měla být veškerá neosobní data automaticky otevřená. Pokud tedy úřad obdrží nějaká data, měl by je vyhodnotit a v případě, že se nejedná o data citlivá či osobní, je zveřejnit. Data by pak měla být snadno použitelná i dalšími úřady. Podobně by k tomu měla přistoupit i Evropské unie, v již zveřejněných návrzích ale žádné takové opatření nevidím.

Evropská vize digitální budoucnosti: Regulace internetu, umělá inteligence a sběr dat

Evropská komise dnes zveřejnila dlouho očekávanou a komplexní strategii s názvem Evropa v digitálním věku (Europe fit for the digital age). Na první pohled nudný a nic neříkající název v sobě obsahuje vizi směřování EU v digitální oblasti na příští desítky let.

Součástí evropské strategie je i bílá kniha k budoucnosti umělé inteligence. Jak nám může umělá inteligence pomoci bojovat proti změnám klimatu?

Je tu obrovské portfolio možností pro využití umělé inteligence v energetice a ochraně klimatu. Jedním z našich cílů je dosažení co nejvyšší efektivity, s čímž nám může právě umělá inteligence pomoci. Klíčovou roli může sehrát v oblastech, jako je vytápění budov nebo řízení dopravy. Musíme totiž vědět, jaké jsou v těchto ohledech potřeby lidí, musíme umět předvídat vývoj v určitých oblastech a adekvátně na to reagovat.

Neměli bychom zapomínat na to, že propojování a digitalizace se musí odehrávat v souladu s ochranou klimatu, musíme zajistit, že digitalizace bude zelená. V současné době necháváme energii vzniklou během zpracovávání dat unikat do vzduchu. Umělá inteligence nám může pomoci zpracovávat data efektivněji a bez toho, aby nám cenná energie mizela pod rukama.